Dějiny piva/2

Paleolit, mezolit a neolit – teorie o vzniku piva 

Nejstarší nálezy obilného rmutu na území starých Sumerů a dnešního Bavorska jsou staré podle odhadu vědců až 10 000 let. Americké kukuřičné pivo čiča má nejméně 5000 let. Je zřejmé, že pivo nevzniklo na jednom místě. V podstatě žádný velký vynález nepřišel na svět pouhou náhodou, nýbrž byl produktem doby. Také pivo nikdo nevynalezl z náhlého vnuknutí, ale lidé k jeho výrobě logicky dospěli. Pivo znali lidé samozřejmě dávno před nejstarší lidskou civilizací ve zmíněném Sumeru.

Starší bratranec našeho rodu Homo sapiens Člověka Moudrého, Neandrtálec, se z devadesáti procent živil masem a podle všeho prý na svou potravní jednostrannost doplatil. Naši předkové rodu Homo sapiens se podle posledních teorií živili převážně sběrem nejrůznějších rostlinných plodin, hmyzu, slimáků a podobných lehčeji dostupných potravin. Ženy potěší informace, že to byly ony, kdo plody, semeny a kořínky živily rod. Muži sice lovili, ale občasný jejich úlovek byl jen zpestřením jídelníčku, kterým si kupovali sex.

Produkt solidarity

Další charakteristikou člověka moudrého byla starost o slabší členy tlupy. Z vykopávek je zřejmé, že relativně vysokého věku se dožívali i členové rodu, kteří nebyli schopni se o sebe postarat. To proto, že byli zmrzačení nebo příliš staří. Dokazují to vykopávky koster se zhojenými těžkými zlomeninami anebo lebky bezzubých starců.

Proč zmiňujeme kosti a bezzubé lebky v dějinách piva, napadá jistě mnohé milé čtenáře. Trpělivost.Tady je totiž klíč k odhalení prvotního objevu piva!

Semena nejrůznějších trav byla ideální potravou na horší časy – na slunci, později u ohně se semena usušila, leckdy až upražila a v pozdějších dobách se zrní uschovalo do hlubokých, vypálených děr v zemi.

Tenhle způsob úschovy potravinových zásob praktikovaly ještě dlouhá tisíciletí staré národy po celém světě. V čase nedostatku přišlo zrní vhod. Před vynálezem mletí zrna a pečení chleba z mouky měli staří a děti problém – těžko mohly bezzubé dásně drtit usušené zrní. Nezbývalo než obilí předem namočit.

Suchá nebo namočená zrna bylo ovšem praktičtější nažvýkat dopředu, aby starci mohli jíst, když mladší část tlupy vyrazila někam dál za potravou. Tak jako ptáci a další zvířata krmí mláďata rozžvýkanou potravou, tak i prvotní lidé krmili mladé, ale i staré předem rozžvýkanou potravou. Primitivní kmeny lidí žijících na úrovni doby kamenné to dělají přesně tak i dnes.

Lidské sliny obsahují ve velkém množství enzymy a kvasinky. Stačilo, aby tykev nebo jiná nádoba s nažvýkanou kaší ležela den v teple a máme tu první obilnou zkvašeninu. To ostatně platí i v případě, kdy se někdo napil z nádoby s namočeným obilím a infikoval ji tak kvasinkami. Navíc, pokud byla zrna předtím upražena, měl pračlověk už svůj první stout.

V téhle fázi máme i objev prvního chleba. Obilná kaše seschla a byla dál poživatelná a taky déle vydržela. To byl důvod tuhle kaši rovnou do zásoby sušit – nejlépe u ohně, třeba na rozpálených kamenech – a máme tu chlebové placky – první chléb.

Důkaz?

Ve starém Peru Inkové ale i jejich předchůdci kukuřičné pivo vyráběli přesně takhle – usušená zrna kukuřice ženy rozžvýkaly a spolu se slinami a vodou nechali zkvasit. Přesně takhle, ale z jiných obilovin, jak se dále dočtete, vyrábějí své kvašené nápoje dodnes primitivní domorodci v Africe a v Polynésii. O zakvašení prvního piva na světě slinou boha Odina hovoří i staré germánské ságy.

Výše uvedené můžeme tedy shrnout:

Pivo znal Homo sapiens od okamžiku, kdy začal pojídat a schraňovat zrno.

Pivo člověk uměl vyrábět ještě před před vynálezem zemědělství – tedy před tím, než sám začal úmyslně pěstovat vybrané plodiny.

Pivo jako důvod k zemědělství

Objev výroby piva a chleba přiměl první zemědělce, aby začali cíleně pěstovat obilí. Do té doby totiž vystačili s pouhým sběrem. Chléb a pivo, přesněji obilná zkvašenina, byly důvodem, který stál za vytvořením první technologické revoluce v dějinách lidstva. Pivo také bylo základním kamenem prvních civilizací. Všechny rituální obřady – projevy duchovní kultury, jsou spojeny s hromadným i ceremoniálním pitím piva.

Žena stvořitelka

Je nepochybné, že hlavními sběrači semen a zrní byly ženy. Nejspíš ženy přišly na to, že ze zbytků odhozených rostlin vzejdou nové a začaly je sázet úmyslně. Tím, kdo rozžvýkal první zrna a nechal je zkvasit, byly nejspíš taky ženy. Ženy vynalezly pivo a zemědělství. Alespoň za to první bychom našim ženám měli složit veliký hold. Tenhle vynález už nikdy nebude překonán.

Pivo je úzce spjaté se zemědělstvím. Dobří zemědělci mají dobré pivo a pivo v jejich kultuře kraluje. Naopak kočovníci a pastevci dávají přednost vínu, a to i v době, kdy se z nich stávají také zemědělci. Proto se budeme věnovat vývoji zemědělství v jednotlivých etapách historie. Vždy to má totiž bezprostřední vliv na pivo.

(Pokračování příště)

Napsat komentář