Zírali jsme na promítací plátna zvící rozměru většího prostěradla. Děje tehdejších filmových příběhů byly mnohdy stejně jako obraz černobílé. Krumpáče, traktory a budovatelské nadšení dnes na multiplexových širokoúhlých plachtách nahradily zbraně, moderní superauta a samoúčelné násilí v barvotiskovém provedení. Přesto se na mnohé z těch dříve natočených rádi znovu podíváme. Tenkrát před padesáti lety psal časopis Kino o filmech skvělých i zapomenutelných. Zvu vás na procházku jeho stránkami.
Na vznik díla o budování melioračního systému, který měl z jihočeských blat vytvořit „sedmý kontinent“ úrodné půdy, vzpomínali scénárista Ota Hofman a režisér Václav Gajer v roce 1961 v časopise Kino. V tomhle budovatelském dramatu se vedle řady známých českých herců poprvé na filmovém plátně objevil Waldemar Matuška. Vzpomínáte si?
(jv)
“Já jsem věděl, že se vrátíš, protože tahle práce chlapa nepustí…” (Z dialogu filmu Sedmý kontinent)
Hledání sedmého kontinentu
Je to zvláštní chlapská práce. Bagry, buldozery, skrejpry, trenčdígry, maringotky, noci v přírodě u ohně a bláto. Boj o zemi, která schne žízní a zas jinde zahlcena přemírou vody. Poprvé jsme se sešli s melioráky před třemi lety. Náhodou. Poblíž polní cesty, u které skládali korečkový bagr.Večer jsme seděli společně u ohně, zapíjeli opečené buřty teplým pivem a mluvili o všem možném a vlastně jenom o jednom. O tom, co kdo děláme. Když muži zrovna nemluví o ženách, mluví o práci. Snad proto, že u obojího zůstane kus srdce. Tenkrát nás nenapadlo, že se ještě vrátíme …
Za posledních pět let jsme spolu natočili tři filmy. Ročník 21. Sny na neděli. A teď! Sedmý kontinent. Jsou to filmy z různých dob, z různého prostředí, ale přesto jsou monotematické. Jsou to filmy o mládí.
Začátek stavby vyrostl přes noc. Scénář se rodil pomalu. Učili jsme se rozumět lidem na stavbě, stavbě samé. Meliorace nás nepustily. To už jsme věděli, že tento film udělat musíme. Film o mládí. A také o starých lidech, kteří jsou mladí.
Takoví tu byli.
Mnohokrát jsme si povzdechli: moci natočit dokument. A tady!
Šest kontinentů člověk objevil. Sedmý kontinent úrody vytváří svou prací. Myslíme si, že Sedmý kontinent je kontinentem mládí.
Mladým byl i štáb filmu. Byl to první svazácký štáb ve Studiu. A k tomu těžká práce v nejtěžších podmínkách. Byla to dobrá práce.
Mladí byli i herci Sedmého kontinentu. Jaroslav Marvan. Bagristé ho obdivovali. Vyučil se skutečným bagristou a večer hrál v Národním divadle. Potom Jaroslav Vojta se svým nezdolným zdravím a optimismem. A ostatní. Jarka Tvrzníková, Petr Haničinec, Standa Fišer a benjamínek – Milan Sládek. Přijel sem až ze slovenských hor. Film otřásl jeho zdravím. Ve dne natáčeli, večer hráli v Praze. A po představení se vraceli.
Stavba melioračního díla Zbudovská blata pokračuje. Sedmý kontinent čeká na premiéru. Nemáme prázdné ruce. Poznali jsme mnoho nových lidí. Jižní Čechy.
Chtěli bychom se vrátit. S novým příběhem.
V našich kinech měl film premiéru 17. března 1961
U nás bývaly tři “bijáky”. Chodívala jsem do kina Jas v neděli, od půl šestý. Za tři kačky dopředu – lízat plátno. Radši než na plyšové sedadlo do lóže, tam se dala chytit blecha, přesně řečeno blechy.
Kde býval biograf, je dneska parkoviště. A veřejné záchodky. I tak může dopadnout kultura v Čechách.
Tohle kino, to jsou věci!!! chichi.. vzpomínky na letní v Brně, kdy se sedávalo na dekách, který jsme vláčeli pod paží, vůně cigaret za zády, nebo vedle sebe :-), nebo vedro, který svlažoval vánek, dopadající na holá ramena z nebe.. tulení, doteky, cesta z kina, zpátky.. Bože, krásný roky.. kino , jako bývalo, to je skutečná nostalgie, dnešní je taky dobrý, ale nevoní, není uprostřed živatadárný divočiny mládí.. Ale je milý třeba zase s dětmi :-)!!!
Kino, časopis? to bylo taky jedinečný.. každý číslo černobílýho papíru bylo úžasný!! nezdá se vám, že nějak krásněji a víc vzrušeně voněla tiskařská čerň? Ponořila jsem se do čtení, tenkrát bylo asi nejvíc psaný o těch filmech francouzských, švédských, americký byly opatrnější, ale i tak, byly!!! Jiný svět.. a ze starých jsem vytřihovala svý oblíbence, lepili jsme si je, sbírali a vyměňovali.. Pamatujete i na fotky herců? cose dali kopit v pokladně v ině, za sklem? Ježíši, já si teď uvědomila, že tohle bylo asi jediný hezký z tý doby!! opravdu hezký, na čem jsme se sami nepodíleli.. Zbytek krásných zážitků a radostí, jsme si dělali sami, ale tohle kino, to bylo fakt samo o soběpěkný..psla bych, psala,ale letím, stejně jaokočas!!mějte se hezky, všichni!!!!PS. Ty krásný tváře, nad kterými jsem byla paf, chlapi i ženský..kde jsou? Elizabet, Richard,Geard, Claudia, je jich nespočet, co mne napdají.. Někteří už nejsou, jiní jsou už jako scvrklé jablíčka, sotva chodí, dámy se uměleomlazují, leč stáří nezaplaší a nezalepí… je to fakt blbý.. Říká se, že je časspravdelivý.. Naopak! Není!!!! já to vidím v zrcadlení,chichi..! ale zaplať pan bůh, bude hůř, když to všechno ještě nějakou chvíli bude držet pohromadě..chichi.. pěkný dny!!!! A za článek dík!!!!
Trocha nostalgie nikoho nezabije 🙂 Tohle je jen volná návaznost na Peggy a článek Chodili jsme do kina. Zpívala (zpívá?)to Hana Hegerová, hudba Zdeněk Merta:
Mládí
Morenu vhodí do proudu a vracejí se s létem,
lípa se posté vzepne do mraků,
zas noví milenci jdou naproti svým dětem
a stará tráva hoří od vlaku.
Zas přijdou jarní prosluněné podvečery,
ty, kdy je vidět dvakrát daleko,
kdy mámy láskyplně trnou o své dcery,
kdy prvně hraje letní kino za řekou…
Můj bože, mládí…
Kde je ta síla, hladkost, pnutí,
co z toho, že teď vím o světě víc?
Kdy ty jsi vyšlo z mého bytu do ulic,
kde jsou ta rána, každé s novou chutí?
Můj bože, mládí…
Není mi líto, že jsme oba sami,
že z domu víc už nevyženeš chlad,
že stoupám vzhůru, vzhůru čelem vzad,
že břehy mé jsou modré pomněnkami.
Můj bože, mládí…
Jsi tulák vagabund a kradeš,
někdy mám chuť tě spráskat jako psa,
někdy mám chuť tě spráskat jako psa,
ty slizký jedovatý hade.
Můj bože, mládí…
Jak sněhuláci sochy bílé
vyšli mí spolužáci z třídy do ulic,
co z toho mám,
že teď vím o světě víc,
něco mi píšou, kam jsem dala brýle?
Můj bože, mládí…
Jo Peggy čiči, kdepak to všecko je, ty rozcuchané bébé a cécé a ulízaní marčelové z nastrojárny…
NOČNÍ PROJEKCE / v původním znění a titulky, tenkrát../
Dva herci se holili u jednoho
zrcadla
po ránu
na obličeji měli plno pěny
a tak slova z úst spíš vybublávala
drala se těžce
ostatně s břitvou na krku
to snad ani lehce
nejde
Ten první řekl
– miluji vaši ženu –
křečovitě se usmál a polkl
na sucho
a ten druhý
který hleděl kamsi hluboko
za zrcadlo
odpověděl
– já ji taky miluji –
Někdo uhodil do kytary
střihač střihl
s já spatřil roztouženou dívku
běžící po pláži s hercem
třetím
ač byl úplně stejný
jak ti dva u zrcadla
moc nemluvil
kiss me slowly
oddychoval a
Najednou zarachotil klíč v zámku
já se otočil
a viděl tě šťastnou
u dveří
– maličko jsem se zdržela v práci
promiň –
říkalas několikrát
za sebou
bylo krátce před
půlnocí
Když jsem se vrátil
k televizi
hráli
hymnu….
http://www.shodka.net/attachment.php?attachmentid=17550&d=1206921164
To není naroubované, wbgardene, to je originál!
Hezký den, Honzo, je to moc krásný text… Pak ať mi někdo povídá, že chlapi ženským nerozumí.. (já vím, asi jak který a jak chtějí 🙂 Ten text je naprosto dokonalý, vzalo mne to a zaplať pánBůh, že nebyla ještě hudba a paní Hegerová k tomu.. Jsem na kašu..:-((.. dííííky moc, zase bude o něco míň bavy v tiskárně, chichi..
PS. neví někdo o podobný Hegerový? já vím,sem tam se nějaká jí podobná mihne, ale jaksi to pořád není ono.. Nebože by šanzony už nebyly pro tuhle společnost dost dobrý? Já je miluji, ale asi mám dost velký nároky, Hegerová, Matie, Piaf.. hezký den a Honzo dík, myslím, že by tohel mohlo být i jinde, než tady dole, trochu zašitý.. nezasloužilo by si to být v literárním?
Wb.. kdo je autorem, vy? taky hezký…:-)
S tím roubováním opatrně prosím, neb dávní bohové, kteří za rachotu hromů a svitu blesků kdysi přistávali na této zeměkouličce asi moc dobře věděli co dělají, když spatřili silné, zdravé, velmi k životu se mající, zkrátka skvělé vydarwinové opičí podnože, a na tyto pak prostě naroubovali TO.
TO sice vesmírně nádherné a jedinečné, ale jinak pro samotné bytí absolutně nevhodné.
A jak je jistě všeobecně známo ne každé roubování se absolutně hned a dokonale podaří, tak TO co nosíme v té kouličce, šišce na krku, máme holt každý drobátko jiné. Tož tak po obědě…
Jo, Peggy čiči, nejste vy taky jasnovidka náhodou ?
XXX
Dali nám cíl
místo věčnosti
schovali nekonečno
a nulu posunuli
ke středu
prý plavte se
všemi směry najednou
blázniví
kolumbové
jediné co najdete
je čas
který jste sami
vymysleli
by vaše slzy mohly
kanout
a písně úpět
o naději…
http://dl.ziza.ru/other/082009/26/pics/120.jpg
…a kluci nosili na švech barevně štepované texasky a ze zadní kapsy jim koukal plastový hřeben. Scházívali jsme se v autobusové čekárně a nejhezčí býval květen, protože svět byl celý rozechvělý. Pamatujete – veselá noc jen ze soboty na neděli! Sobotní dopoledne jsme museli vydržet ve škole. V neděli odpoledne bývaly čaje v hotelu Grand na náměstí, tancovalo se Holandsko a jednou dokonce zpíval Sodoma, co přijel snad až z Prahy!Když byla ve městě vojenská posádka, nebyla nouze o tanečníky. Ti uniformovaní, no nic moc, při ploužáku ty hadry hrozně štípaly. A jak jsme si tupírovaly vlasy. Mívaly jsme je vyčesané, že málem drhly o lustr. “Však vy se s tím shledáte,”říkávala naše uliční ježibaba, když se objevily minisukně. A po čajích jsme se objímali u vrat, bylo to úžasné, i když se v pondělí zase tak brzy vstávalo. Jenomže rána s rozedněním, maličko ozdobeným mlhou a únavou z nedělního pobavení, nikdy nic nepřekonalo. A taky nebyla antikoncepce, pro svobodné ani omylem. Jedna po druhé jsme se “musely vdávat”. To už byla taková doba. Manželé si mohli podat žádost o byt. Přehoupli jsme se do reality.
Lukrecie, kráááásný!!! některý věci jsem už tak moc neměla jako vy,ale dostala jste mě, jako ve filmu, byla jsem zpět!! a to já nerada, leč tady to bylo moc hezký!!! ale to probuzení, hahaha..:-)!
WB. no jó, já vím…. je to jasný, ale Wb, chtěla jsem kouknout na odkaz.. je bloklý, prý buď porno, viry, trojskej kůň, červ, extremisti, násilníci… chichi? je to možný? vy jste fakt neskutečný!! :-))) mějte se! dík za báseň, pěkná TO JSTE PSAL VY?????? hahahaha.. (to byl vtip,chichi) mějte krásný den, už musím..
Moc děkuju, milá Peggy, ještě se mi vybavil tranzistorák. U nás s ním chodili dva mírně pošahaný bratři, to rádio mělo svoji váhu, ale dal se na něm poslouchat Laxik. To jsme se vždycky nacpali do zmíněné čekárny, pokuřovali lípy, byly vidět jenom ty světýlka. A připadali jsme si světově. Na nohách obyčejné bílé sandály, co se prodávaly asi za 40Kčs – po celé republice. A já si pořídila super svetr, černý jakoby umělohmotný, to byla nejnovější móda a byla jsem jak v neoprenu. Svetřík mě přišel na šedesát kaček, potila jsem se jako při chřipce a nikdy bych se nepřiznala, jak mě všechno štípe, protože jsem měla tu nej! parádu! Na Velikonoce jsem si ušetřila na gondoly, to byly botičky a já si vyhlídla šedivé, a na partiovce jsem za ně dala šedesát korun a byly nádherný!
Peggy číčí, když otevřete vchodové dveře, nemáte též někdy strach náhodou, že za těmito vás čeká třeba prasečí chřipka, krize, třídní boj, povodeň, tsunami, jehovisti, případně tchýně atd.
Co je to proti virům a pornu jakémusi, že. I když jsem již ve věku kdy porno není pro mě příliš inspirativní, očekávám furt cosi rafinovanějšího. Marně pochopitelně.
No ale, bych se držel linky, nevím samozřejmě jaký velký bratr a proč furt musí dohlížet na vaše kroky, ale z internetového obrázku s koncovkou jpg ešče nikdo nic nikdy nechytil. Natož víra. Na tom mém, jehož odkaz jsem tu inzeroval, je pouze jinoch rozpačitý, nám vůkol romantickým jinochům jistě velmi podobný, stojící s brašničkou prázdnou pod žebříkem, který jak jinak, ke hvězdám směřuje. Tož tak jasnovidko…
Jo a rozmanitejch jinejch pošahanejch bratříčků jsem v životě poznal. Jejda. Tranzistorák netranzistorák…
KMOTŘÍČKOVÉ
Koupili mě
a mohu říct
že je to poměrně inteligentní
a spolehlivý
způsob
jsem vděčný
a tímto děkuji
protože
mohli mě taky zmlátit
zkopat do bezvědomí
podpálit mi dům
znásilnit ženu
a unést dítě
to všechno by mohli
kdyby chtěli
/ a já bych si mohl samozřejmě stěžovat
kdybych mohl…/
ale oni
poslali šek a
– bylo by nám ctí
a nesmírným potěšením
prosím
zařaďte se –
Jak račte vidět
forma dokonalá
suma okouzlující
možná dostanu
i řád
jsem přece jedním z nich
slušný člověk
z řady
netrčím…
http://www.bestwallpapers.net.ru/private/img/prikol/prikol_06.10.2010_bw_002.jpg
Taky si vzpomenu na ty casy kin, kluzist a caju. V Liberci bylo kin pet a jedno letni.
Dnes slouzi puvodnimu zameru kino jedno a to je stale poloprazdne.Z tech ostatnich je restaurace. sklad nabytku neplaticu najmu a dve uz neexistuji.Na misto letniho je velky , hezky park a druhy ustoupil dalnici. Jako deti jsme kazdou nedeli mazali na pohadku za kacku, pozdeji do kin vzdalenejsich na film od pul seste, vice pokukujice po chlapcich a o prestavce se slo do bufiku na chlebicek za dve padesat.A kdyz bylo rande , tak u kina , ty nervy jestli tam bude a co mu reknou kamosky.:no film byl do pul osme a v osm bylo nutne byt doma. Chvilku stani u domovnich dveri a kdyz to vypadalo na pusu ,tak ahoj zitra a utikala jsem po schodech nahoru jinak bylo zle.Jo to uz je jen vzpominani a jak rikal nas deda sery davnovek…….
Šmankoste, baby, už raděj nevzpomínejte!!! to je děs!! je mi smůůůůtnooóó!!!
Tranďák, jj, kdo by nepamatoval, ale já víc to, jak jsme se ploužili s klukama na už námi okupovaný místa, jedno nejvíc oblíbený nezapomenu..chichi, bylo nás ..no už to vlastně ani nespočtu,k deseti, nebo něco přes..Sedli jsme na schody jednoho starýho baráku( dnes už není po něm ani stopy..)výdycky byly dvě kytary.. my holky jsme byly jak v tranzu.. No kdo by nebyl, že.. kluk s kytarou, kamarád a ještě k tomu tak kráááásně zpíval.. do tmy, pak ta tvrdá ruka rodičů, měli jsme to jako zak§odovaný.. smlouvalo se, někdy to šlo, asi podle nálady..Ty letní večery, to se tyhle sedánky konaly na plovárně, nebo na opačný straně břehu řeky.. cesta domů, všechno vonělo létem, rybama od vody.. na podzim zase zachumlaný, tenkrát jsem dostala první sbírku básní, mám ji dodnes.. jmenoval se Eda a já nemohla pochopit, že si vybral mezi tolika, mnohem krásnějšíma, zrovna mne.. Na hody mě vyhazoval na řetízkáči vzůru, až do nebe, :-)no nemohla jsem si dovolit ani Zvracet, chichi.. vydržela bych i natahování na skřipec..:-) V zimě, jéééé, já končím!!! všechno je pryč, ale život je pořád hezký, alespoň mě se krásným jeví.. zatím..
Zdravím Elli!!je to asi u všech holek stejný,myslím.. i dnes to nebude o moc jiný..
Wb, já se bodnu!!! Ale líbí se mi, že jste pořád dobře naladěný..Nedá se to někde koupit? já to moc nepotřebuju, ale občas bych to mohla použít jako medicínu..:-)jiným.. 🙂 Vše, co jste vyjmenoval mě neděsí, bývala to tchyně,to už nehrozí, u dveří mě děsí jen pošťačka. Když vytahuje obálku s modrým, nebo červeným pruhem, vyúčtováním za el. za plyn a hlavně za vodu!!! To bude brzy, a tak u nás bude jistojistě opět pár dní tichá domácnost.. 🙂 Já jsem totiž největší spotřebitel vody v kraji, možná v celý republice..:-) naše spotřeba se rovná spotřebě podniku, zabývajícímu se praním.. takový Dočista je asi proti mě břídil.. ovšem tam to bude asi jinak, jako ten nájem 🙂 tak dobrou.. opičky jsou milý, neškodný..:-)
Ono to nejde jen tak přestat a hups – zpátky do let podle nyní platného kalendáře. V sedmičce jsem měla velký průšvih. Nějaká snaživá dušička – ach jo, v Čechách se udavači líhli za všech režimů – podstrčial třídnímu moje foto z koupaliště. Byla jsem tam v plavkách! Jen považte! Ty plavky byly vcelku a pedagog po jednodenním zkoumání usoudil, že i když jsem na obrázku s klukama – ani jsem je neznala, byl nás houf kolem jedné deky a taky s kytarou – nepočínám si závadně, jelikož v pozadí jsou vidět lidi! To se mi ulevilo. Zjistit to otec, přerazil by mě. Moji potomci by se vysmáli mně i pedagogovi. Pamatujete ty žabičkový plavky? Já měla v barvě petrolové, čili modrozelené. Prázdninové odpoledne patřilo koupališti, zvečera následoval přesun do leťáku, jednou tam zpíval Matuška a Štědrý. Při “Mám malý stan” kamarádky houfně omdlívaly. Matuška měl černou koženou bundičku do pasu a hrál na benžo.
Pak jsem se zmohla i na bikiny. Z krepu, se žabičkama, aby držely tvar. Z bílé látky s kolečkama a byl k nim i kabátek ze stejné látky. Ramínka u podprsenky asi dva cm široká, důkladné kalhotky do pasu, to vše za 80 Kčs!Kamarádky tiše záviděly. Mít stroj času a zavítat zpátky, asi bych se divila, jak podivně jsme tenkrát žili. A vodu jsme platili kolem dvanácti korun měsíčně – nebo za čtvrt roku?
Peggy čiči, rotomilé barvičky na dopisech též samozřejmě zbožňuju….
OBSÍLKA
Vládní sdělení
jsou důležitá
s barevným pruhem
a jen do vlastních
rukou
a tak do čtrnácti
dnů
nejlépe pak
okamžitě
přineste potvrzení
od všech schránek pokladnic
a sejfů
jakož i ředitelství správ a občin
spojených lampáren
a sebraných koněspřežek
že žijete
a máte tolik
kolik máte mít
že jste zdráv
a proto pravidelně
berete
všechny ty prášky
na spaní
i na vstávání
tablety před jídlem
i po jídle
patáky vylučovací
a stavěcí
masti na smích
lektvary k pláči
spreje pro štěstí
talentu otrušíky
náplasti proti strachu
jakož i sexuální medicíny
a obinadla
intelektu
Vládní sdělení
jsou důležitá
a jen do vlastních
rukou
ač jejich roztomilé barvičky
míří
přímo
na
solar…..
http://kaifolog.ru/uploads/posts/2009-10/1255689475_033.jpg
Ahoj Wb.. jak je možný, na každý téma umět něco napsat? tohle nebylo vůbec lehké..a podařilo se.. no jo, někdo je obdarován zhůry..:-) hezký den Wb
Peggy čiči, barvičkovou sem uronil kdysi před třiceti let, když mi chodila pruhovaná psaní. Většinou za rychlou jízdu. Včíl se mi to enem spojilo…
Jinak do nebe zatím chodívám dost pravidelně. Včera jsem byl naposledy.
Zatím se ale vracím. Fotočka tu
http://wbgarden.com/wbgarden%20outfit%202.JPG
Na gardenwebu je to skoro celé…
http://wbgarden.com/wbgarden%20outfit%202.JPG
Včera tam nahoře bylo dost pošmourno i když jako o obvykle dost veselo. A ta panorámata, jak se tu kdesi píše…
MALÉR
Veliký pták
s malým
ptáčkem
Srazili se
nad
obláčkem
Hned kousek
vedle
nebíčka
Prý vloudila se
chybička…
Fotečka miloučká… Myslím Wb,že jsem ráda, že jste tu..:-) Jste takovým hodně barevným kořením, 🙂 a když se nerozšoupnete policky, ze všeho dýchá radost z toho, že jaksi ještě smíme být tak hezky živý..Hezký večer Čaroději..(dobroději??? )
No ešče že píšu o chybičkách Peggy, a pak dám stejné obrázky za sebou.
Mea culpa. Mea culpa máxima…
Gardenweb pochopitelně zde…
http://forums.gardenweb.com/forums/load/conif/msg0114180414238.html?9
SVĚTÁK
Plavou mi plavou
zlaté mušky
hlavou
A rybičky zas
sushi
hučí mi kolem
uší
Však u nosu furt
nudličku
kde vloudil jsem si
chybičku…
Jinak Peggy čiči, máte pocit, že já do brejlí zanáším politiku. Zkuste si vzpomenouti, kdy to bylo. Schválně…
Nikdy, já s politikou nezačínám. Mám fúry jiných koníčkú a na frustráty zkrátka nemám čas.
Ale vždy si dovolím odpovědět, když sockomové zde mají tu potřebu mě oslovit ne zrovna voňavými slůvky, jak už to bývá jejich třídněrudým zvykem.
Nebo si myslíte, že bych se měl před těmito politruky snad třást ?
Peggy, milá Peggy, jak se říká těm lidičkám, kteří před všelikými grázly a hordami utíkají a schovávají se. Civilizovaní ???
Tak to já rozhodně nejsem….
http://dl.ziza.ru/other/082009/04/pics/061.jpg
Hezký večer Wb…plavou mi plavou, zlaté mušky hlavou!! to je WB moc hezký a ani nevíte, jak jste se tímhle trefil do mého dnešního rozpoložení..:-)
Jinak k chybičkám… skoro se všemi jsem se setkala v naší zahradě,(bývalé, samozřejmě..) A když je člověk nevědomý, myslí, že stačí jen zasadit, hnojit a očima vytahovat, tak ho občas nějaká chybička pořádně vyděsí.. Nezbyla než vzít příslušnou literu .-) a nebo se zeptat odborníků.. ale musím říct, že pokud nějaký skutečně odešel, byl to jen ještě malý sromek.. a na takových jalovcích, a podobných jehličnanech se často podepsal i některý pes.. Domácí :-)… Když odchází stromy před očima, někdy je to jako slidmi, bolí to hodně.. ale víc to byvaly ty ovocný, meruňky, jabloně , švestky.. Nejvíc jsem byla zaskočená, když prej “mrtvice”.. tak se to říkalo u nás..ale to je už historie a tyhle obavy už mít nemusím.. te´d se těším z těch, co jsou všech 🙂
A k tý politice? Já napsla pouze,že se politicky rozšoupnete.. a ne? ať je to třeba jen odpověď, ale není tak milá, jako básničky o jiném.. Mě se líběj ty o životě :-)!!!! asi tak, milý Wb..:-) a ta s chybičkou je zase rozpustilá..hezky. chybičky totiž miluji, každá nedokonalost je právě o opravdovosti, bez falše..a to já ráda, v nedokonalosti je totiž ukrytá opravdová krása..dokonalost je pro ty,co jsou krásní a mladí,nebo mají málo fantazie..Krása chybiček se musí umět vidět…(Apropo, prý existuje nějaký web pouze pro krásné a dokonalé.. dokonce si ti krásní vyměňují vzájemně sperma atd..někdy to vyhledám, to je už fakt nad moje chápaní,co se to děje??? Chichi..ale je to v každým případě zajímavé…:-)))) Je to absurdní, nebo jen upřímné, v nikdy nekončící touze po kráse? nevím, všechno je na moc otázek.. a je těžké najít vždycky tu správnou odpověď..Správná? kdo to rozhoduje, nic jednoznačnýho neexistuje :-)! hezký večer,a všem…
Peggy podívejme, tak nefalšovaných a krásných chybiček se nám zachtělo…
ODKUDPAK SE PANE ZNÁME…
Má k tomu jisté
důvody
kopírovat
náhody
Kopírka Mirka
a její pánů
sbírka
vzbuzuje pocit
úžasný
I když mnohému je
nejasný
a rozum
opíjí
Jenže co dnes světem
hýbá
že i v dokonalé kopii
občas bývá
vzrušující
chyba….
Jinak stran té výměny, kterou mezi sebou nejen krásní dělají, viselo kdysi v naší stínové akademii věd toto adhocnutí – to bílé přece ven musí…
O kráse příště.
http://www.shodka.net/attachment.php?attachmentid=25495&d=1242467714
:-)!!