Za lumpárny přes držku

 

 Včera jsem byl zase za poseru. Dodržoval jsem na strakonické výpadovce předepsanou rychlost, čímž jsem na každých sto metrech přinutil v průměru deset řidičů k předjíždění.

Některé jsem zřejmě vytočil tak, že mě v úseku se sedmdesátkou míjeli nejméně stodvacítkou. Vynechám úvahy o tom, že zatímco po úzké okresce se smí jet devadesátkou, na „rychlostních“ Jižní spojce či  na  strakonické až za Jíloviště je dovolena jen osmdesátka, že takové a jiné nelogičnosti mohou motivovat řidiče k nedodržování   i takových pravidel silničního provozu, která jsou zjevně oprávněná. Ale musím si postěžovat na to, že za čtyřicet let a milión kilometrů za volantem jsem nebyl ani jednou dopravní policií kontrolován, takže zbytečně vyhazuji peníze za dálniční známky, STK, lékárničky, zato jsem často ohrožován na zdraví a na životě sebevražednými silničními atentátníky. Stát mi tedy neposkytuje služby, za které mu v daních platím.

Vím, jak na to!  Politicky a populisticky motivované heslo na policejních vozech „ Pomáhat a chránit“ bych přemaloval na „Za lumpárny přes držku“. Dopravní policisty bych nutil, aby to nové heslo naplňovali se vší energií. A ještě bych je motivoval tresty za blahosklonnost a odměnami za tvrdost. Šel bych až na provizi z vybrané pokuty. Že by to zavánělo policejní zvůlí? Ne, kde není hřích, nemůže být trest. Policista není od toho, aby byl milován, je od toho, aby byl respektován. Jaképak řešení dopravního přestupku domluvou? Blbci nebo psychopatovi za volantem můžete domlouvat horem dolem. Jaképak braní zřetele na výmluvy typu nevšiml jsem si, přehlédl jsem, zmýlil jsem se, jsem nováček, jsem starý, celý život jezdím předpisově, tohle se mi stalo poprvé (někdy to poprvé může být nezvratně naposled). Porušování pravidel silničního provozu není porušováním pravidel společenského chování, má velmi blízko k trestnému činu obecného ohrožení.  Podle toho by také mělo být postihováno. Tvrdě, nekompromisně, bez výjimek.

Že je málo policistů, protože na ně nejsou peníze? Mají šanci si na sebe vydělat a ještě přispět na penzijní reformu. Možná by se ani nemusela zvyšovat DPH. Jen to chce (cituji Lízu Doolittlovou) „pohnout tou línou prdelí“  (konec  citátu) a s podporou politiků dělat to, co je třeba.

Napsat komentář