Trvalky

Články, které odolávají času.

Glosář

LEGRANDON na květen 2020:

-Doktore, co dáváte tomu pacientovi s koronavirem?
-Palačinky, lívance, pizzu.
-A to pomáhá?
-Nevím, ale vejde se to pod dveře!

Legrandon na duben 2016

V nebi se všichni shodujou, že je tam neskutečná nuda a že by to chtělo nějakej pořádnej mejdan. Všichni jsou pro, akorát Ježíš nesouhlasí:

„Chlapi, neblbněte, po poslední večeři jsem byl tři dni mrtvej.“

Legrandon na prosinec

Stěžoval si děda u lékaře:

“Pane doktore, já mám často v noci sen, jak spousta polonahých dívek pobíhá kolem mé postele…”

“A vy byste chtěl, abych vám pomohl se toho snu zbavit?”

“Ne, jenom ať tolik nedupou!”

Legrandon na listopad

Dědeček si zavolá vnuka a říká: “Když mi doneseš nenápadně jednu tu modrou pilulku, co má tatínek v nočním stolku, tak zítra u snídaně najdeš pod talířkem stokorunu”.

Vnuk udělal, co dědeček chtěl a těšil se na snídani.

Ráno u snídaně se vnuk opatrně podíval pod talířek a byla tam tisícovka. Naklonil se k dědečkovi a pošeptal mu: “Dědo, ale říkal jsi stovku a je tam tisícovka”.

“Já vím”, řekl dědeček, “těch devět stovek je od babičky”.

Legrandon na říjen

V USA sedí dva chlapíci v hospodě, popíjejí pivo a ten jeden říká:
“Ty slyšel jsi to o té Evropě, ti běženci to by mohl být pořádný problém”,
druhej se napije a říká:”
No to mi povídej,vůbec nevím jak by se to mělo řešit ale průšvih to je určitě”.
U baru sedí indián který to zaslechne a smutně prohodí:
“Jo jo,my jsme to v minulosti také podcenili”…

=

Legrandon na září

žena: Pijete pivo?
muž: Áno
žena: Koľko piva denne?
muž: Zvyčajne asi 3
žena: Koľko platíte za pivo?
muž: asi 1 €
žena: A ako dlho pijete pivo?
muž: Asi 30 rokov
žena: Takže jedno pivo stojí 1€ a vypijete tri denne, čo je mesačne asi 90 €. Za jeden rok by to bolo približne 1100 €, mám pravdu?
muž: asi áno
žena: za 30 rokov by to bolo vyše 32.000€, že?
muž: je to možné
žena: Viete, že ak by ste tie peniaze neminuli na pivo, ale si ich uložili na úrokový účet, mohli by ste si za to teraz kúpiť Ferrari ???
muž: Pijete pivo?
žena: Nie.
muž: A kde máte Ferrari ?

Legrandon na srpen

Otec s matkou takmer dva roky nevideli svoju dcéru. Potom ju navštívili v Bratislave v jej krásnom novombyte.Matka žasla nad intímnym budoárom, širokou francúzskou posteľou,rafinovanými šatami…
Otec žasl nad novým sporťákem pod okny a nad domácím kinem…
Matka sa jej pýta:
“Dcérenka moja, ako si sa dostala k rtakému bohatstvu?”
“Celkom jednoducho,” vysvětluje dcéra. “Som zástupkyňa.”
“A koho zastupuješ?” pýta sa otec.
“Nó,” usmeje sa dcéra, “manželky, priatelky a iné unavené ženy.”

 

Legrandon na červenec

Při sprchování říká jedna prostitutka druhé:
“Ty máš na zadku nějaké pupínky.”
“To nejsou pupínky, to je ceník služeb pro nevidomé…”

Legrandon na červen

Poslední slova před smrtí:
“Byl jsem pyrotechnik. Nevěříš?”
“Hm. Ten tygr je určitě napapanej!”
“Co to tady tiká?”
“Ne, ten žebřík nemusíš držet!”
“Propadla jsem u matury, tati!”

Legrandon na květen

„Tatínku, maminko, rozhodl jsem se osamostatnit.“
„Skvělé, synku, opravdu skvělé rozhodnutí.“
“Fajn. Kufry máte na chodníku před barákem.“

Legrandon na duben

To se takhle po dlouhé době potkají dva kamarádi. Ten jeden zve druhého na pivo. “Já nemůžu, mě by manželka pak nepustila domů, kdybych přišel připitý!” A ten první mu poradí: “Poslouchej, já to dělám takhle. Přijdu domů ke dveřím, svlíknu se donaha, zazvoním a když se otevřou dveře, hodím všechny věci dovnitř. Manželka mě venku stát nahatýho nenechá!” A tak se spolu sťali jak hovada. Asi za týden se zase potkají a ten, co mu radil, se ptá toho druhého: “Tak co, jdeme se zase opít?” “ Po tom minulém fiasku raději ani ne!” “Tak počkej, co se stalo?” “No, přede dveřmi jsem se svlíknul do naha … zazvoním, a když se dveře otevřely, tak jsem tam hodil hadry. Pak se zase zavřely a ozvalo se: PŘÍŠTÍ STANICE KAČEROV!!!…”

Legrandon na březen

Pekl jsem kuřecí kousky a k tomu vařil rýži. V nějakém obchůdku jsem si koupil jasmínovou. Kambodžskou. Takovou jsem ještě nejedl. Hledám návod. Nechybí:

1. Vložte 2 šálky rýže do hrnce rýže.
2. Opláchněte rýži s vodou pouze jednou.
3. Přidejte 3 šálky vody, datailní rýže, vařič víko a zapněte ji.
4. Neotvírejte vařič rýže víko těsně.
5. Po 10-15 minutách, chmýří s vidličkou a slouží horká.

Rýže skvělá, automatický překladač se smyslem pro humor.
P.S.: Chmýří zaplaťpámbu nikde… 🙂

Výlet do Nevíš

13. 11. 2010 | Autor: Jan Krůta | Rubrika: Svět kolem mě

Dárek k předminulým  Vánocům: VSTUPENKA DO NEBE.

Celé dva roky jsem měl ty dva lístky připíchnuté na nástěnce. Ale pořád nebyl čas…

Minulý týden telefon: Chcete konečně letět?

Letadlo je něco hmatatelného. Letět s ním, to je přesný pořádek a letový řád, runway, odbavovací hala. Letět balónem, to je spoléhat se na živly. Velká neznámá, hodně improvizace. Nevíš, jaký bude foukat vítr, nevíš, kde balón nafoukneš, nevíš, kam poletíš, nevíš, kde přistaneš, nevíš, jestli tě najdou…

Krásně moc neznámých, krásně moc ´nevíš´.

Neuvěřitelně krásná procedura nafukování balónu. Větrák duje do obrovského ležícího monstra, které postupně kyne a vstává, jako byste vložili šém do čela Golema. Ta nemohoucí splasklotina napíná tváře. Obrovský Otesánek vstává z louky a z vesnice přibíhají první zvědavci.

Skáčeme do koše. Hořák pálí záda. Do nebe!

Dobrý den, majore Gagarine, tak jsme se teda už dočkali…

Už vím, proč se říká vzduchoplavba. Cvakám jak zběsilý. Proč? Stejně se na ty snímky asi nikdy nekouknu. Mám je za čelem.

Jsme sedm stovek metrů vysoko. Ale nad naším domem zase hned nízko, skoro nad komínem. Obrovská červená kopule se vynořila nad vesnicí. Psi štěkají jak pominutí. Slepice zmateně hledají cestu do kurníku. Sousedi s hlavou zakloněnou cloní oči.

„Járo, haló, hlídej mi zatím barák!“ Jarda kouká jak jójo. „No, vole, to jsem já!“ Kouká a nevěří. Před chvílí jsme se zdravili v ulici.

Jsme vzduchoplavci. Pětadvacet metrů vysoká baňatá kopule nad hlavou, neuvěřitelně tichá důstojnost. Jen občas fučící hořák.

„Jak se jmenuje ten balón?“ ptám se pilota.

Říká, že něco OK blabla.
Tohle krásno nemá jméno? Tak to teda ne…
Vánek? Ne. Je červený.

„Červánek!“, vyhrknu. Bingo. Křtím tě jménem Červánek!

Letíme přes hory a přes lesy, žlutými obilnými poli splašeně uskakují srnky.

Louka nikde. Končíme na kraji obilného pole a  s košem metr nad zemí dotlačíme balón na cestu.

Neplácne sebou jak opilec. Vzduchem krásně opilý jsem já.

Důstojně lehá do hrobu cesty, aby byl pochován a příští den asi zase vstal z mrtvých.

My zatím v rojích komárů poklekáme na jedno koleno a kapitán balónu nás polévá šampaňským, udělá průvan nad vlasy a jeden pramínek připálí zapalovačem. Všechny živly…
Jsme pasováni na vzduchoplavce. Dostáváme pamětní list kapitána Červánku se vzduchoplaveckým jménem. Cink, cink! Šampáňo nevyplácané na vlasy teče, kam téct má.

Letu zdar, pozemskému pinožení zmar!

Červánku, červený, větrem vyšívaný, pozdravuj příště nebe bez mraků. To jsem já, co stojím s hlavou zakloněnou, rukou si cloním oči a beze slov se modlím, abych ještě viděl neviděné  a nepřeslechl ticho.

Foto: autor

Komentáře

  1. poletucha napsal(a)
    13. 11. 2010 (10.13)

    Tak to je krása… A tip 🙂 Díky za něj.

  2. wbgarden napsal(a)
    14. 11. 2010 (16.33)

    Ticho je, jak je jistě všeobecně známo, skoro absolutně dycky nepřeslechnutelné, podobně jako profil zde střední nepřehlednutelný…

    DONEVÍŠ

    Kdybych opravdu mohl mít
    přání
    řekl bych
    ne
    prosím vás
    nepohřbívejte mne

    Stačí když uděláte
    do nebe
    díru
    a každý den pak můžete bezplastně
    sledovat
    jak ráno lezu tam
    a večer zase
    zpět

    Nebe je beze sporu
    nebe
    ale v noci chci být
    ve svý
    posteli….

    http://warnet.ws/img_r/pod9/37.jpg

  3. Jan Porizek napsal(a)
    13. 12. 2010 (20.38)

    Přidávám se po měsíci, možná s křížkem po funuse: tak tohle je, co se mi v nejkrásnějších snech zdává…letím, letím. Přeji. JP

Napsat komentář