Trvalky

Články, které odolávají času.

Glosář

LEGRANDON na květen 2020:

-Doktore, co dáváte tomu pacientovi s koronavirem?
-Palačinky, lívance, pizzu.
-A to pomáhá?
-Nevím, ale vejde se to pod dveře!

Legrandon na duben 2016

V nebi se všichni shodujou, že je tam neskutečná nuda a že by to chtělo nějakej pořádnej mejdan. Všichni jsou pro, akorát Ježíš nesouhlasí:

„Chlapi, neblbněte, po poslední večeři jsem byl tři dni mrtvej.“

Legrandon na prosinec

Stěžoval si děda u lékaře:

“Pane doktore, já mám často v noci sen, jak spousta polonahých dívek pobíhá kolem mé postele…”

“A vy byste chtěl, abych vám pomohl se toho snu zbavit?”

“Ne, jenom ať tolik nedupou!”

Legrandon na listopad

Dědeček si zavolá vnuka a říká: “Když mi doneseš nenápadně jednu tu modrou pilulku, co má tatínek v nočním stolku, tak zítra u snídaně najdeš pod talířkem stokorunu”.

Vnuk udělal, co dědeček chtěl a těšil se na snídani.

Ráno u snídaně se vnuk opatrně podíval pod talířek a byla tam tisícovka. Naklonil se k dědečkovi a pošeptal mu: “Dědo, ale říkal jsi stovku a je tam tisícovka”.

“Já vím”, řekl dědeček, “těch devět stovek je od babičky”.

Legrandon na říjen

V USA sedí dva chlapíci v hospodě, popíjejí pivo a ten jeden říká:
“Ty slyšel jsi to o té Evropě, ti běženci to by mohl být pořádný problém”,
druhej se napije a říká:”
No to mi povídej,vůbec nevím jak by se to mělo řešit ale průšvih to je určitě”.
U baru sedí indián který to zaslechne a smutně prohodí:
“Jo jo,my jsme to v minulosti také podcenili”…

=

Legrandon na září

žena: Pijete pivo?
muž: Áno
žena: Koľko piva denne?
muž: Zvyčajne asi 3
žena: Koľko platíte za pivo?
muž: asi 1 €
žena: A ako dlho pijete pivo?
muž: Asi 30 rokov
žena: Takže jedno pivo stojí 1€ a vypijete tri denne, čo je mesačne asi 90 €. Za jeden rok by to bolo približne 1100 €, mám pravdu?
muž: asi áno
žena: za 30 rokov by to bolo vyše 32.000€, že?
muž: je to možné
žena: Viete, že ak by ste tie peniaze neminuli na pivo, ale si ich uložili na úrokový účet, mohli by ste si za to teraz kúpiť Ferrari ???
muž: Pijete pivo?
žena: Nie.
muž: A kde máte Ferrari ?

Legrandon na srpen

Otec s matkou takmer dva roky nevideli svoju dcéru. Potom ju navštívili v Bratislave v jej krásnom novombyte.Matka žasla nad intímnym budoárom, širokou francúzskou posteľou,rafinovanými šatami…
Otec žasl nad novým sporťákem pod okny a nad domácím kinem…
Matka sa jej pýta:
“Dcérenka moja, ako si sa dostala k rtakému bohatstvu?”
“Celkom jednoducho,” vysvětluje dcéra. “Som zástupkyňa.”
“A koho zastupuješ?” pýta sa otec.
“Nó,” usmeje sa dcéra, “manželky, priatelky a iné unavené ženy.”

 

Legrandon na červenec

Při sprchování říká jedna prostitutka druhé:
“Ty máš na zadku nějaké pupínky.”
“To nejsou pupínky, to je ceník služeb pro nevidomé…”

Legrandon na červen

Poslední slova před smrtí:
“Byl jsem pyrotechnik. Nevěříš?”
“Hm. Ten tygr je určitě napapanej!”
“Co to tady tiká?”
“Ne, ten žebřík nemusíš držet!”
“Propadla jsem u matury, tati!”

Legrandon na květen

„Tatínku, maminko, rozhodl jsem se osamostatnit.“
„Skvělé, synku, opravdu skvělé rozhodnutí.“
“Fajn. Kufry máte na chodníku před barákem.“

Legrandon na duben

To se takhle po dlouhé době potkají dva kamarádi. Ten jeden zve druhého na pivo. “Já nemůžu, mě by manželka pak nepustila domů, kdybych přišel připitý!” A ten první mu poradí: “Poslouchej, já to dělám takhle. Přijdu domů ke dveřím, svlíknu se donaha, zazvoním a když se otevřou dveře, hodím všechny věci dovnitř. Manželka mě venku stát nahatýho nenechá!” A tak se spolu sťali jak hovada. Asi za týden se zase potkají a ten, co mu radil, se ptá toho druhého: “Tak co, jdeme se zase opít?” “ Po tom minulém fiasku raději ani ne!” “Tak počkej, co se stalo?” “No, přede dveřmi jsem se svlíknul do naha … zazvoním, a když se dveře otevřely, tak jsem tam hodil hadry. Pak se zase zavřely a ozvalo se: PŘÍŠTÍ STANICE KAČEROV!!!…”

Legrandon na březen

Pekl jsem kuřecí kousky a k tomu vařil rýži. V nějakém obchůdku jsem si koupil jasmínovou. Kambodžskou. Takovou jsem ještě nejedl. Hledám návod. Nechybí:

1. Vložte 2 šálky rýže do hrnce rýže.
2. Opláchněte rýži s vodou pouze jednou.
3. Přidejte 3 šálky vody, datailní rýže, vařič víko a zapněte ji.
4. Neotvírejte vařič rýže víko těsně.
5. Po 10-15 minutách, chmýří s vidličkou a slouží horká.

Rýže skvělá, automatický překladač se smyslem pro humor.
P.S.: Chmýří zaplaťpámbu nikde… 🙂

Ukradená hodina je mi ukradená

28. 3. 2011 | Autor: Jilda Záruba | Rubrika: Svět kolem mě

Může být, že někomu schází hodina, o kterou jsme v neděli v noci přišli. Ale je to hloupost, protože ji zase na podzim dostaneme zpátky.

Tím chci naznačit, že mi tyhle změny času nevadí. Respektive nevadí mi ta jarní změna, kdy nám celých šedesát minut berou; když na konci léta dávají, není důvod skuhrat. Abych byl přesný, z toho všeho mi leze na nervy pouze to, že musím dvakrát ročně přetáčet hodiny. A byly doby, kdy to bylo třeba dělat i s počítačem; jenže kdo to dnes pamatuje? Současné computery čas změní a ani se neobtěžují, aby nás aspoň upozornily.
Nejhůře se mi rovnají hodiny s digitálním displejem, které lze ovládat pouze dvěma tlačítky a přitom je potřeba projít dokola celý cyklus, tedy rok, měsíc, den, AM, PM, čtyřiadvacetihodinový mód, hodiny, minuty, sekundy a pak volbu, jestli má blikat čas a datum, anebo tam má zůstávat pouze čas, zato pořád. Je to takový nápor na bednu, že mám v těch hodinách vzadu schovaný malinkatý manuál. Z tohoto titulu by bylo výhodné, kdyby se změny času děly častěji, abych si to zapamatoval. Případně se neděly vůbec.
A pak mě taky rozčiluje, že musím chvilku uvažovat, doslova se soustředit, abych věděl, když je v neděli tolik a tolik, kolik by to bylo podle sobotního času, prostě jak přesně ty posuny fungují. A sotva si zvyknu, už se s tím zase veksluje. Což je na pováženou – pamatovat bych si měl, když se to u nás praktikuje už takových let.
Jediný vážnější problém lze vidět pouze v tom, že mi v dané chvíli může ukradená hodina scházet při kutění. Ovšem jak se znám, i kdyby mi nescházela, nebo by mi byla dokonce navíc darovaná, stejně bych ji prolenošil. A na nic jiného, negativního, spojeného s tímto časovým poskokem si nevzpomínám.
Ale jedno vím jistě – ranní vstávání mi to nerozhodí. Stejně z postele vylézám až teprve tehdy, když se vzbudím, nikdy ne dříve. A nehodlám na tom nic měnit, ani kdyby se ukradené hodiny daly odečítat z daní.

www. kutil.bloguje.cz

Komentáře

  1. Helena napsal(a)
    4. 4. 2011 (21.38)

    Ano,ano computer…,někomu nevadí či vadí přidaná či odebraná hodina,bohužel já jsem z těch lidí,kterým to teda vadí,když se manipuluje s časem,každý máme jinak nastavený svůj biorytmus v těle a vždycky mi chvíli trvá než se přeorientuji,či-li nastavím.Možná,by to spravil nějaký šikovný computer v mém těle..,:-),ale teď vážně: mám druhého pejska,ve své domácnosti,jak tomu prvnímu,tak i tomudle mrněti,přehozená hodina prostě vadí /vlastně daná dopředu/.

Napsat komentář