Stalo se (17.-23.1.)

“Pokud se nedohodneme…, bude se muset připravit plán téměř na hranici katastrofy.” Nedělní “primovní” slova ministra přes doktory a zdraví sedí nejen na stav v resortu zdravotnictví.
Jeho varování by stejně dobře mohlo platit i na další v tomto týdnu představené aktivity, k nimž se chystají rukou společnou strany vládnoucí koalice. Pravicovou vládou připravovaná důchodová reforma je prvním varováním pro početnou skupinu dnešních třicátníků před černou dírou navrhovaných soukromých penzijních fondů, v nichž může zmizet část jejich budoucích penzí. Dalším katastrofickým apelem, tentokrát ovšem pro všechny členy skupiny souhrnně označované jako dolních deset milionů, je v dohlednu se rýsující drobná korekce v daňové oblasti. Pod eufemistickým označením “sjednocení daně z přidané hodnoty na 19 procent” je skryto další citelné zdražení prakticky všeho. Tři potenciální katastrofy na jeden týden. A navíc ještě jmenování-nejmenování policejního prezidenta či prkotina zvaná Bártova ABL sledovačka.

Takže, milí dolněmilionoví spoluobčané, po loňské povolební euforii jdeme na tvrdé přistání, připoutejte se a nekuřte! Cigarety podražily, ať vám zbyde na daňově sjednocené rohlíky.

Komentáře

  1. Peggy napsal(a)

    Je to o tom, jak je člověk naladěný.. osobně to tak mám.. někdy se to už nedá ani vstřebat, asi bych pukla přemírou těch nakupených lumpačina a skoro schválností, vůči občanům od našich mocných a někdy si říkám.. mají to tak všude? kdyby to u nás tak nebylo, nebyly bychom to snad ani my.. není dne, aby byla nuda.. každý den se něco děje a některé příběhy nyvymyslíš.. směnky pana Grosse, Čunkovy příjmy blablabla,, nekončící seriál.. ve ketrým jsme za pouhý křoví.. kdyby to nebylo tak smutný, je to veselý..:-) hezký den všem

  2. lukrecia napsal(a)

    On stát potřebuje peníze a vláda je tu od toho, aby potřeby státu zajistila, vem kde vem. Pro koho stát tak shání finanční prostředky? Pro potřebné? Jestli jsou tak potřební zaměstnanci státu… Někteří ano. Když jsem ale dnes po obědě poslouchala, kdo obstarává sčítání, napadlo mě, že to si pár lidí přihřeje polívčičku. Na takřka zbytečné akci. Vždyť úřady znají tolik údajů o občanovi, že je s podivem, proč stát vynakládá další prostředky na to, aby zvěděl, co už ví. Představuju si i pomyslnou pyramidu, nyní už obrácenou vzhůru nohama, kde na dělníkovi, který vytváří hmatatelné hodnoty, stojí halda dalších, kteří vytvářejí lejstra a houbeles.
    Máme tady virtuální svět, v němž vznikají hodnoty imaginární a jediné, co je v tomto světě skutečné, jsou peníze. Stačí, když si cvičně a jen občas spočítáme, kolik ředitelů čehokoli zhlédneme během krátkého časového úseku. Stát se chová jeko vedení nadace. Shání peníze a z toho, co získá, dá podstatnou část na vlastní provoz. Teprve zbytek se rozděluje potřebným. Teď je třeba omezit nároky cílové skupiny, aby zbylo na provoz a na personál, který chce taky svůj díl koláče.

Napsat komentář