Trvalky

Články, které odolávají času.

Glosář

LEGRANDON na květen 2020:

-Doktore, co dáváte tomu pacientovi s koronavirem?
-Palačinky, lívance, pizzu.
-A to pomáhá?
-Nevím, ale vejde se to pod dveře!

Legrandon na duben 2016

V nebi se všichni shodujou, že je tam neskutečná nuda a že by to chtělo nějakej pořádnej mejdan. Všichni jsou pro, akorát Ježíš nesouhlasí:

„Chlapi, neblbněte, po poslední večeři jsem byl tři dni mrtvej.“

Legrandon na prosinec

Stěžoval si děda u lékaře:

“Pane doktore, já mám často v noci sen, jak spousta polonahých dívek pobíhá kolem mé postele…”

“A vy byste chtěl, abych vám pomohl se toho snu zbavit?”

“Ne, jenom ať tolik nedupou!”

Legrandon na listopad

Dědeček si zavolá vnuka a říká: “Když mi doneseš nenápadně jednu tu modrou pilulku, co má tatínek v nočním stolku, tak zítra u snídaně najdeš pod talířkem stokorunu”.

Vnuk udělal, co dědeček chtěl a těšil se na snídani.

Ráno u snídaně se vnuk opatrně podíval pod talířek a byla tam tisícovka. Naklonil se k dědečkovi a pošeptal mu: “Dědo, ale říkal jsi stovku a je tam tisícovka”.

“Já vím”, řekl dědeček, “těch devět stovek je od babičky”.

Legrandon na říjen

V USA sedí dva chlapíci v hospodě, popíjejí pivo a ten jeden říká:
“Ty slyšel jsi to o té Evropě, ti běženci to by mohl být pořádný problém”,
druhej se napije a říká:”
No to mi povídej,vůbec nevím jak by se to mělo řešit ale průšvih to je určitě”.
U baru sedí indián který to zaslechne a smutně prohodí:
“Jo jo,my jsme to v minulosti také podcenili”…

=

Legrandon na září

žena: Pijete pivo?
muž: Áno
žena: Koľko piva denne?
muž: Zvyčajne asi 3
žena: Koľko platíte za pivo?
muž: asi 1 €
žena: A ako dlho pijete pivo?
muž: Asi 30 rokov
žena: Takže jedno pivo stojí 1€ a vypijete tri denne, čo je mesačne asi 90 €. Za jeden rok by to bolo približne 1100 €, mám pravdu?
muž: asi áno
žena: za 30 rokov by to bolo vyše 32.000€, že?
muž: je to možné
žena: Viete, že ak by ste tie peniaze neminuli na pivo, ale si ich uložili na úrokový účet, mohli by ste si za to teraz kúpiť Ferrari ???
muž: Pijete pivo?
žena: Nie.
muž: A kde máte Ferrari ?

Legrandon na srpen

Otec s matkou takmer dva roky nevideli svoju dcéru. Potom ju navštívili v Bratislave v jej krásnom novombyte.Matka žasla nad intímnym budoárom, širokou francúzskou posteľou,rafinovanými šatami…
Otec žasl nad novým sporťákem pod okny a nad domácím kinem…
Matka sa jej pýta:
“Dcérenka moja, ako si sa dostala k rtakému bohatstvu?”
“Celkom jednoducho,” vysvětluje dcéra. “Som zástupkyňa.”
“A koho zastupuješ?” pýta sa otec.
“Nó,” usmeje sa dcéra, “manželky, priatelky a iné unavené ženy.”

 

Legrandon na červenec

Při sprchování říká jedna prostitutka druhé:
“Ty máš na zadku nějaké pupínky.”
“To nejsou pupínky, to je ceník služeb pro nevidomé…”

Legrandon na červen

Poslední slova před smrtí:
“Byl jsem pyrotechnik. Nevěříš?”
“Hm. Ten tygr je určitě napapanej!”
“Co to tady tiká?”
“Ne, ten žebřík nemusíš držet!”
“Propadla jsem u matury, tati!”

Legrandon na květen

„Tatínku, maminko, rozhodl jsem se osamostatnit.“
„Skvělé, synku, opravdu skvělé rozhodnutí.“
“Fajn. Kufry máte na chodníku před barákem.“

Legrandon na duben

To se takhle po dlouhé době potkají dva kamarádi. Ten jeden zve druhého na pivo. “Já nemůžu, mě by manželka pak nepustila domů, kdybych přišel připitý!” A ten první mu poradí: “Poslouchej, já to dělám takhle. Přijdu domů ke dveřím, svlíknu se donaha, zazvoním a když se otevřou dveře, hodím všechny věci dovnitř. Manželka mě venku stát nahatýho nenechá!” A tak se spolu sťali jak hovada. Asi za týden se zase potkají a ten, co mu radil, se ptá toho druhého: “Tak co, jdeme se zase opít?” “ Po tom minulém fiasku raději ani ne!” “Tak počkej, co se stalo?” “No, přede dveřmi jsem se svlíknul do naha … zazvoním, a když se dveře otevřely, tak jsem tam hodil hadry. Pak se zase zavřely a ozvalo se: PŘÍŠTÍ STANICE KAČEROV!!!…”

Legrandon na březen

Pekl jsem kuřecí kousky a k tomu vařil rýži. V nějakém obchůdku jsem si koupil jasmínovou. Kambodžskou. Takovou jsem ještě nejedl. Hledám návod. Nechybí:

1. Vložte 2 šálky rýže do hrnce rýže.
2. Opláchněte rýži s vodou pouze jednou.
3. Přidejte 3 šálky vody, datailní rýže, vařič víko a zapněte ji.
4. Neotvírejte vařič rýže víko těsně.
5. Po 10-15 minutách, chmýří s vidličkou a slouží horká.

Rýže skvělá, automatický překladač se smyslem pro humor.
P.S.: Chmýří zaplaťpámbu nikde… 🙂

Povídání na psí stráni

16. 9. 2017 | Autor: Jan Krůta | Rubrika: Svět kolem mě

MILÍ KAMARÁDI, PŘÁTELÉ, LIDI INTELIGENTNÍ I VY, KTERÝM NEBYLO DÁNO,
 čtete doma dětem? Před spaním, po spaní, před jídlem, po jídle?
Nedávno na dovolené, kde byla spousta předškoláků, jsem viděl věc nevídanou: Při snídani, při obědě, při večeři před
 spoustou dětí na stole opřený tablet, či mobil a zatímco maminka cpe dítě jako husu, na displeji běží pohádka. Dítě vyvalené oči a jen otvírá pusu a čučí na displej. Papej, náš Otesánku! Hergot koukej hamat, neřvi a čum na pohádku!
 
Ale nevidím to úplně černě. V některých rodinách se čte. A u vás?
 
Kdybyste chtěli moji novou čtecí potravu POVÍDÁNÍ NA PSÍ STRÁNI s krásnými (krásně nepohyblivými) obrázky světově uznávaní paní ilustrátorky Vlasty Baránkové a napíšete mi, že byste dětem aspoň sem tam něco přečetli, knížku vám pošlu se slevou a s osobním věnováním!
 
Jestli se zhroutíte, že je drahá (v obchodech 180 Kč), souhlasím s Vámi. Ale když si uvědomíte, že z ceny v obchodě si distributor pro sebe ponechá 50-60%, tak mi snad uvěříte, že autoři někdy úplně a někdy částečně utřou nos. A když tu knížku vydávám, já nakladatelský Robinson sám, berte tu knížku prostě jako můj Vámi jen symbolicky zaplacený dárek.
 
Ale ani autor, ani nakladatel nefňukají, protože jsou na větvi z toho, kolik rodin si knížku objednává a kolik rodin doma dětem čte! 🙂
 
Takže ode dneška budu dávat ukázky, abych navnadil i Vás.
 
Pokud byste si u mě knížku s věnováním a se slevou chtěli na dobírku objednat, napište na můj mail jan.kruta@seznam.cz své jméno a adresu a knížka k Vám dorazí.

Komentáře

  1. Emma napsal(a)
    16. 9. 2017 (22.12)

    S radostí ZDRAVÍM Brejle! 🙂
    Hezké čtení. Tak tedy: u nás se četlo, čte a jak to tak pozoruji, číst se určitě bude dál. V každé rodině se určitě tradují příhody dětí, když jestě byly malé. Jedna z našich rodinných ….dceři tehdy bylo šest/sedm roků.Večer na chalupě, malá už v patře posteli. Najednou přijde dolů, svou knížku v ruce a bulí jak želvička. “Co se stalo? Je tam něco smutnýho?”, chceme vědět. “Nééé. Já už tu knížku dočetla.”A bulí dál. “Tak si vezmi jinou,” radí táta. Malá šla zpátky do pelíšku. Za chvilku je dole zase, ale už nebrečí. “Tak co, máš jinou?” “Ne ne. Já si jdu psát pokračování.” no a bylo vystaráno. Sice žádnou knížku nenapsala, ale dala se na kreslení a malování a později dokonce jednu knížku ilustrovala. 🙂
    Krásný večer a celý podzim (třeba i s Povídáním na psí stráni) všem na Brejlích přeje
    Em

  2. Jan Krůta napsal(a)
    21. 9. 2017 (10.12)

    Moc hezká vzpomínka, Emmo!.
    Já si, člověče, zase dodnes pamatuji vůni naší vesnické knihovny, taková ta krásná zatuchlina starých knížek zabalených v hnědém balicím papíru, aby se ještě víc neošoupaly… 🙂
    Emmo, dobří holubi se vracejí? 🙂

Napsat komentář