PF 2011 krajanům

Jsem z principu proti stěhování národů i jednotlivců. Jsem z principu zastáncem vlastenectví, které se projevuje  i  tím,  že občan usiluje o to, aby se mu žilo dobře v zemi, v níž se narodil, ne v zemi, kde se mu bude žít lépe proto, že tamní rodilí občané už takovou dobrou zemi svojí prací a možná i bojem vytvořili.

Rozumím však tomu, že za jistých okolností ohrožujících život a svobodu člověk opustí rodnou hroudu a jde hledat štěstí jinam. Takové okolnosti nastaly v českých dějinách několikrát a vždy pozvedly vlnu emigrace. Muži, ženy a děti narození v srdci Evropy se rozjeli do celého světa a s holýma rukama začali od nuly budovat svoje lepší příští. Ne všichni zbohatli, ale skoro všichni uspěli a svým novým spoluobčanům se stali užitečnými. Aniž by chtěli, rozšířili slávu zlatých českých rukou a chytrých hlav a budiž jim prominuto, že nepoložili životy na pomyslných barikádách českých vlastenců po Bílé hoře, proti Rakousku-Uhersku, proti okupacím, revolucím a  kontrarevolucím.

Je příznačné, že právě ti nejúspěšnější a jejich potomci na své české kořeny nezapomínali a nezapomínají. Přesvědčil jsem se o tom znovu na www.krajane.net. Větší i menší komunity udržují český jazyk a českou kulturu a tradice ve spolcích v celém světě.  Vesměs za svoje peníze, mnohdy lépe, než českým státem vydržovaná nákladná Česká centra (abych nebyl nespravedlivý, na portálu www.ceskelisty.czech.cz  provozovaném Ministerstvem zahraničních věcí ČR je vidět, že český stát se  o spojení krajanů s vlastí dobře stará ).

Přeji tedy všem Čechům a Moravanům, kterým český a moravský duch zůstal i při životě a práci v zemích Ameriky, v Austrálii, v Rumunsku, Francii, Chorvatsku, Kanadě…, aby se jim nejen dařilo tam, kde jsou, ale aby měli tu a tam šanci podívat se do země svých předků. Protože nejlepší ze všeho je být Čechem či Moravanem v Čechách či na Moravě.

 

Komentáře

  1. Lex napsal(a)

    Souhlasím, pane Fischere.
    K první polovině článku bych však dodal, že dnes v teploučku pražských kaváren ve společnosti jisté části intelektuálních elit vznikl a je hojně prosazován směr tzv. multikulti. Opírající se o “univerzálnost lidských práv”, a tím i právo každého člověka odkudkoliv usadit se a žít kdekoliv na světě. Což o to, jenže ten jejich kult také hlásá, že”my” (tím myslím domorodé obyvatelstvo kdekoliv na světě) jsme povinni je přijmout a poskytnou jim stejnou úroveň života, jakou máme sami. A za třetí, že ta vesměs sociální náplava nás obohacuje – tedy jistě ne hmotně, ale kulturně. Že teprve náš životní způsob obsahující tendence islámské, budhistické (a nevím jakéještě náboženské), tendence dálně, středně i blízkovýchodní, balkánské i pobaltské, africké, středo a jihoamerické atd., teprve to je to pravé ořechové “české”.
    Souhlasím s podmínkami azylového zákona, ale s tím vulgárním multikulturalismem nesouhlasím. Zastávám názor, že každý národ v minulosti “dostal do vínku” kus území této Země, aby na něm dokázal, co umí.
    Někteří dokázali to (a také cestou toho), co jste napsal v prvém odstavci, jiní dokázali svůj kus země využít k plundrování a bratrovražedným válkám (žel, mnohdy jim v tom “pomáhaly” jiné státy a národy). Jak je možné, že na stejném kusu země vedle sebe existují dva národy, dva státy, jeden jako zelená zahrádka, a druhý jako měsíční krajina?
    A ještě k té “české” emigraci. Přesně jak píšete. Ti naši emigranti totiiž byli jistým vzorkem národa a státu, z něhož odcházeli – vzorkem vzdlěnostním, vzorkem pracovitosti a kumštu. Není divu, že se všude uchytili a tyto své vlastnosti ještě rozvinuli. Jaký je průměrný vzorek těch imigrantů k nám, co (až na výjimky) představují jiného, než parazitování na stavu uvedeném v prvém odstavci?
    A prosím, tento názor nemá nic společného s xenofobií či dokonce s rasismem, je jen důsledkem přesvědčení, že každý má v prvé řadě svůj “Rhodos” a tam má ukázat, jak umí “skákat”.

  2. Jan Porizek napsal(a)

    Tentýž názor co Lex, skrýval jsem hluboko v duši, i tedy v mozku, co informačním centru. Se studem, byť jen pomyslit na správnost svého úsudku.
    Se “sociální náplavou”, odvažující se i stávkovat kvůli malému kapesnému, vrátily se k nám i dávno vymýcené nemoci. Ptám se, jaký je přínos pro Českou republiku tato multikulti směsice? Když moje krev vycestovala za hranice republiky S POZVÁNÍM cizí vlády k práci u nich, bylo třeba k žádosti o pobytové vízum i zdravotní prohlídky u homologovaného lékaře, včetně speciálních vyšetření. Vše placeno v hotovosti na místě. Bylo třeba absolvovat nové zkoušky z jazyka a historie té země, kam legálně vycestováno. Včetně manželky žadatele, i když oba vlastní státní zkoušku z AJ. Placeno v hotovosti na místě. Plus tučně placené vyřízení pobytového víza. Plus povinné a kontrolované zdravotní pojištění v hostitelské zemi. Kdo z našich nových spolužijících tolerantních a přizpůsobivých, dobře znajících svých lidských práv a neznajících svých občanských povinností, kdo je zde na pozvání za prací v České republice? Jsme dostatečně bohatá země, pro takový nápor zahraničních sociálně vyloučených? Abych nebyl za rasistu: máme dosti problémů s vlastními spoluobčany, co jsou tak tlustí, že nemůžou vůbec pracovat, i kdyby náhodou chtěli…

Napsat komentář