Trvalky

Články, které odolávají času.

Glosář

LEGRANDON na květen 2020:

-Doktore, co dáváte tomu pacientovi s koronavirem?
-Palačinky, lívance, pizzu.
-A to pomáhá?
-Nevím, ale vejde se to pod dveře!

Legrandon na duben 2016

V nebi se všichni shodujou, že je tam neskutečná nuda a že by to chtělo nějakej pořádnej mejdan. Všichni jsou pro, akorát Ježíš nesouhlasí:

„Chlapi, neblbněte, po poslední večeři jsem byl tři dni mrtvej.“

Legrandon na prosinec

Stěžoval si děda u lékaře:

“Pane doktore, já mám často v noci sen, jak spousta polonahých dívek pobíhá kolem mé postele…”

“A vy byste chtěl, abych vám pomohl se toho snu zbavit?”

“Ne, jenom ať tolik nedupou!”

Legrandon na listopad

Dědeček si zavolá vnuka a říká: “Když mi doneseš nenápadně jednu tu modrou pilulku, co má tatínek v nočním stolku, tak zítra u snídaně najdeš pod talířkem stokorunu”.

Vnuk udělal, co dědeček chtěl a těšil se na snídani.

Ráno u snídaně se vnuk opatrně podíval pod talířek a byla tam tisícovka. Naklonil se k dědečkovi a pošeptal mu: “Dědo, ale říkal jsi stovku a je tam tisícovka”.

“Já vím”, řekl dědeček, “těch devět stovek je od babičky”.

Legrandon na říjen

V USA sedí dva chlapíci v hospodě, popíjejí pivo a ten jeden říká:
“Ty slyšel jsi to o té Evropě, ti běženci to by mohl být pořádný problém”,
druhej se napije a říká:”
No to mi povídej,vůbec nevím jak by se to mělo řešit ale průšvih to je určitě”.
U baru sedí indián který to zaslechne a smutně prohodí:
“Jo jo,my jsme to v minulosti také podcenili”…

=

Legrandon na září

žena: Pijete pivo?
muž: Áno
žena: Koľko piva denne?
muž: Zvyčajne asi 3
žena: Koľko platíte za pivo?
muž: asi 1 €
žena: A ako dlho pijete pivo?
muž: Asi 30 rokov
žena: Takže jedno pivo stojí 1€ a vypijete tri denne, čo je mesačne asi 90 €. Za jeden rok by to bolo približne 1100 €, mám pravdu?
muž: asi áno
žena: za 30 rokov by to bolo vyše 32.000€, že?
muž: je to možné
žena: Viete, že ak by ste tie peniaze neminuli na pivo, ale si ich uložili na úrokový účet, mohli by ste si za to teraz kúpiť Ferrari ???
muž: Pijete pivo?
žena: Nie.
muž: A kde máte Ferrari ?

Legrandon na srpen

Otec s matkou takmer dva roky nevideli svoju dcéru. Potom ju navštívili v Bratislave v jej krásnom novombyte.Matka žasla nad intímnym budoárom, širokou francúzskou posteľou,rafinovanými šatami…
Otec žasl nad novým sporťákem pod okny a nad domácím kinem…
Matka sa jej pýta:
“Dcérenka moja, ako si sa dostala k rtakému bohatstvu?”
“Celkom jednoducho,” vysvětluje dcéra. “Som zástupkyňa.”
“A koho zastupuješ?” pýta sa otec.
“Nó,” usmeje sa dcéra, “manželky, priatelky a iné unavené ženy.”

 

Legrandon na červenec

Při sprchování říká jedna prostitutka druhé:
“Ty máš na zadku nějaké pupínky.”
“To nejsou pupínky, to je ceník služeb pro nevidomé…”

Legrandon na červen

Poslední slova před smrtí:
“Byl jsem pyrotechnik. Nevěříš?”
“Hm. Ten tygr je určitě napapanej!”
“Co to tady tiká?”
“Ne, ten žebřík nemusíš držet!”
“Propadla jsem u matury, tati!”

Legrandon na květen

„Tatínku, maminko, rozhodl jsem se osamostatnit.“
„Skvělé, synku, opravdu skvělé rozhodnutí.“
“Fajn. Kufry máte na chodníku před barákem.“

Legrandon na duben

To se takhle po dlouhé době potkají dva kamarádi. Ten jeden zve druhého na pivo. “Já nemůžu, mě by manželka pak nepustila domů, kdybych přišel připitý!” A ten první mu poradí: “Poslouchej, já to dělám takhle. Přijdu domů ke dveřím, svlíknu se donaha, zazvoním a když se otevřou dveře, hodím všechny věci dovnitř. Manželka mě venku stát nahatýho nenechá!” A tak se spolu sťali jak hovada. Asi za týden se zase potkají a ten, co mu radil, se ptá toho druhého: “Tak co, jdeme se zase opít?” “ Po tom minulém fiasku raději ani ne!” “Tak počkej, co se stalo?” “No, přede dveřmi jsem se svlíknul do naha … zazvoním, a když se dveře otevřely, tak jsem tam hodil hadry. Pak se zase zavřely a ozvalo se: PŘÍŠTÍ STANICE KAČEROV!!!…”

Legrandon na březen

Pekl jsem kuřecí kousky a k tomu vařil rýži. V nějakém obchůdku jsem si koupil jasmínovou. Kambodžskou. Takovou jsem ještě nejedl. Hledám návod. Nechybí:

1. Vložte 2 šálky rýže do hrnce rýže.
2. Opláchněte rýži s vodou pouze jednou.
3. Přidejte 3 šálky vody, datailní rýže, vařič víko a zapněte ji.
4. Neotvírejte vařič rýže víko těsně.
5. Po 10-15 minutách, chmýří s vidličkou a slouží horká.

Rýže skvělá, automatický překladač se smyslem pro humor.
P.S.: Chmýří zaplaťpámbu nikde… 🙂

Padoktoři mezi námi!

20. 9. 2010 | Autor: Jazzík | Rubrika: Svět kolem mě

 Už pár let nejsem soustavný čtenář všech novin. A tak jsem po čase pustil z hlavy i aféru kolem padoktorů práv z Plzně. Vy jste zaregistrovali, že bylo rozhodnuto tituly podvodným absolventům ponechat?

V článku poslankyně A.Putnové (TOP 09) v Lidovkách z 10.9. jsem se to dočetl. A dále: „Zpětně revidovat závěry státní zkoušky by znamenalo vypuštění džina z lahve. Kde by se zastavilo?“
Někde jinde jsem četl, že někteří „nadstudenti“ se prý nespokojovali s tím, že odstudují bokem sami, ale přihlašovali ke „studiu“ i své rodinné příslušníky. Jeden z mimořádných, bývalý výpravčí, říkal v novinách, že se mu advokátní praxe velmi dobře rozběhla, protože klienti se stahují za známým jménem.  Myslíte, že se kupčení s tituly odehrávalo jen na plzeňských právech? Ale podplatitelní nebydlí přece jen v Plzni! A co takhle třeba na medicině? Jak poznám toho, komu sem tam nějaký semestr, nějaká zkouška přiskočila do indexu zadara? Pardon, zadara ve smyslu finančním možná ne…  Ale třeba ve smyslu „banální“ protislužby! Je tolik možností… Zkuste je počítat. Jen ne před spaním jako ovečky. Zdály by se vám opravdu ošklivé sny.

Foto:  Renjith Krishnan, Freedigitalphoto

Komentáře

  1. Lex napsal(a)
    21. 9. 2010 (13.00)

    Jazzíku,
    kdysi jsem četl na akt.cz blog od Bervida-Buquoye o “vysouložených” titulech. Je asi pravda, že každý docent měl v kanceláři pohovku.

  2. Camilla napsal(a)
    21. 9. 2010 (13.15)

    Lexi,
    já takovou nabídku dostala. Na VŠ jsem studovala s prospěchovým stipendiem, ale u chemie se to zadrhlo. Je pravda, byla to těžká zkouška, ale po mém nereagování na “tu skvělou budoucnost”, jsem se propracovala až k děkanskému termínu před komisí.
    Zkoušku jsem udělala za jedna a po ní ke mně přišel ten pan docent, už tady není,…a říkal mi, že si myslel, že bych měla “na víc.”
    Tak ani nevím, co jsem prošvihla….

  3. vlk napsal(a)
    21. 9. 2010 (13.21)

    Jazzíku

    jak s e pozná medicinman či medicinmanka s titulem dosaženým přes postel či plzeňskou cestou?
    Snadno – poznají to příbuzní. Když jim po banální operaci či řešení mediciálního problému rodinného příslušníka najednou zbývá jediné – vystrojit pohřeb. A děje se to také čím dál častěji..
    A domnívám se, že dneska už to nebud e ani tak o posteli jako spíš o univerzálním směnném produktu.

  4. Radkin Honzák napsal(a)
    25. 9. 2010 (22.34)

    LÉKAŘ. Ten, jehož pronásledujeme nadějemi, jsme-li nemocní, a psy, když jsme zdraví. Ambrose Bierce

  5. Lex napsal(a)
    26. 9. 2010 (10.16)

    Jazzíku,
    píšeš: “Jeden z mimořádných, bývalý výpravčí, říkal v novinách..”. Já zase vím o jednom, který kdysi třeba na Slovensku pásl krávy, že byl na plzeňská Práva přijat a vystudoval (byl v té době, myslím, v téže funkci, jako později ten výpravčí), ačkoliv v přijímacích testech získal jen asi třetinu bodů potřebných k přijetí. A šlo by pokračovat…

  6. Hana napsal(a)
    27. 9. 2010 (12.11)

    Obávám se, že vždycky byli lidé, kterým se nějak podařilo vystudovat – u medicíny stačí číst Alaricha, aby byl obrázek. Tragédií ovšem je, pokud si to dotyčný nepřizná a chce odbornou práci dělat.
    Nebo když je z toho politikum. Při vyšetřování titulů v Plzni došlo na ohledy a mírnost, takže jsou dnes poškozeni ti, kdo nic zadarmo nedostali. A to je chyba, jejíž následky budou ještě dlouho bolet.

Napsat komentář