Když se proberu z kocoviny po oslavě svých pepíkovských jmenin, tak je první jarní den, 21. března. Dvacetjedna, to je „voko“, poměrně hloupá hazardní hra, a tak určitě nikomu nebude vadit, že první jarní den je letos v tomto datu naposledy, protože pak bude řadu desetiletí začínat jaro dvacátého.
Nešť.
Jedna vlaštovička jaro nedělá a ani dvě odhalená dívčí stehna. I když už ulicemi proudí minisukně, neznamená to, že se zahřejete ve slunečních paprscích. To jenom dívky, které nemají nohy na úrovni manekýnek, se snaží předběhnout své lepšími vnady nadané kamarádky. I kdyby měly mít na kolenou rampouchy, dokazují, že ony jsou taky ženy na lovu a to by bylo, aby samci po ospalé zimně si odhalených stehen nevšimli. Zaoblené prdélky jsou tím kouskem tajemna nad lemem kratičké sukénky.
Ale brzy přijdou na řadu i nohy krásné, dlouhé, štíhlé. Slunéčko začne opravdu hřát a i penzisté pookřejí. Ve Francii začnou hrát petang, u nás začínáme barvit vajíčka, protože, v pro mne nevypočítatelné době, s jarem přicházejí velikonoce.
Vajíčko, to není jenom krásný elegantně deformovaný ovál, ale známe Kolumbovo vejce. Proč Kolumbovo? Inu to je jako gordický uzel. Jde rozvázat? Nejde! A pak přijde řecký Saša a jedním tnutím problém rozřeší. Kolumbovi taky všichni říkali, že nelze vejce postavit na špičku. Usmál se, vzal vajíčko, opatrně ho na špičce naklepl a postavil.
Jak uzel, tak vejce dokazují, že není neřešitelný problém. A když s jarem dobíjíte síly, tak se vám najednou zda všechno daleko jednodušší, než to bylo na Štěpána, který sebou švihne na ledě se džbánem. Po okupaci v srpnu 1968 se vyřešil i problém s „ruským vejcem“. Tuto oblíbenou českou pochoutku, o které v Rusku nemají ani tušení, jste už po 21.8.1968 na žádném jídelníčku nenašli. Ale bylo tu náhle „Pražské vejce“, obložené vejce, dokonce „vajíčkové UFO“. Tak jsme se nezbavili oblíbené pochoutky a nekolaborovali. Teprve po 89 roce vytlačil tuto specialitu hamburger.
Dívky, ženy, ať už v sukních krátkých, nebo nejkratších, nebo ve vypasovaných džínách, kde se krásný zadeček stane kouzelnou prdelkou, vy jste naše jaro. Tedy moje určitě.
(Psáno pro www.musicopen.cz)
ad Glosář:
marně hledám, kam přičinit ohlas.
Myslím, že pohled na mužně ochlupené lýtko s krajkovým krejzlíčkem… o la la !!! (Že by do Sexíčku?)
Koukám, že nejsem sama koho glosář zaujal :-)) málem jsem spadla ze židle jak mě to rozesmálo a při představě již zmíněných lýtek s kraječkou se budu celou noc odkopávat :-)) pokud by měl někdo o podobné “retrokousky” zájem – můžu posloužit 😉 . Vzpomínám si, jak jsem co by dospívající slečna byla donucena (pravděpodobně pod pohrůžkou fyzického násilí – dobrovolně by to prostě nešlo) obléknout si k běžkařským šponovkám kárované šedozelené podkolenky…. Ještě je mám schovaný a nedávno mi posloužily při jedné taškařici :-))
Co takhle ochlupený hrudníček a pod rozkošným jistě tričínkem….
http://www.xoxma.lv/uploads/posts/2009-11/1259313615_photopodborka035.jpg