LEGRANDON na květen 2020:
-Doktore, co dáváte tomu pacientovi s koronavirem?
-Palačinky, lívance, pizzu.
-A to pomáhá?
-Nevím, ale vejde se to pod dveře!
Celý příspěvek
Legrandon na duben 2016
V nebi se všichni shodujou, že je tam neskutečná nuda a že by to chtělo nějakej pořádnej mejdan. Všichni jsou pro, akorát Ježíš nesouhlasí:
„Chlapi, neblbněte, po poslední večeři jsem byl tři dni mrtvej.“
Celý příspěvek
Legrandon na prosinec
Stěžoval si děda u lékaře:
“Pane doktore, já mám často v noci sen, jak spousta polonahých dívek pobíhá kolem mé postele…”
“A vy byste chtěl, abych vám pomohl se toho snu zbavit?”
“Ne, jenom ať tolik nedupou!”
Celý příspěvek
Legrandon na listopad
Dědeček si zavolá vnuka a říká: “Když mi doneseš nenápadně jednu tu modrou pilulku, co má tatínek v nočním stolku, tak zítra u snídaně najdeš pod talířkem stokorunu”.
Vnuk udělal, co dědeček chtěl a těšil se na snídani.
Ráno u snídaně se vnuk opatrně podíval pod talířek a byla tam tisícovka. Naklonil se k dědečkovi a pošeptal mu: “Dědo, ale říkal jsi stovku a je tam tisícovka”.
“Já vím”, řekl dědeček, “těch devět stovek je od babičky”.
Celý příspěvek
Legrandon na říjen
V USA sedí dva chlapíci v hospodě, popíjejí pivo a ten jeden říká:
“Ty slyšel jsi to o té Evropě, ti běženci to by mohl být pořádný problém”,
druhej se napije a říká:”
No to mi povídej,vůbec nevím jak by se to mělo řešit ale průšvih to je určitě”.
U baru sedí indián který to zaslechne a smutně prohodí:
“Jo jo,my jsme to v minulosti také podcenili”…
=
Celý příspěvek
Legrandon na září
žena: Pijete pivo?
muž: Áno
žena: Koľko piva denne?
muž: Zvyčajne asi 3
žena: Koľko platíte za pivo?
muž: asi 1 €
žena: A ako dlho pijete pivo?
muž: Asi 30 rokov
žena: Takže jedno pivo stojí 1€ a vypijete tri denne, čo je mesačne asi 90 €. Za jeden rok by to bolo približne 1100 €, mám pravdu?
muž: asi áno
žena: za 30 rokov by to bolo vyše 32.000€, že?
muž: je to možné
žena: Viete, že ak by ste tie peniaze neminuli na pivo, ale si ich uložili na úrokový účet, mohli by ste si za to teraz kúpiť Ferrari ???
muž: Pijete pivo?
žena: Nie.
muž: A kde máte Ferrari ?
Celý příspěvek
Legrandon na srpen
Otec s matkou takmer dva roky nevideli svoju dcéru. Potom ju navštívili v Bratislave v jej krásnom novombyte.Matka žasla nad intímnym budoárom, širokou francúzskou posteľou,rafinovanými šatami…
Otec žasl nad novým sporťákem pod okny a nad domácím kinem…
Matka sa jej pýta:
“Dcérenka moja, ako si sa dostala k rtakému bohatstvu?”
“Celkom jednoducho,” vysvětluje dcéra. “Som zástupkyňa.”
“A koho zastupuješ?” pýta sa otec.
“Nó,” usmeje sa dcéra, “manželky, priatelky a iné unavené ženy.”
Celý příspěvek
Legrandon na červenec
Při sprchování říká jedna prostitutka druhé:
“Ty máš na zadku nějaké pupínky.”
“To nejsou pupínky, to je ceník služeb pro nevidomé…”
Celý příspěvek
Legrandon na červen
Poslední slova před smrtí:
“Byl jsem pyrotechnik. Nevěříš?”
“Hm. Ten tygr je určitě napapanej!”
“Co to tady tiká?”
“Ne, ten žebřík nemusíš držet!”
“Propadla jsem u matury, tati!”
Celý příspěvek
Legrandon na květen
„Tatínku, maminko, rozhodl jsem se osamostatnit.“
„Skvělé, synku, opravdu skvělé rozhodnutí.“
“Fajn. Kufry máte na chodníku před barákem.“
Celý příspěvek
Legrandon na duben
To se takhle po dlouhé době potkají dva kamarádi. Ten jeden zve druhého na pivo. “Já nemůžu, mě by manželka pak nepustila domů, kdybych přišel připitý!” A ten první mu poradí: “Poslouchej, já to dělám takhle. Přijdu domů ke dveřím, svlíknu se donaha, zazvoním a když se otevřou dveře, hodím všechny věci dovnitř. Manželka mě venku stát nahatýho nenechá!” A tak se spolu sťali jak hovada. Asi za týden se zase potkají a ten, co mu radil, se ptá toho druhého: “Tak co, jdeme se zase opít?” “ Po tom minulém fiasku raději ani ne!” “Tak počkej, co se stalo?” “No, přede dveřmi jsem se svlíknul do naha … zazvoním, a když se dveře otevřely, tak jsem tam hodil hadry. Pak se zase zavřely a ozvalo se: PŘÍŠTÍ STANICE KAČEROV!!!…”
Celý příspěvek
Legrandon na březen
Pekl jsem kuřecí kousky a k tomu vařil rýži. V nějakém obchůdku jsem si koupil jasmínovou. Kambodžskou. Takovou jsem ještě nejedl. Hledám návod. Nechybí:
1. Vložte 2 šálky rýže do hrnce rýže.
2. Opláchněte rýži s vodou pouze jednou.
3. Přidejte 3 šálky vody, datailní rýže, vařič víko a zapněte ji.
4. Neotvírejte vařič rýže víko těsně.
5. Po 10-15 minutách, chmýří s vidličkou a slouží horká.
Rýže skvělá, automatický překladač se smyslem pro humor.
P.S.: Chmýří zaplaťpámbu nikde… 🙂
Celý příspěvek
Nechtělo by to náhodou spisek páně Baptisty a lavórek s vlažnou vodou ?
Jinak stačí tak málo, vypnout vůkol veškeré kolotoče a je klid…..
http://www.xoxma.lv/uploads/posts/2010-08/1281339580_podb_14.jpg
Pane Filan, když ono je to těžké.. kolik je těch, kterým to leze už krkem a kolik těch, kteří si v tom lebedí.??
Někdy mám dojem, že čím jsou krásné tváře těch opiček( slepiček) dokonalejší, tím víc kuřinců se z nich sype.. Ne všechny, jsou mezi nimi chytré, bystré, ale mám pocit, že čím bezvýznamější, tím víc zrní se i pro ně sype..To je byznys, na to jejich tlachání, kde jim chirurg řízl a kde měly něco dřív a jak drží dnes, čísla jen lítaj, ale začínají na trojce,a končí už i na sedmičce.. Co měla ta a ten na sobě, s kým ho bylo vidět, jestli byl zase včera navalenej.. co nakupuje za hadry.. kdo je v té a té ložnici, týden, nebo měsíc..A lidi to žerou.. slýchávám ty “oduševnělé ” řeči v tramvaji,:-) zase tramvaj,chichi, no a co, i tady proběhla kdysi debata na adresu Vondráčkové a Kubišové.. a tak.. blablabla..
Seriozní deník už podle mne neexistuje, kupovala jsem MF, je to děs, nedá se to už číst, je tam jasný a až nehorázný postoj, jak bylo RP kdysi, dnes je už MF..Jasný dnes! kromě Kroupy, toho ale stejně jednou někdo odpicne, jako Fajraizla, myslím, že na to taky tak nějak asi dojel….
Pravda a láska..člověk si ale nemůže před vším zacpat uši, to by byl za chvíli taky jak dement..
Jenže kde je to zbývající? Nezbývá, než se splaškám bránit a vybírat si to, co nám vyhovuje.. odstřihnout ty hovadiny a víc si všímat těch, s kým je nám fajn, kdo nám vyhovuje,od koho se dozvíme to, co z novin ne..radovat se z úspěchú těch, co jsou v naší rodině, hlídat si hladinu předávání štěstí jinejm..Nenechat se dostat až pod hladinu ,je i spousta krásných věcí kolem..
Je fakt, že to vyžaduje i jistý nároky na nás samý, protože předpoklad každý pěkný komunikace je ovládat sám sebe,dokázat přijímat i názor jinej, přemýšlet i o něm.. nepohrdat jiným, pro to, že on dedovede to co jinej dovede a td. blablabla.. no najít cestu k jinejm..potlačit i svý ego, což se občas některým nevede..chichi..:-) tak jo, mějte se…všichni…Hezký večer, všem..
Ps. a tak mě napadá, že přečíst sity noviny a kecy o ničem, je asi snazší, ale ještě že je ten internet!!Najdu co chci… panebože, Nobelovku za něj!!!:-)
Peggy,
Vy si na ten článek nepamatujete z Vanilky? Tehdy, 6.2.2010, ho tam zavěsila Camilla, která ho odněkut vyštráchala.
Tehdy jsem k němu také psal komentář, ale nerad se opakuji. Myslím, že něco o mém studu a vycpaných celebritách. A o despektu této společnosti k těm skutečným velikánům.
Lexi, já si to pamatuji, pamatuji si to přesně. Moje paměť mi často i komplikuje život, pamatuji si skoro všechno co šlo okolo.
Mám teď hektické období, tak jenom čtu, čtu ráda.
Díky za Vaše psaní.
Krásný den, přeji, Lexi! Pamatuji si to, pamatuji Lexi, a je to vlastně o tom opakování. Snad jsem to zopákla i za vás.. Je to fakt děs..A víte co, Lexi?
Nejvíc mě vždycky a znovu udiví, jak se většinou ti omezení, snaží vypadat za každou cenu chytře. A nějak jim uniká, že jsou čitelní o to víc, mezi slovy, mezi řádky.
Není to dlouho, osobně jsem měla tu čest, osobně vidět a poslouchat primáře Pirka. Já Lexi žasla, ten člověk mě dostal, vysvětloval jednomu pacietovi jeho stav, hovořil s jeho rodinou.. Naprosto obyčejně, nekomplikovaně, nepředváděl se s odbornými názvy, na námitky, jak a co říkaj jiní odborníci, žádného z nich neshodil svými pochybnosti o jeho odbornosti, já žasla, jak prostě a krásně se k těm lidem choval. Kdybych nevěděla, kdo je, ani bych si ho mezi návštevami nevšimla. To jsou u mě kapacity, lidé, kteří se nad jiné nepovyšují, a okázale nedávají na jevo, kde byli, co už maj za sbeou..nepoučují.
Lexi, pak jsem nááhodou, čirou náhodou, zahlídla v Tv něco, kde Pirk byl. Nevím, co to bylo za pořad, pokud muž není doma, není bedna tak moc v akci.. Bylo to krááásně natočené, bohužel, už jen konec. Jeho krásná záliba, obyčejná, jako obyčejnějch chlapů, hadraplán! no to se nedá moc popsat, ale ze všeho ten krásný člověk vyzařoval, ze slov, z úsměvu, z pohybů..Něčím mi připomíná toho Vámi zmiónanýho “PavlaNováka” z Holywoudu 🙂
Já jsem asi praštěná, ( no jo, možná vy víte jak to myslím.chi, někdo to bere zase jinak, a rád…-))ale chytří lidé, mě vždycky dostanou. Ale to vy už asi víte.. Mám pusu dokořán 🙂 a žasnu, jak je to možné.. Blbky mě nechávaj v klidu, všeobecně.. Není, co by mě na jejich slovech zajímalo.. Ale víte jak, i tihle lidé jsou sví, nemůžou být všichni geniální, ale nesnáším vychloubání a hru na něco, co nejsem. A když, tak je líp, (pro mne)hrát si na větší blbku, než jsem. To se totiž ti, co neumí číst o tom, co je mezi, obyčejně odkopávají snadnějc.
Lexi, jen maličko, vrátím kompliment, já se opakuji, chichi, a nevadí mi to, ( jsou tu s opakováním i jiní a častějším :-),neznám vás osobně, tedy ne moc dobře, ale i mezi těmi řádky, jste mi povědomej.. Nějak podobně, jako Pirk..Jste chytrej, taky žádný velký předvádění,čtu zas jen to co je…:-) ale asi když se rozčílíte:-), nechtěla bych být asi moc blízko, nebo možná ani ne.. třeba na rozlobenýho se dá hrát! Páni, zase jsem se nechala nachytat,omlouvám se, hezký den 🙂 No jo, ale vždyť je ten advent, rozjímáme..:-))))!Mějte se krááásně! A vlastně, i o tom byl můj komentář, pod psaním pana F. a jeho psaní, není vůbec špatné, nikdy! Naopak, myslím, že i on, je dávno odkopanej.. Tedy pro mne jistě!
Milá Peggy,
naprosto s Vámi souhlasím, že skutečné celebrity, skutečně obdivuhodní lidé jsou v “civilním” životě zcela naenápadní, jsou nerozeznatelní od nás, obyčejných. A nechtějí se odlišovat, protože společně s námi mají také nejraději obyčejné věci, radují se z maličkostí jako my, jsou to kutilové nebo sběratelé jako my, dokonce často mají i podobné “existenční” starosti jako my, protože, jak jsem už psal, tato společnost si s jejich odměňováním zpravidla nedělá zvláštní starosti. A jim je, stejně jako nám, poněkud “chucpe” vydupávat si svoje, na rozdíl od vydupávání pro jiné. To jsou praradoxy, ti kteří by si zasloužili obdiv a uznání – tedy i to materiální – se stydí si o ně říci.
Víte, teď mě napadlo, proč špičkoví hráči ve fotbalu, hokeji a jánevímvčemještě (z nichž někteří, vzpomenu jen Pavla Nedvěda, svým uměním založeném na bezmezné dřině, a samozřejmě nemalé dávce talentu, mezi ty opravdové celebrity patří) jsou zastupování agenty. Agenty, kteří za ně sjednávají nejvýhodnější podmínky (na kterých jsou, přirozeně, i sami podstatnou měrou zainteresovaní). Oni totiž – tedy ti skuteční třeba sportovní “umělci” by možná jinak byli husami na oškubání v tom drsném finančním světě. Samozřejmě, že tak je to i mezi uměleckými celebritami, které jsou na volné noze. Nedovedu si představit, jak se – schválně nebudu nikoho jmenovat – dohaduje s producentem na své ceně (pravda, řada z nich už to má jednodušší – mají “pevné” ceny).
Zmínila jste “bednu”. A když už je o ní řeč, čas od času koutkem oka zahlídnu něco z toho – jak se ten “polobulvár” jmenuje – “13. komnata”? – a někdy se tam objeví i ty skutečné celebrity. A dokazují, že ty jejich problémy, se kterými se potkali, které museli překonávat, jsou neskutečně větší, než ty naše vlastní. Zkrátka, v životě je prakticky vždycky něco za něco.
Jinak dík za kompliment. Naznačila jste, že možná – když se rozčílím…
Bane, Peggy, já už se rozčiluju ve skutečnosti jen sám na sebe. Jsem zvyklý hodně makat. Teď už jenom na svém, tedy na baráku. A rozčílím se, když se něco, co je v podstatě jednoduché, nedaří. Když se něco, co by si mělo vyžádat přiměřené množství námahy a nasazení, poskládá tak, že se s tím člověk nadře jako dobytek. To pak do mého prázdného okolí lítají slova…! Joj, nedají se publikovat. A nevadí mi ani, když to někdo z povzdálí zaslechne. Ať si o mě myslí co chce, mám právo už být svůj.
Ale jinak ne. Jinak mi vadí jen hloupost, buranství a arogance. Ale nedávám to znát rozčilením, ale jízlivostí. Nebo ignoraci. A umím to, to mi věřte.
Tož tak nějak, Peggy. Jó, těm hlupákům, buranům a arogantům se většinou vyhýbám. Někdy ale zaútočí do zad, oklikou. Nejsem potom z těch, kdo by tu rukavici nechal ležet. Nejsem cíl k poslování si útočníkova ega.
No to sem si moh myslet, všichni budou hezkyčesky nadávat či inteligentně se rozhořčovati, ale ty zatracené kolotočové bedny stejně nikdo nevypne. Nihil novi, že.
Takže v rámci vůkol opakování, z opusu LaLa jednu mediální ptákovinu dám včíl…
KOLOTOČOVÁ
Všichni moji známí
jsou už mediálně
známí
Obzvlášť dívka Renata
bývá v TýVí
nahatá
Jestle se svlíkne
i v rádiu
hned potom se asi
zabiju….
http://ateo.cz/f/images/s/sextinska-madonna.jpg
Krásnou sobotu, Lexi, napsla jste naprosto všechno, není nikde mezírka na nějaký dodatek, kde by něco zbylo i na mne. Přesně tak si to myslím.
Víte Lexi, kdysi jsem byla před prvním velkým rozhodnutím. Rodina, nebo uskutečnění snů, talent byl, a tvrdili mi znalí, že velký a je ho škoda. Rozhodla jsem se jinak, pro děti a rodinu. Dnes to někdy hodně bolí, říkám si, proč jen nejsem tak vzdělaná, proč nejsem tam, kde jsem mohla asi jistě být. Vidím toho kolem sebe tolik, co mi dnes chybí. Víte jak, roky strávené jen tím, že se dáte naprosto cele jen rodině, dětem, práci jsem měla pěknou, nestěžuji si, i ta léta byla moc pěkná. Ale dnes mi to, čeho jsem se vzadla moc chybí. Vidím tolik skvělých a vzdělaných lidí, kam sáhnu, tam bolí. A čas nesmírně rychle letí. Chci si užít ještě těch obyčejných krás, o nichž jsem psal ve svém dni a tak zase nevím… Ale vždycky, když mi kus svých vědomostí a svého, pro mne jinak viděného světa, někdo předá, jsem v sedmém nebi. Proto mám tak ráda chytré lidi, ale musí v nich být duše, cit, kus srdce, soucitu s těmi,ke kterým není život vždycky nakloněný. A tak jsem zase Lexi na tom začátku, zase dávám přednost před uspokojením vlastních zájmů a potřeb, lásce… k neznámým, k blízkým, ke známým.. Myslím, s odstupem doby, že to první rozhodnutí bylo to lepší. Mám krásné a hodné děti.. Jo, někdy ne podle mých představ, ale i oni se učí, jako jsem se učili my. A proto mě Lexi tak někdy štve, že se někteří, rádoby chytří, přede mnou občas předvádí, a někdy jim opravdový intelekt a krása ducha chybí. Ale vlastně, víc jsou mi směšní, maj dobrý pocit, že jsou víc, než druzí..:-)Jsou??????????
Vy mezi ně rozhodně nepatříte, věděla jsem to a po tomhle psaní bezpochyby. mějte mocpěkný den a na baráku snad už ted ani moc práce není? Nebo jo? 🙂 Já raděj nevzpomínám, měla bych zase tu husí kůži, nadřela jsem se díky stavění a budování taky víc, než se na baby sluší 🙂 Mějte se krásně, famfárově! S tím zlobením, to nebylo míněno zas až tak moc vážně.. A že to ani tak není, je moc fajn..:-) Krásný dny!Sněžný. Sněžný??
Mě fascinuje, jak se v tom hnusu uplatňuje už i sousedka, bývalá přítelkyně současného přítele, příp. posluhovačka od profláknuté sélebrity. Náš rybníček je docela malý a aby bylo vůbec o čem psát (Agáta taky nemůže být namol a Iveta v blázinci každý den), tak jsou schopni vytvořit článek, jak “Máňa porodila chlapečka Pepíčka, spolužačka z 3. Bé od Lucie Bílé” s třemi vykřičníky. Přísíhám, že to nečtu, ale titulkům teda neuteče ani slepej.
Pohoršovat se je nejen in ( a pak hltat Blesk, Aha! – nekup to za ty peníze), ale je to i potřebné – Boris Filan míří správně svojí kritikou. Nevím ale, jestli se něco změní. Lidé jsou různé, říká klasik.
A stačí tak málo : aby každý z nás mohl poctivě říci “mě se tohle netýká, já to nekupuji, já to nečtu!”. Já to říci s klidným svědomím můžu, děti jsem to taky nenaučil. I když – Karamela má pravdu, titulkům člověk neuteče…ale za to nekouknutí si vydavatel naštěstí nic nekoupí 🙂