Nádherný den

Dívá se vzhůru.
Zlatá koule se odloupla od tmavé koudele a marnivě se zhlíží v lesklém zrcadle.
Přimhouří oči, tak je oslněna.
A šplouch a šplouch, rozčepýřený uličník čimčaruje a cáká na všechny strany.
Bříško, věčně hladové, má urousané dočerna.
A zas pryč.
Psí tulák odkudsi svým růžovým kornoutkem žíznivě stírá zkalenou hladinu.
Je zvyklý a odolný, lidem už ale nevěří.
Dvě malá odřená kolena si přičapla a kůrová loďka pluje po širém nekonečném moři.
Bouře a vítr.
Generál dal povel k rozhodující bitvě.
Poslední nepřátelská ponorka je zničena.
Rozzlobený matčin hlas a tenké dětské odmlouvání mizí do ztracena.
Dokola kolem spěchající boty a loudavé hůlky.
Drncající kočárky, zvonící koloběžky.
Žbluňkne oblázek, vlnky se rozběhnou ke břehu.
Míč prudce přistál, zatočil se a tančí. Ruka ho popožene na mělčinu a noha odkopne daleko, daleko.
Dívá se vzhůru.
Dnes prožila nádherný den.
Byla zrcadlem, koupalištěm, miskou, mořem, přístavem i tanečním parketem.
Byla vším a sama sebou.Neobyčejná louže.Foto Líba Martináková

Napsat komentář