Dva z mých odrostlých synů mají rádi skupinu Kabát. Já nejsem žádný puritán. Bývalý muzikant, bývalý hudební recenzent a komentátor. Členství v Akademii populární hudby jsem se vzdal, protože jsem se necítil kompetentní hlasovat o celém rozsahu hudební scény. Sám jsem autor pěkných pár odrhovaček. Hudbu se snažím vnímat, některou už jen registruji, protože jde mimo mě a nevidím důvod, proč bych se k ní měl vyjadřovat jen právě z toho důvodu, že jde mimo mě.
Přesto mě právě Kabáti přinutili sednout a uvažovat. Fenomén Pepa Vojtek, který se v klidu živí v průměrných sériových muzikálech, se jednou za čas vrátí ke svým kořenům a se starými kamarády z kapely rozjančí desetitisíce lidí.
Prajednoduché kytarové riffy a triviální odrhovačkové melodie, zemité hospodské jiskření v textech Kabátů dokazují, co určitá skupina lidí ke svému odvazu občas asi potřebuje. A oni se trefili. Hrají na co stačí a co mají rádi. Bingo!
Když se takovýto řachandový repertoár spojí s velkou vizuální show, úspěch zaručen. I právě kvůli svým odrostlým starším synům přemýšlím, zvláště teď v parném létě, jakým procentem za úspěch Kabátů může ikona jménem pivo, fenomén davového odvazu a ztotožnění se. My jsme na Portách s folkovými bardy byli jaksi jinak svatí. Dnešní svatí Kabáti jsou převlečení za čerty. A čerty miluje dav.
“Já jsem denně ožralej,/ denně ožralej/, mám velkej pupek, smrdim/ a jsem špinavej. /Hodně piju, jim,/ ženský nebalim/ a když někdy o sobě vim,/ hned to oslavim.”//
Když vidím jak mnohatisícový dav řve třeba tenhle citovaný text mocným hlasem, jsem v rozpacích. Pochopitelně, že cítím nadhled, recesi a ctím občas pivní srandu, ale přesto je mi z toho nějak úzko.
Existuje pro tenhle dav ještě nějaký protipól? Něco jiného, třeba čertovského, ale…
Jasně: relax, odvaz, nějaké pivko a zítra do práce…
Ale kde je ten svátek, kam se vejde jako se kdysi vcházelo do kostela? Kde je touha po něčem a víra v něco, co mě přesahuje?
Jsem starý chlap a věkem jsem nezmoudřel. Žiju a nechávám žít. Proti gustu žádný dyšputát atd. Jen si tak uvažuju.
Je léto, horko a slaná voda Středozemního moře mi šplouchá na maják…