Trvalky

Články, které odolávají času.

Glosář

LEGRANDON na květen 2020:

-Doktore, co dáváte tomu pacientovi s koronavirem?
-Palačinky, lívance, pizzu.
-A to pomáhá?
-Nevím, ale vejde se to pod dveře!

Legrandon na duben 2016

V nebi se všichni shodujou, že je tam neskutečná nuda a že by to chtělo nějakej pořádnej mejdan. Všichni jsou pro, akorát Ježíš nesouhlasí:

„Chlapi, neblbněte, po poslední večeři jsem byl tři dni mrtvej.“

Legrandon na prosinec

Stěžoval si děda u lékaře:

“Pane doktore, já mám často v noci sen, jak spousta polonahých dívek pobíhá kolem mé postele…”

“A vy byste chtěl, abych vám pomohl se toho snu zbavit?”

“Ne, jenom ať tolik nedupou!”

Legrandon na listopad

Dědeček si zavolá vnuka a říká: “Když mi doneseš nenápadně jednu tu modrou pilulku, co má tatínek v nočním stolku, tak zítra u snídaně najdeš pod talířkem stokorunu”.

Vnuk udělal, co dědeček chtěl a těšil se na snídani.

Ráno u snídaně se vnuk opatrně podíval pod talířek a byla tam tisícovka. Naklonil se k dědečkovi a pošeptal mu: “Dědo, ale říkal jsi stovku a je tam tisícovka”.

“Já vím”, řekl dědeček, “těch devět stovek je od babičky”.

Legrandon na říjen

V USA sedí dva chlapíci v hospodě, popíjejí pivo a ten jeden říká:
“Ty slyšel jsi to o té Evropě, ti běženci to by mohl být pořádný problém”,
druhej se napije a říká:”
No to mi povídej,vůbec nevím jak by se to mělo řešit ale průšvih to je určitě”.
U baru sedí indián který to zaslechne a smutně prohodí:
“Jo jo,my jsme to v minulosti také podcenili”…

=

Legrandon na září

žena: Pijete pivo?
muž: Áno
žena: Koľko piva denne?
muž: Zvyčajne asi 3
žena: Koľko platíte za pivo?
muž: asi 1 €
žena: A ako dlho pijete pivo?
muž: Asi 30 rokov
žena: Takže jedno pivo stojí 1€ a vypijete tri denne, čo je mesačne asi 90 €. Za jeden rok by to bolo približne 1100 €, mám pravdu?
muž: asi áno
žena: za 30 rokov by to bolo vyše 32.000€, že?
muž: je to možné
žena: Viete, že ak by ste tie peniaze neminuli na pivo, ale si ich uložili na úrokový účet, mohli by ste si za to teraz kúpiť Ferrari ???
muž: Pijete pivo?
žena: Nie.
muž: A kde máte Ferrari ?

Legrandon na srpen

Otec s matkou takmer dva roky nevideli svoju dcéru. Potom ju navštívili v Bratislave v jej krásnom novombyte.Matka žasla nad intímnym budoárom, širokou francúzskou posteľou,rafinovanými šatami…
Otec žasl nad novým sporťákem pod okny a nad domácím kinem…
Matka sa jej pýta:
“Dcérenka moja, ako si sa dostala k rtakému bohatstvu?”
“Celkom jednoducho,” vysvětluje dcéra. “Som zástupkyňa.”
“A koho zastupuješ?” pýta sa otec.
“Nó,” usmeje sa dcéra, “manželky, priatelky a iné unavené ženy.”

 

Legrandon na červenec

Při sprchování říká jedna prostitutka druhé:
“Ty máš na zadku nějaké pupínky.”
“To nejsou pupínky, to je ceník služeb pro nevidomé…”

Legrandon na červen

Poslední slova před smrtí:
“Byl jsem pyrotechnik. Nevěříš?”
“Hm. Ten tygr je určitě napapanej!”
“Co to tady tiká?”
“Ne, ten žebřík nemusíš držet!”
“Propadla jsem u matury, tati!”

Legrandon na květen

„Tatínku, maminko, rozhodl jsem se osamostatnit.“
„Skvělé, synku, opravdu skvělé rozhodnutí.“
“Fajn. Kufry máte na chodníku před barákem.“

Legrandon na duben

To se takhle po dlouhé době potkají dva kamarádi. Ten jeden zve druhého na pivo. “Já nemůžu, mě by manželka pak nepustila domů, kdybych přišel připitý!” A ten první mu poradí: “Poslouchej, já to dělám takhle. Přijdu domů ke dveřím, svlíknu se donaha, zazvoním a když se otevřou dveře, hodím všechny věci dovnitř. Manželka mě venku stát nahatýho nenechá!” A tak se spolu sťali jak hovada. Asi za týden se zase potkají a ten, co mu radil, se ptá toho druhého: “Tak co, jdeme se zase opít?” “ Po tom minulém fiasku raději ani ne!” “Tak počkej, co se stalo?” “No, přede dveřmi jsem se svlíknul do naha … zazvoním, a když se dveře otevřely, tak jsem tam hodil hadry. Pak se zase zavřely a ozvalo se: PŘÍŠTÍ STANICE KAČEROV!!!…”

Legrandon na březen

Pekl jsem kuřecí kousky a k tomu vařil rýži. V nějakém obchůdku jsem si koupil jasmínovou. Kambodžskou. Takovou jsem ještě nejedl. Hledám návod. Nechybí:

1. Vložte 2 šálky rýže do hrnce rýže.
2. Opláchněte rýži s vodou pouze jednou.
3. Přidejte 3 šálky vody, datailní rýže, vařič víko a zapněte ji.
4. Neotvírejte vařič rýže víko těsně.
5. Po 10-15 minutách, chmýří s vidličkou a slouží horká.

Rýže skvělá, automatický překladač se smyslem pro humor.
P.S.: Chmýří zaplaťpámbu nikde… 🙂

Milá Mějsulko…

28. 2. 2016 | Autor: Jan Krůta | Rubrika: Svět kolem mě

Milá Mějsulko, nevěděl jsem. Teprve teď…
Byla jsi, sama nádherná, součástí nádherného společenství lidí dychtivých po životě. Na botasky zavěšené nad Tvou postelí nikdy nezapomenu. Až v nich prochodíš podrážky tam někde vysoko nahoře, budeme Ti zase na dálku tleskat.. Jen potichu, protože Ty sis zasloužila tichou úctu a obdiv, co jsou schované hluboko uvnitř. Takový, který si nevynutí žádná pitomá a dutá celebrita.
Byla jsi ta nejopravdovější a nejstatečnější ženská a tichý obdiv nás k Tobě po léta přitahoval. Setkávali jsme se s Tebou pod značkou Mějsehezky  na portálech Peprnet, na Vanilce i na Brejlích, nechyběla jsi v žádné diskuzi, básnivé miniatury obohacovaly Literární dokořán, niterné soukromé maily mě budily za nocí…
V těch botaskách, které Ti Osud nedopřál obout tady na Zemi teď už určitě trénuješ na maratón. Měla jsi na něj natrénováno už tady mezi námi…
Drž se! Neposedná, i když tolik let upoutaná k posteli…
Honza

Komentáře

  1. poletucha napsal(a)
    29. 2. 2016 (0.10)

    Ta zpráva zabolela. Ivet je pro mne vzorem životní noblesy. Díky za ni! A vzpomínku…

  3. Lex napsal(a)
    29. 2. 2016 (11.01)

    S dojetím čtu tyhle řádky. A s respektem k tomu majestátu, kterému se nikdo z nás nevyhneme a který je po nás tolik dychtivý.
    S tichou vzpomínkou na věčnou optimistkou (nikdy jsem nedokázal být optimistou)

    Lex

  4. Lipka napsal(a)
    29. 2. 2016 (14.00)

    Bylo pro mne ctí být Tvou přítelkyní, Ivetko. Tolik síly jsi v sobě měla a dokázala jsi ji rozdávat ještě všem kolem sebe. Smutno je mi, smutno, děvče moje. Zapomenout se na Tebe nedá. Italy

  5. Emma napsal(a)
    29. 2. 2016 (18.42)

    Milá, statečná Ivet…smutně se dnes čtou Brejle… Jsem moc ráda, že jsem Tě poznala! Em

  6. Peggy napsal(a)
    29. 2. 2016 (21.11)

    Dozvěděla jsem se tu smutnou zprávu o vikendu od Elišky. Když jsem ji četla, zastavil se mi úzkostí dech. Je mi to moc líto, něco je na světě špatně, ti co mají v sobě tolik nesmírné lásky k druhým, odchází.
    Iveta měla krásnou duši, byla v ní poezie, křehkost, dokázala se neskutečně radovat z malých věcí. Vždycky, když se naše řádky setkaly, něco ve mně tak nějak pěkně a vesele poskočilo. Měla jsem ji ráda, už se na ni a na ty milé a pěkné chvíle nedá zapomenout. Jsem ráda, že jsem měla možnost ji poznat i osobně… na křtu její knihy. Tenkrát mi připadla jak uzlíček sálajícího štěstí, všichni jsme se radovali s ní, že dokázala uskutečnit svůj sen – psát a napsat knihu. Byla ten ten tak šťastná!!!
    Vanilka, Brejle….Byl to pěkný čas a vím, že ta naše tehdejší komunita ji přinášela v tom období i jakési naplnění. Inspiraci. Nic ji neodradilo od toho, tvořit, prát se dál, mít ráda lidi…
    Pro mne je Ivet něco…no jak to říct, aby to nevyznělo kýčovitě a ohraně…křehký anděl se zlomenými křídly? Ano, tak to cítím. Statečná a vnitřně bohatá, jako málokdo… je mi to líto. Čas si ale najde nás všechny, a kdoví co je tam, kam odešla Ivet.
    Já bych si moc přála, aby nám tam všem byl dán třeba alespoň malý prostor, říct těm, které jsme měli rádi, co jsme si říct nestačili, nebo snad odkládali, nebo nebo neměli odvahu dost se vzájemně otevírat. Přátelství je láska. Měj se hezky Ivet…kdoví, zda se nemáme ještě někdy a někde setkat…

Napsat komentář