McDonaldův indikátor parity kupní síly se přežil

Místo Big Mac indexu vznikne přesnější index schopnosti využití technologického a finančního potenciálu země.

V dobách, kdy většina měnových kurzů neoplývala vlastnostmi pro přepočet kupní síly měny, chytré hlavy vymyslely přepočet kupní síly národních měn s využitím všeobecně známého instrumentu měření hodnot: jednoho kusu hamburgeru s cenou v národní měně. Výsledek byl porovnán s jinými národními výsledky – a mezinárodní srovnání bylo jasné ekonomu i prostému obyvateli. Proto jsme tak dlouho odolávali fast-foodům, aby nás ti „imprlajsti“ nemohli srovnávat. Teď už se můžeme srovnávat se světem celé dny. Je to ovšem již pasé, staré a déjà-vu.

Místo Big Mac indexu vznikne nejspíš mezinárodní metodicky, statisticky a analyticky přesný index schopnosti využití technologického a finančního potenciálu země. Mluvím o masové veřejné dopravě pro miliony – až miliardu a více – obyvatel. Nazvěme jej Index Parity Flexibilní Vyspělosti, IPFV.

Světem již prošla zpráva, že Čína představuje svůj nový dálkový super expresní vlak s trvalou operační cestovní rychlostí nad 486 km/hod. (nad 500 km/hod. příští rok). A je realitou. Další realitou je, že v reálně krátké době propojí největší metropole světa Peking a Šanghaj (1318 km) za méně než pět hodin cesty. A postupně budou budované další trasy, důležité národohospodářsky i z hlediska parametru životní úrovně.

V indexu IPFV má rozhodně historické místo Japonsko se svým šinkanzenem, další pak Francie s TGV. Prahistoricky první bude jistě Anglie počátku 19. století se Stephensonovou lokomotivou Rocket. To vše je již minulost.

Dnes v této paritě vítězí Čína a náskok bude zvyšovat. Ani státy s rozlohami přes celé kontinenty totiž takové stavby ani projekty nemají a nerealizují. Česká republika si připsala čestný pokus z poloviny 90. let na mezinárodní projekt třísystémového mezinárodního rychlovlaku – jen pokus. Z projektu zbyla přifouklá pořizovací cena, za kterou byla nakoupena obsoletní, dávno přežilá Pendolina s parametry stíhaček z konce korejské války. Už nedojedou ani do Vídně. Pokus o českou nabídku na spoj letiště-město Šanghaj (později skvěle dodaný Siemensem) byl jen ekvivalentem požití taneční drogy na diskotéce. Škoda.

(Se svolením autora. Psáno pro www.ceskapozice.cz)

Napsat komentář