Literatura jako únik před zpitoměním?

  
Akademie literatury české vyhlásila své ceny za rok 2010. Vyhlášení proběhlo uměřeně, citlivě a věcně jako je tomu v případě této instituce zvykem.  Asi je více lidem příjemnější při podobných vyhodnoceních důraz na přínos oceněných, než duchapusté šaškárny a bubliny .

Zleva: Jan Keller, manželka zesnulého dr. Justla a Zdeněk Mahler

Ocenění jsou skutečnou ukázkou nepopiratelné kvality a směřování od všenárodního zpitomnění.

Cenu Boženy Němcové udělila Akademie sociologovi, profesoru Jan Kellerovi za knihu Tři sociální světy. V odůvodnění spisovatelka Eva Kantůrková pronesla i tyto věty: „Jsme zaplavováni zbanálněním, vše má tendenci stát se užitkovým, spotřebitelským. Banalizace ovládla všechno veřejné, politiku, vztahy, výklad světa a událostí, životní styl, ani, i umění. Zbanalizovala se sprostota i hloupost, dokonce i sex, přepadly nás mravy jednoho celistvého zpitomění… Takže když se objeví dílo, které se prodere touto krustou, které vede myšlenku pod povrch skutečnosti, které skutečnost rozčísne, které nám předvede hlubinné myšlení, sáhneme po něm. Sáhneme po něm z obyčejné lidské potřeby porozumět si a být přitom svobodní…“Cena Karla Hynka Máchy byla letos udělena in memoriam osobnosti úctyhodného formátu, doktoru Vladimíru Justlovi, který za život pomohl mnoha mladým literátům k první knize, byl mnoho let duchovním otcem pražské poetické vinárny Viola  a editorem mnoha vynikajících knižních titulů, které jsou klenoty i po mnoha letech od vydání. Cena byla udělena za celoživotní úsilí ve prospěch české poezie.

Cenu Ladislava Fuchse udělila Akademie doktoru Zdeňku Mahlerovi. Kdo by aspoň z televize neznal a neobdivoval vynikající znalosti a vypravěčské schopnosti tohoto vynikajícího literáta a scénáristy. Jeho pevný postoj v mnoha zlomových obdobích, jeho obhajobu českého sebevědomí. Jeho umění polemiky, jeho skvělou argumentaci ve prospěch velikánů českého národa (Jan Hus, Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Ema Destinová, Masaryk…).

A stačilo je zaslechnout těch několik vět, kdy ocenění děkují za ceny. Po všech těch banalitách a trapnostech při podobných akcích… Jednoduché, skoro holé věty, ve kterých se řeklo víc, než v tisících řádků blbých a banálních knížek.

Skoro se zdá, že spisovatelé vymřeli. Vy znáte nějakého jiného, než ty, co vyprávějí veselé historky z natáčení?

Ale při tomhle pozdním odpoledni se objevili. Velké uctivo, pánové…

 

 

(Donátorem Cen Akademie literatury české je Nadace Nova a TV Nova je i hlavním mediálním partnerem.)

 Foto: Josef Louda

Komentáře

  1. Peggy napsal(a)

    To je moc pěkný výraz.. takový opravdu uctivý,:-) UCTIVO… je pěkná čeština a vůbec, kolikrát žasnu i nad tím, jak krásně dokáže člověk přeložit i cizí texty.. a ještě o to víc,když jsou to básně! aby v nich bylo to, co má být.. Smekám před každým, kdo sumí zacházet krásně seslovy a dělat jejich smyslem, větami a psním ten svět, ve kterým nám nedovolí fakticky zblbnout, nebo se poddat tomu všeobecnýmu běsnění.. Jsem ráda, že je u nás, zaplať pánBůh, pořád dost pěknýho číst.. I když mý čtení je jiný, ale to přece nevadí. Dík a uctivo..:-)Milý výraz..

Napsat komentář