LEGRANDON na květen 2020:
-Doktore, co dáváte tomu pacientovi s koronavirem?
-Palačinky, lívance, pizzu.
-A to pomáhá?
-Nevím, ale vejde se to pod dveře!
Celý příspěvek
Legrandon na duben 2016
V nebi se všichni shodujou, že je tam neskutečná nuda a že by to chtělo nějakej pořádnej mejdan. Všichni jsou pro, akorát Ježíš nesouhlasí:
„Chlapi, neblbněte, po poslední večeři jsem byl tři dni mrtvej.“
Celý příspěvek
Legrandon na prosinec
Stěžoval si děda u lékaře:
“Pane doktore, já mám často v noci sen, jak spousta polonahých dívek pobíhá kolem mé postele…”
“A vy byste chtěl, abych vám pomohl se toho snu zbavit?”
“Ne, jenom ať tolik nedupou!”
Celý příspěvek
Legrandon na listopad
Dědeček si zavolá vnuka a říká: “Když mi doneseš nenápadně jednu tu modrou pilulku, co má tatínek v nočním stolku, tak zítra u snídaně najdeš pod talířkem stokorunu”.
Vnuk udělal, co dědeček chtěl a těšil se na snídani.
Ráno u snídaně se vnuk opatrně podíval pod talířek a byla tam tisícovka. Naklonil se k dědečkovi a pošeptal mu: “Dědo, ale říkal jsi stovku a je tam tisícovka”.
“Já vím”, řekl dědeček, “těch devět stovek je od babičky”.
Celý příspěvek
Legrandon na říjen
V USA sedí dva chlapíci v hospodě, popíjejí pivo a ten jeden říká:
“Ty slyšel jsi to o té Evropě, ti běženci to by mohl být pořádný problém”,
druhej se napije a říká:”
No to mi povídej,vůbec nevím jak by se to mělo řešit ale průšvih to je určitě”.
U baru sedí indián který to zaslechne a smutně prohodí:
“Jo jo,my jsme to v minulosti také podcenili”…
=
Celý příspěvek
Legrandon na září
žena: Pijete pivo?
muž: Áno
žena: Koľko piva denne?
muž: Zvyčajne asi 3
žena: Koľko platíte za pivo?
muž: asi 1 €
žena: A ako dlho pijete pivo?
muž: Asi 30 rokov
žena: Takže jedno pivo stojí 1€ a vypijete tri denne, čo je mesačne asi 90 €. Za jeden rok by to bolo približne 1100 €, mám pravdu?
muž: asi áno
žena: za 30 rokov by to bolo vyše 32.000€, že?
muž: je to možné
žena: Viete, že ak by ste tie peniaze neminuli na pivo, ale si ich uložili na úrokový účet, mohli by ste si za to teraz kúpiť Ferrari ???
muž: Pijete pivo?
žena: Nie.
muž: A kde máte Ferrari ?
Celý příspěvek
Legrandon na srpen
Otec s matkou takmer dva roky nevideli svoju dcéru. Potom ju navštívili v Bratislave v jej krásnom novombyte.Matka žasla nad intímnym budoárom, širokou francúzskou posteľou,rafinovanými šatami…
Otec žasl nad novým sporťákem pod okny a nad domácím kinem…
Matka sa jej pýta:
“Dcérenka moja, ako si sa dostala k rtakému bohatstvu?”
“Celkom jednoducho,” vysvětluje dcéra. “Som zástupkyňa.”
“A koho zastupuješ?” pýta sa otec.
“Nó,” usmeje sa dcéra, “manželky, priatelky a iné unavené ženy.”
Celý příspěvek
Legrandon na červenec
Při sprchování říká jedna prostitutka druhé:
“Ty máš na zadku nějaké pupínky.”
“To nejsou pupínky, to je ceník služeb pro nevidomé…”
Celý příspěvek
Legrandon na červen
Poslední slova před smrtí:
“Byl jsem pyrotechnik. Nevěříš?”
“Hm. Ten tygr je určitě napapanej!”
“Co to tady tiká?”
“Ne, ten žebřík nemusíš držet!”
“Propadla jsem u matury, tati!”
Celý příspěvek
Legrandon na květen
„Tatínku, maminko, rozhodl jsem se osamostatnit.“
„Skvělé, synku, opravdu skvělé rozhodnutí.“
“Fajn. Kufry máte na chodníku před barákem.“
Celý příspěvek
Legrandon na duben
To se takhle po dlouhé době potkají dva kamarádi. Ten jeden zve druhého na pivo. “Já nemůžu, mě by manželka pak nepustila domů, kdybych přišel připitý!” A ten první mu poradí: “Poslouchej, já to dělám takhle. Přijdu domů ke dveřím, svlíknu se donaha, zazvoním a když se otevřou dveře, hodím všechny věci dovnitř. Manželka mě venku stát nahatýho nenechá!” A tak se spolu sťali jak hovada. Asi za týden se zase potkají a ten, co mu radil, se ptá toho druhého: “Tak co, jdeme se zase opít?” “ Po tom minulém fiasku raději ani ne!” “Tak počkej, co se stalo?” “No, přede dveřmi jsem se svlíknul do naha … zazvoním, a když se dveře otevřely, tak jsem tam hodil hadry. Pak se zase zavřely a ozvalo se: PŘÍŠTÍ STANICE KAČEROV!!!…”
Celý příspěvek
Legrandon na březen
Pekl jsem kuřecí kousky a k tomu vařil rýži. V nějakém obchůdku jsem si koupil jasmínovou. Kambodžskou. Takovou jsem ještě nejedl. Hledám návod. Nechybí:
1. Vložte 2 šálky rýže do hrnce rýže.
2. Opláchněte rýži s vodou pouze jednou.
3. Přidejte 3 šálky vody, datailní rýže, vařič víko a zapněte ji.
4. Neotvírejte vařič rýže víko těsně.
5. Po 10-15 minutách, chmýří s vidličkou a slouží horká.
Rýže skvělá, automatický překladač se smyslem pro humor.
P.S.: Chmýří zaplaťpámbu nikde… 🙂
Celý příspěvek
tak na toto musím reagovat… mně osobně hrozně vadí, že se ve všech médiích pořád omílá, že nevěra je jaksi něco přirozeného, že to okoření vztah, že člověk není biologicky nastaven na monogamii a další bla bla… pak se člověk, který normálně žije ve spokojeném manželství cítí jako pitomec, který žije ukrutně nudným životem:-)))…nevěra by se neměla brát jako něco běžného, jako namazat si chleba s máslem… vždyť si manželé slibují o svatbě věrnost? … tak proč se to tak bagatelizuje?…
jinou otázkou ovšem je, zda by se měla odpouštět…no asi je lepší odpustit než vzít např. dětem tátu…
Odpovím jen na první z otázek jazzíka. Člověk jako živočišný druh je samozřejmě tvor polygamní. Přirozená monogamie je v přírodě poměrně vzácná, obvykle se to ví o labutích, hrdličkách, tučňácích, dokonce tu patří hraboš prérijní atd. Ale člověk?
Člověčí monogamie je dobrovolně na sebe převzatou, ať už jako důsledek náboženství (u muslimů je zvláštním typem polygamie mnohoženství – že by existovalo “mnohomužství”, o tom jsem v náboženstvích neslyšel, u některých zvířat ano, samička se nechává pokrývat po sobě několika samečky – vlastně, můžeme to vyloučit u některých lidí?), kultury, tradic, nebo zákonů.
Úplně zvláštní formu omezení polygamie vidím v celibátu, také dobrovolně-nuceně na sebe převzatém u římskokatolických kněží.
Odpovědi na všechny ty další otázky najdeme třeba u nedávno zesnulého Miroslava Plzáka nebo také psychiatra a sexuologa Radima Uzla. Navíc s šarmem napsané. Konec konců i to, co jsem napsal já, je podrobně popsáno v literatuře. Nic nového jsem neobjevil.
MILLE MODI VENERIS /podnájem/
Vzhledem k statisticky
uvažované délce
mé a tvé existence
a taky vzhledem k této
vteřině
ve které nalézáš se vedle mne
tak beznadějně chladná
musím chtě nechtě přiznat
že i mně je stokrát milejší
fungující realita
než zázraky
bez záruční
lhůty
Ovšem na druhé straně
jako každý beznadějný snílek
pevně věřím
že mi odpustíš
a necháš mě vstoupit
z tohoto příšerného pólu
přímo do teplých krajin
tvého objetí
a já slibuju ti
že příště
příště už doopravdy
vypůjčím si
když ne dokonalý
tak aspoň kvartýr
ve kterém se
topí….
http://kaifolog.ru/uploads/posts/2009-07/1247709055_017.jpg
Hmm, opravdu Jazzíku, otázek, na které neexistuje v žádným případě jednoduchá odpověď. Tak já zas po svým, zpětným pohledem do života..:-) Kdysi přinesly děti domů vychrtlou a zablešenou kočku, bylo to vlastně skoro ještě kotě. Vypiplali jsme ji, vyrostla v mladou slečnu. Nenápadně. Jednou koukám do zahrady a volám muže! (jen na okraj, byl z toho výjevu fascinovaný..:-) Kočka, Linda jsme jí říkali, se válela po zahradě, na zádech, na břichu, měnila různě polohy, protahovala se fakt jak ženská, byla naprosto dokonalá.. Kolem stálo nejméň šest kocourů, každý měl jinou barvu, každý jiný…. Nevím, jak se domluvili. Čuměli na ní, rozmístění dokola ní, jako v báru při striptýze. A Linda si vedla fakt skvěle! Kocouři začali šílet, prskali, vrčeli, vzájemně po sobě pokukovali, až se jeden rozběhl a na milou Lindu skočil.. A bylo zaděláno.. Ostatní se začali mezi sebou prát, nakonec začala bitka i na samotný Lindě. ( Očividně se jí to však líbilo..) No až se skoro všichni nějak probojovali k tomu, oč vlastně šlo, (zbabělejší zdrhli i dřív), pak ztichla zahrada a jen vyděšení vrabci jódlovali na stromech. Linda spokojeně usnula na chodníku a za nějaký čas byly koťata. Starala se o ně neskonale pečlivě, ale musím říct, že tak zabarvený kočky se hned tak nevidí.. Jako kafe, s nerozpuštěnou smetanou na hladině..
Poučení? ani nevím, ale nějak jsem si na to vzpoměla. Myslím, že jsou všechny tyhle věci i nějak propojený, zapletený a člověk je složitej, nejde jen o jedno…
a dlaší pohled zpět.. Znala jsem docle dost ženských, o kterých kolovaly neskutečný story.. Kdybych tyhle starý pověsti český, měla na hřbetě, tak snad ani ven nevylezu. Jak šla léta, stávaly se z nich neskutečný moralistky. Odsuzovali každou mladou, o které se něco něco z této oblasti dozvěděly. S tím- “To já!!! bych nikdy, nemohla..” ( některá se zapsala i událostí do dějin města tím, že muž, vyhodil vetřelce z balkonu.. 🙂 Nějak pozapoměly, že pověst se jen tan někam nestratí, ani časem.
Ale vážně, je to složitý a mám za to, že všechno,co člověk dělá, toto nevyjímaje, by mělo mít určitý mantinely, s tím, že ublížit je snadný. Jinak všechno napsal , a dobře Lex. Kolik bylo popsanýho o nevěře, a kdo je z toho chytrý.. odsoudit je to nejsnazší, a pak, nejsem pánBůh, aby mé postoje a zkušenosti, byly jediný možný.. Hezký večer
Omlouvat sebe sama ve smyslu “…normální je přece to, co dělá většina lidí” je cestou do pekla. Anonymní dav nikdy neměl a nikdy nebude mít jakoukoliv morálku. Na druhou stranu však, chybovati je lidské. Gentleman ale nikdy nehovoří o svých milenkách, nikdy nezveřejňuje své intimní soukromí, nikdy se nepřizná, že koštoval z jiné plástve medu. Smysl soužití muže a ženy je ve snaze o zachování rodu. Svého rodu, svého jména, svého genofondu.
Pane Pořízku, průser je, že u polygamních tvorů je přirozené nejen zachovávání svého genofondu, ale jeho rozšiřování. U jelení zvěře například nejde ani tak o výběr ze strany toho samce, který si své vůdčí postavení musí vybojovat a obhajovat ho, ale o výběr ze strany laní, u kterých zase jde o přirozený pud být pokryta tím nejlepším jedincem. Ten jelení dvanácterák za nimi neběhá, jen zatroubí – dá signál, kdo je nejlepší v revíru, a ony už cupitají za ním. Nebo se raději stále zdržují v jeho blízkosti, co kdyby. A neříkejme si, že u lidí to vůbec neplatí – co jiného je výběr a namlouvání, co jiného je to, že v naší (mé) době by každá chtěla Belmonda, Redforda, toho “Pavla Nováka” co se ve skutečnosti jmenoval Paul Newmann, ale netřeba chodi do ciziny, i u nás bylo a je dívčích idolů dost a dost. Každá doba je měla a má. Nic nového.
Jde o morálku a ty věci, jak jsem dříve psal – tedy podle mého mdlého rozumu.
S pozdravem, pane Lexi. Pud rozmnožovací, spolu s pudem obživným jsou nejsilnější pudy lidského podvědomí. Matka Příroda takto zařídila, bez tázání.
Přiznávám se, že rád podléhám; jistě, jako většina z nás. Avšak odděluji pojmy
“láska” t.j. kdo rozdává a neptá se, od “rozkoše” -(nedefinuji). Různými smyšlenými společenskými pravidly a náboženskými přikázáními jsme oba základní a čitelné pojmy sami sobě smíchali do civilizačního guláše. V mnohém k dobrému. Přiznávám i to, že lidské sexualitě pramálo rozumím, opět jako většina z nás. Proto s takovým potěšením o lidské sexualitě hovořeno. Avšak protlačovaný současný pojem “konstruktivní nevěra” je pouze snaha o nepsanou legalizaci polygamie. Jistým způsobem jsou to sofismata. Když nechci rozsévat svůj genofond, ale jen s velkým potěšením a radostí “zabořit se”, oznámím. Bez lhaní o emocích, jakýchkoliv. Bez pocitu, že ponižuji; bez pocitu, že jsem ponižován. Co však s básničkami, které z napětí mezi oběma pohlavími těží?
Též moje pozdravení, pane Pořízku!
Směju se s Vámi, i tak ale mi to nedá, abych zase nerozvinul či neupřesnil něco z Vámi uvedeného. Jako právní puritán nemohu souhlasit s Vaší větou “Avšak protlačovaný současný pojem „konstruktivní nevěra“ je pouze snaha o nepsanou legalizaci polygamie.” Polygamii netřeba LEGALIZOVAT, není totiž “ilegální”. Zákon přírody nemůže být nezákonný, nezákonný může být jen v některých případech jeho výkon člověkem (coby tvorem nadaným druhou signální soustavou, jejímž projevem je VŮLE se svou složkou rozpoznávací a ovládací). Nelegální může být projev polygamie v podobě mnohoženství v některých právních systémech, to se však neváže na výkon oné polygamie, ale na to, když k tomu někdo všechny nebo jen některé z těch žen, s nimiž ji uskutečňuje, potřebuje mít SOUČASNĚ svými manželkami. Víc než ilegál je takový muž vůl. Jinak je ta polygamie ve významu, jak jste jej použil (samozřejmě Vám rozumím) otázkou morální a mravní, tedy právem příliš neregulovanou. (Probůh, čtenáři – to nemá být mentorování ale “vtipná” nadsázka!! – abych nebyl za toho vola já, proboha.)
Dále píšete – “s velkým potěšením a radostí „zabořit se“. OK! Nevím, kterak jste mlád, ale já, kupříkladu, jako manžel, který jsem byl své vyvolené po více jak čtyřleté známosti poté přidělen národním výborem před bezmála čtyřiceti lety, já už mám tu výhodu “že už jsem byl”, když nechci, nemusím. Moc, moc rozumím Pepovi Fouskovi, když říká: “Když se dívám na Ornellu Muti, hned bych dělal “tutti frutti”. Když se však kouknu na Růžu – nemůžu.” (Tady snad už to o tom “vtipu” nemusím ani dodávat – nebo také?)
To tolik o té konstruktivní nevěře.
Na přímou otázku přímá odpověď k celkem nepodstatné informaci o věku Jana Pořízka: ráno – tak kolem tisíce let. Přes den jakž takž. Večer, když spatřím Pepina Fouska Ornellu Muti, (při svých dioptriích se rád i spletu), přibližně kol třiceti jarých jar. Ruka dítěte a oko starcovo škody neudělá… // Připomínky beru, avšak – když láska zavelí, rozum je v zadeli. Ve vší slušnosti. Zdravím, Lexi, strážče čistoty pokroucené litery paragrafů zákoníku našeho. JP
Dám ptákovinu…
DIBLÍCI /s křečovýma žilama/
Už odešly jí půvaby
skoro krása celá
kdyby aspoň chuděrka
z toho
oněměla
Utíká to
utíká
tu rychleji
tu líně
a z pištícího diblíka
je řvoucí
důchodkyně….
http://kaifolog.ru/uploads/posts/2009-09/1253768095_133.jpg
wbgarden čtu jako indiánské jméno Webová zahrada. Poetické. Moje žena, omylem přečetla shorauvedený textík a ucedila: však i na vás jednou dojde, veršotepci za…í. A o tom to je. JP, její muž.
Wbgarden, já už ani nevím, kde jsem to všude musel vysvětlovat, takže pro velký úspěch ještě jednou.
Kdysi, když v česku začal internet, tak jsem pojal skvělý nápad, že bych po světě mohl vyhledat stejně postižené hobby jedince, kteří se zabývají výrobou nových modelů okrasných dřevin. No, zní to pěkně blbě, ale my beznadějní kutilové se furt o cosi pokoušíme. Čím víc je to nemožné, tím víc nás to láká. Pravého gentlemana zajímá jenom předem prohraný boj, jak je jistě všeobecně známo. Elementary….
To co my hledáme se hezkyčesky jmenuje čarověník. Jedná se o genetickou změnu, kterou COSI způsobilo, no a my se této ZMĚNĚ pokoušíme přimontovat kořeny a přivést ji takto k samostatné existenci. Takto zmutovaných českých dřevíček jsem už měl tenkrát na zahradě před těmi patnácti lety skoro přes tisícovku, skoro většinou z českých luhů a hájů, no ale cizina je cizina, že, a na věci z dovozu se dycky v česku dalo. Tož jsem se začal tenkrát internetově rozhlížet a narazil jsem na spousty našich mutací chtivých germánů, všelikých anglosasů a včil už aji rusové začínají blbnout. Takže měníme – ponašimu čachrujem, jak za mlada – normální všeobjímající bártr. Já ti dám naše Smrkovjany, Lysůvky a Grůně a ty mi zase pošleš Ojibwu, Apache a Navajo atd. Dobré ne, skoro indiánské…
No a jak jsem si tenkrát na gardenwebu začal s amíkama, tak furt po mě chtěli nick. Já říkám jsem prostě Jan, miláček dívek, žen i dam, ale oni na to že nick je nick. Tož jsem vymyslel wbgarden, no, protože čarověník se řekne anglicky witch´s broom – čarodějnic metla, že.
Takže volně též zahradník čarověníkový neb naše malá zahrada je plná čarověníků, přes třitisícovky včíl je tu malých zakrslých nádherných rostlinek. Každá samozřejmě jiná. Anglosasíci nás šikovné čechy znají už přes jistého bratra Řehoře, který kdysi bydlel v Brně na dnešním Mendlově náměstí, a kterého nám soužky z chutí sobě vlastní kdysi zapíraly. Takže hned byla ručka v ručce.
Tož tak
Sergej ze Sibiře v akci, mutace – čarověník na borovici sibiřské – pinus sibirica
http://wbgarden.com/sergej.JPG
S amíkama v rámci nevěry pak kecám tu…
http://forums.gardenweb.com/forums/load/conif/msg0417014728164.html
No a naše nové hvězdy zahradnických nebíček….
http://wbgarden.com/nove/wbgarden%20dwarf%20conifers/album/index.html
K všelikým pak dívkám, ženám i dámám pak zcela zásadně tu. Přiměřeně k věku, jak se kdysi říkalo u dochtorů…
Ptákovina z oddílu LaLa – laciné a lascivní…
PASTIČKY
Když nejsem zrovna
ovíněn
neruší mě
krása
kolemjdoucích
žen
Když zas moku
ke dnu
pomůžu
tak obvykle zas
nemůžu….
Tak pravil wbgarden….
http://kaifolog.ru/uploads/posts/2009-10/1255689941_061.jpg
Obávám se, že poukazy na polygamnost pudů a podobně jsou pouhou výmluvou. Jsme snad lidé myslící, ne? Pokud někomu důvěřuji a založím s ním hnízdo pro děti, předpokládám dodržení vzájemné dohody. Ta většinou obsahuje i věrnost jako vyjádření pospolitosti, jistoty, bezpečí.
Pokud někdo chce polygamnost, má si to dohodnout. S tím, že i partner bude mít něco.
Takže, pokud nezní dohoda jinak a někdo je nevěrný, zklamal, neobstál, selhal. Jako člověk rozumný by měl totiž ovládnout to, co má v kalhotách, ať jde o prokrvený penis nebo dámské svrbění.
Protože však znám možnosti přírodních katastrof a zlomyslných náhod (sama jsem se kdysi ocitla na příslovečně pustém ostrově s mladíkem a v plavkách), jednorázová záležitost v tomto stylu nemusí být za nevěru považována. Nebezpečné jsou vztahy- bokovky. Pro ty není omluva.
Proto si ani nedokážu vážit našich alfa samců, co se dotknou politiky, zjančí se nad afrodisiackými účinky svého postavení a trousí sperma, kam to jen jde. právě tam by měli být dostatečně schopní lidé, kteří zvládnou sebe i maléry v zemi.
Hm, my s mužem jsme se našli tak, že nám nikdo kolem nestál za víc, než příjemný pocit z toho, že je o nás zájem. Mne těší, když nějaká mluví dobře o něm, on se baví, když vidí, že se líbím. Což je, pravda už cosi jiného než před 30 lety 😉 Nevím, jak přesně to má manžel – a nezkoumám to, ale já ani neflirtuju.
Tím
Vlastně jsem neodpověděla na tu otázku na přežilé monogamní manželství. Pro mého muže to byla naprostá samozřejmost, udržovaná předchozími generacemi. Pro mne rozhodnutí obstát tam, kde moji rodiče a pár příbuzných párů neobstáli – ale také jsem měla příklady monogamních párů.
Jak jsem uvedla, našli jsme se. Když děti skoro dorostli, zase si víc všímáme jeden druhého, umožňujeme si plnit, na co nebyl čas. Dá se říct, že se té podpory a plnění dostává víc mně, takže si to dost považuji a koukám, čím bych já potěšila jeho. Všechno taky nevyjde.
Ačkoliv je to divné a nenormální, můžu říct, že znám víc párů nad 25 let spol.života a s kolegyněmi jsme si nedávno podiskutovaly o tom, že se vztah proměňuje, má úplně nové rozměry,… Všechny víme, o čem je řeč, ale popsat se to moc nedá. Já to zjednodušuju na to, že po té cca pětačtyřicítce máme líbánky na vyšší úrovni.
Fuj, děti odrostly…
Líbánky na vyšší úrovní, to znám…
RELATIVITA
Starý Einstein běduje
že vesmír se mu
smršťuje
Když mladý byl a začínal
všehomír se
rozpínal
Einsteinka však odpověď má hned
co se ti dědku zmenšuje
vůbec není
svět….
Délka soužití: štyrycet +, super…
Dám družbu…
http://storm.interzet.ru/uploads/posts/2008-08/1218317416_ussra.jpg
Prožíváte jistě krásný a harmonický manželský vztah, paní Sochová. Až skoro neuvěřitelný pro dnešní dobu, neboť otázku “konstruktivní nevěry” vyprodukovala právě dnešní splašená doba. Vztah tak hezký, že by se až chtělo v tichosti mlčet, aby se nezaplašilo cosi vzácného. Přeji Vám, neboť každý má jen to, o co se sám zasloužil. Co si vybudoval. A vztahy se budují, ty nejsou dány. Zdravím. JP