-Doktore, co dáváte tomu pacientovi s koronavirem?
-Palačinky, lívance, pizzu.
-A to pomáhá?
-Nevím, ale vejde se to pod dveře!
V nebi se všichni shodujou, že je tam neskutečná nuda a že by to chtělo nějakej pořádnej mejdan. Všichni jsou pro, akorát Ježíš nesouhlasí:
Stěžoval si děda u lékaře:
“Pane doktore, já mám často v noci sen, jak spousta polonahých dívek pobíhá kolem mé postele…”
“A vy byste chtěl, abych vám pomohl se toho snu zbavit?”
“Ne, jenom ať tolik nedupou!”
Dědeček si zavolá vnuka a říká: “Když mi doneseš nenápadně jednu tu modrou pilulku, co má tatínek v nočním stolku, tak zítra u snídaně najdeš pod talířkem stokorunu”.
Vnuk udělal, co dědeček chtěl a těšil se na snídani.
Ráno u snídaně se vnuk opatrně podíval pod talířek a byla tam tisícovka. Naklonil se k dědečkovi a pošeptal mu: “Dědo, ale říkal jsi stovku a je tam tisícovka”.
“Já vím”, řekl dědeček, “těch devět stovek je od babičky”.
V USA sedí dva chlapíci v hospodě, popíjejí pivo a ten jeden říká:
“Ty slyšel jsi to o té Evropě, ti běženci to by mohl být pořádný problém”,
druhej se napije a říká:”
No to mi povídej,vůbec nevím jak by se to mělo řešit ale průšvih to je určitě”.
U baru sedí indián který to zaslechne a smutně prohodí:
“Jo jo,my jsme to v minulosti také podcenili”…
=
žena: Pijete pivo?
muž: Áno
žena: Koľko piva denne?
muž: Zvyčajne asi 3
žena: Koľko platíte za pivo?
muž: asi 1 €
žena: A ako dlho pijete pivo?
muž: Asi 30 rokov
žena: Takže jedno pivo stojí 1€ a vypijete tri denne, čo je mesačne asi 90 €. Za jeden rok by to bolo približne 1100 €, mám pravdu?
muž: asi áno
žena: za 30 rokov by to bolo vyše 32.000€, že?
muž: je to možné
žena: Viete, že ak by ste tie peniaze neminuli na pivo, ale si ich uložili na úrokový účet, mohli by ste si za to teraz kúpiť Ferrari ???
muž: Pijete pivo?
žena: Nie.
muž: A kde máte Ferrari ?
Otec s matkou takmer dva roky nevideli svoju dcéru. Potom ju navštívili v Bratislave v jej krásnom novombyte.Matka žasla nad intímnym budoárom, širokou francúzskou posteľou,rafinovanými šatami…
Otec žasl nad novým sporťákem pod okny a nad domácím kinem…
Matka sa jej pýta:
“Dcérenka moja, ako si sa dostala k rtakému bohatstvu?”
“Celkom jednoducho,” vysvětluje dcéra. “Som zástupkyňa.”
“A koho zastupuješ?” pýta sa otec.
“Nó,” usmeje sa dcéra, “manželky, priatelky a iné unavené ženy.”
Při sprchování říká jedna prostitutka druhé:
“Ty máš na zadku nějaké pupínky.”
“To nejsou pupínky, to je ceník služeb pro nevidomé…”
Poslední slova před smrtí:
“Byl jsem pyrotechnik. Nevěříš?”
“Hm. Ten tygr je určitě napapanej!”
“Co to tady tiká?”
“Ne, ten žebřík nemusíš držet!”
“Propadla jsem u matury, tati!”
„Tatínku, maminko, rozhodl jsem se osamostatnit.“
„Skvělé, synku, opravdu skvělé rozhodnutí.“
“Fajn. Kufry máte na chodníku před barákem.“
To se takhle po dlouhé době potkají dva kamarádi. Ten jeden zve druhého na pivo. “Já nemůžu, mě by manželka pak nepustila domů, kdybych přišel připitý!” A ten první mu poradí: “Poslouchej, já to dělám takhle. Přijdu domů ke dveřím, svlíknu se donaha, zazvoním a když se otevřou dveře, hodím všechny věci dovnitř. Manželka mě venku stát nahatýho nenechá!” A tak se spolu sťali jak hovada. Asi za týden se zase potkají a ten, co mu radil, se ptá toho druhého: “Tak co, jdeme se zase opít?” “ Po tom minulém fiasku raději ani ne!” “Tak počkej, co se stalo?” “No, přede dveřmi jsem se svlíknul do naha … zazvoním, a když se dveře otevřely, tak jsem tam hodil hadry. Pak se zase zavřely a ozvalo se: PŘÍŠTÍ STANICE KAČEROV!!!…”
Pekl jsem kuřecí kousky a k tomu vařil rýži. V nějakém obchůdku jsem si koupil jasmínovou. Kambodžskou. Takovou jsem ještě nejedl. Hledám návod. Nechybí:
1. Vložte 2 šálky rýže do hrnce rýže.
2. Opláchněte rýži s vodou pouze jednou.
3. Přidejte 3 šálky vody, datailní rýže, vařič víko a zapněte ji.
4. Neotvírejte vařič rýže víko těsně.
5. Po 10-15 minutách, chmýří s vidličkou a slouží horká.
Rýže skvělá, automatický překladač se smyslem pro humor.
P.S.: Chmýří zaplaťpámbu nikde… 🙂
Neuvěřitelné se stalo skutkem! Člověk, který je v odborné výtvarné veřejnosti tragicky hodnocen za své vedení Národní galerie, byl „vrtošivým staříkem“ na Hradě vyznamenán. Schválnosti, tvé jméno je Klaus!
Vedle velkých jmen naší nedávné historie, vědy, kultury a sportu působí Knížákovo jméno jako výsměch.
Foto: České noviny
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Nahrávání ...2010-2020 © Brejle.net - Všechna práva vyhrazena
Partneři projektu:
Něco mi říká, že zrovna slovo “veřejnost” ,byť výtvarná, nemusí být nutně zcela objektivní důvod pro obhajobu…
Navíc při zdůvodnění vyznamenání se nehovořilo nic o “managerských galerijně vedoucích” schopnostech Knížákových?
Nemám toho pána, z mnoha důvodů, ráda, ale udělení vyznamenání zrovna jemu chápu, i po odečtění osobních sympatií pana prezidenta… 😉
J.
No, právě, že se tam nehovořilo o tom, za co… Kolik vynikajících českých výtvarníků prověřených světovými galeriemi a sbírkami zůstává opomenuto! Snese význam Knížákovy tvorby srovnání s nimi? Manažerskou práci hodnotí kunsthistorici a výtvarní kritici. Z namátkou čtených článků soudím, že se Knížák jako ředitel Národní galerie velmi neosvědčil. V kontextu lidí spoustu let vězněných a respektovaných autorit bylo podle mého názoru jeho jmenování politováníhodné. Ale tím netvrdím, že se Vám nemůže některý z Knížákových trpaslíků líbit! A tím netvrdím, že jsem se někdy při Knížákových interview nezasmál…
No právě…
Kolik jiných by si zasloužilo… Taky znám mnoho jiných, kteří by si zasloužili, možná více, podle mě, ale…
I když si nemyslím, že zrovna on je ten nejzasloužiležijší, chápu. Stejně jako chápu/a možná i někdy moc nechápu ty ostatní… Těžké volit. Osobní preference se tu nemohou neprojevit.
Ale toto je rozhodnutí a pravomoc prezidenta… Chápu ho. Akceptuji.
Já se na to dívám jako na provokaci. Také si myslím, že se Knížák jako ředitel Národní galerie neosvědčil. Vždyť za jeho působení se v Praze nekonají téměř žádné “velké” výstavy. Kde jinde se laická veřejnost může poučit, než na retrospektivní výstavě. Já vím, on tvrdí, že obohacuje stálé sbírky, ale to by mělo jít ruku v ruce spolu. Pro mne to je také výsměch, nepotěšilo mě to.
Pan Milan Knížák je bezesporu velmi kontroverzní osoba. Opatrným úřednickým ředitelem NG rozhodně nebyl, stejně jako nebyl opatrným profesorem na AVU v Praze. Jeho fialové trpaslíky nemám příliš v lásce. Cením si však jeho důsledné politické neutrality a rovněž jeho pozitivního náhledu na výtvarné umění pro společnost a úlohu výtvarného umění ve společnosti. Cením si i Knížákovy umanutosti. Knížák “přeorával” zažité a jediné a neměnné pravdy o estetice. Dělal to nabubřele, bez pouček o asertivitě, dělal to po svém. Tvrdohlavý dědek dostal medajli od jiného tvdohlavého a pošetilého starce. No a co? Teprve čas rozhodne, zda právem. A také: medajle se rozdávají na odchodnou. Třeba bude Milanem věnována zpět Vaškovi…JP
K nepochopení je spousta věcí, pro mne je pan Knížák všelicos, ovšem adept na medaili určitě ne..
Knížákovi medili, protože dobře se dnes může vše.
pospíchám: měla by mít možnost opravit úlet. Vypadlo mi opět A- MEDAILI
Vážení, málokdy zůstanu nad něčím stát s otevřenou hubou. Ale když při předávání medailí zaznělo jméno pana Knížáka….. prostě manžel mě musel upozornit, že pan prezident už předává medaili někomu jinému a k večeři že už dneska taky nebude nic. Tak jsem sklapla….. Souhlasím s Camillou, je to výsměch. A při Knížákových interwiev jsem se taky někdy zasmála pane Krůto, ale víckrát mě bylo trapně…