motto:
“Náboženství se střídají, pivo a víno zůstávají…”
Jsme národ pivařů nebo spíše milovníků vína? A jak to bylo v historii?
Donedávna jsem akceptoval, že víno k nám přišlo “kdysi” s rytířským
řádem templářů do Čejkovic a s Karlem IV. z Francie do Prahy. Jak bláhové… Hrábnete do knih nebo do wikipedie a ztrácíte se…
Vinno je víno
Pochopitelně je ve tvrzeních zmatek. Víme o templářích, kteří přivezli na Moravu vinnou révu už ve 13. století. A taky to, že o sto let později moravský markrabě Karel Lucemburský, pozdější český a římský král Karel IV., přibalil v Burgundsku révu do zavazadel. Ale historie byla daleko bohatší.
Už římský císař Probus (vládl v letech 276-282) nařídil vysazovat vinice v římských koloniích za Alpami. Takže v zaslíbeném kraji pod Pálavou vysadila “Legio Decima Gemina, Pia Fidelis” první vinice.
Ve vykopávkách z doby Velkomoravské říše (9. století) objevili archeologové vinařské nože a semena vinné révy.
892 – moravský kníže Svatopluk prý českému knížeti Bořivojovi a jeho ženě Ludmile sud moravského vína k narozeninám jejich syna Spytihněva
1057 – daroval český kníže Spytihněv II. kostelu sv. Štěpána v Litoměřicích vinice v okolí města
1195 – klášter Premonstrátů v Louce u Znojma zakládal vinice v ucelených viničních tratích.
1202 – mniši cisterciáci z kláštera na Vlelehradě u Uherského Hradiště zakládají vinice u Hustopěčí
1249 – s příchodem Lichtenštejnů se vysazovalo mnoho vinic v okolí Pálavy
1251 – opět mniši cisterciáci vysadili rozsáhlé vinice v českých Velkých Žernosekách
1309 – a celé 14. století- U klášterů se zakládaly souvislé celky vinic. Vznikalo viniční právo a viniční řád.
1325 – Král Jan Lucemburský ustanovil na žádost brněnských měšťanů, že od sklizně hroznů až do Velikonoc se v Brně smějí šenkovat jen vína měšťanů brněnských. (První reakce na konkurenci rakouských vín.) V Brně byli jmenováni ochutnavači, kteří hned v městských bránách kontrolovali, zda se dovážejí do města jen moravská vína a hned také stanovovali, za jakou cenu se vína smí prodávat.
1355 – Moravský markrabě Jan Jindřich vydal vzorový viniční řád pro Moravu. Městská rada v Brně nařídila povinný zápis vinic měšťanů do berních knih. Kdo dal vinici zapsat, směl dovážet víno do města bez dalšího zdanění.
1358 – Císař římský a král český Karel IV. vydal 16.2. nařízení o zakládání vinic pro Prahu a 12.5. pro všechna královská města.
“Chtějíce z vlastní vůle a naší nekonečné laskavosti, jakož i s pomocí Boží zlepšiti stav našeho království a všech jeho obyvatel, nařizuji: … Zakládat vinice na všech horách obrácených k poledni do vzdálenosti 3 míle kolem Prahy. Každý, kdo takové hory vlastní, má začít se zakládáním do 14 dní po vydání tohoto proivilegia. Kdo by sám zakládati nechtěl nebo nemohl, ať na pozemku jeho zakládá ten, komu jej perkmistr propůjkčí. Kdo vinici založí, bude ode dne, kdy se zakládáním započal, po 12 let od všech daní a dávek svoboden. Počínaje 13. rokem bude odevzdávat majiteli pozemku desátek a králi z každé vinice půl džberu (30,5 litru) vína ročně. Každá vinice bude 16 prutů (75,68m) dlouhá a 8 prutů (37,84m) široká (výměra 2865 m2).
Všechny vinice vysazené v r. 1358 byly osvobozeny od ungeltu a zemnské berně navždy…
Vinicím nesmí nikdo škodit… Kdo bude přistižen ve dne při škodě na hroznech nebo réví, pěšky nebo na koni, či děláním cesty přes vinici, propadne pravou rukou, nevyplatí-li se 20 kopami českých grošů… Kdo byl polapen v noci, ten propadne hrdlem a jeho majetek připadne perkmistrovi. Byl-li zloděj při škodách na vinici zabit, pak ten, kdo zabil, nic víc nepropadne než dva haléře, kteréž na tělo zabitého položiti má…”
(Slovo “hora” mělo ve staročeštině význam i jako les, nebo vinice, vinohrad.)
1368 – Nejvíce vinic vysadili v moravských střediscích měšťané Brna.
1370 – Císař Karel IV. vydal 9. ledna zákaz dovozu cizích vín do Čech v období od sv. Havla (16. října) do sv. Jiří (24. dubna). V této době se smí šenkovat jen víno české.
1558 – Pražský učitel Jan Had vydává první česky psaný odborný spis o pěstování révy a výrobě vína. Jsou v něm popsány tehdy pěstované odrůdy např.: Vídeňka, Muškatel (muškát bílý), Němčina (Rulandské šedé), Bronišť (Tramín bílý), Topol (Běloočko)…
1595 – Rudolf II. zakazuje dovážet ddo Prahy vína z Litoměřic, Mělníka a Loun, protože v Praze je nadprodukce místního vína.
17. a 18. století – Rozloha vinic v Čechách a na Moravě kulminuje. Je veliká nadprodukce.Výrobci hledají odbyt v zahraničí, do Prahy se naopak snaží vyvážet cizí výrobci. Obdělávání vinic se zhoršuje, úroda klesá.
1784 – Císařský patent Josefa II. povoluje každému prodávat a šenkovat víno a ovocný mošt, které sám vyrobí.
1837- Na Moravě je ještě 15 tisíc hektarů vinic, ale jejich plocha prudce klesá.
1848 – Rozvoj průmyslu, opadání zájmu o pěstování vína. Průmyslová generace dává přednost pivu. Klesá i zájem o skopové maso a rychle narůstá spotřeba vepčřového. Úbytek vinis je způsobený také konkurencí levnéího uherského vína. Zemědělci se obracejí k pěstování cukrové řepy, která má výborný odbyt v nových cukrovarech.
1930 – Plocha vinic na Moravě klesla na minimum 3870 ha.
1960 – Tento rok 6781 ha
1980 – 14 019 ha
1997 – 11 183 ha
Na začátku 21. století asi 16.000 ha vinic.
( Podle www.wineofczechrepublic.cz)
Komentáře