Západní svět poslední léta dusila krize, oproti tomu Východu se daří. Čína oznámila loňský růst HDP o 10,3 procenta. Je to gigantické číslo, které západní ekonomiky neznají už desítky let. Můžeme na něj být také pyšní – zčásti jsme ho zaplatili my – Evropané. Platí přitom nepřímá úměra – čím lépe pro Čínu, tím hůře pro nás. Čínský export do Evropy je založený z největší části na levném spotřebním zboží. O jeho kvalitě si nedělají iluze ani Číňané – ti bohatí preferují západní značky. Dovoz z Číny samozřejmě likviduje naše výrobce. V rámci volné hospodářské soutěže se to zdá správné, ať zvítězí ten nejlepší.
Soutěž není fér
Jenže ta soutěž není fér. Čína svůj hospodářský růst i export podporuje levnými úvěry. Další faktor je uměle podhodnocená měna, která už léta významně podporuje čínský export. Čínská pracovní síla je extrémně levná, v komunistické diktatuře ovšem není divu. Využívá taky otrockou práci. V továrnách pracují mj. i vězni a věřte, že zadarmo. Čína nerespektuje autorská práva, to znamená, že na rozdíl od západních zemí vesele kopíruje a užívá průmyslové vzory i vynálezy bez toho, že by za ně platila (výjimky se ovšem najdou). Není to jen masová výroba falešných značek – také použité technologie ve výrobě bývají kradené. Při výrobě nerespektuje bezpečnost práce ani ekologické normy obvyklé ve vyspělém světě. Suroviny jsou často kontaminované jedovatými látkami. Suroviny jsou těženy daleko laciněji než v Evropě, ale co je toho důvodem ? Těžba probíhá za v Evropě nemyslitelného ničení přírody a ohrožování života lidí. Čínské doly jsou nejnebezpečnější na světě.
Stejná pravidla pro všechny
V téhle soutěži ani Evropa ani jiné vyspělé země uspět nemohou. Není to soutěž férová. Řešení rozhodně nejsou kvóty na dovoz, které EU tak ráda aplikuje. Řešení by mělo být systémové, problém musí postihnout od kořene. Zboží, ať je odkudkoli, by mělo být vyrobeno podle stejných pravidel či norem. Nelze české firmy znevýhodňovat tím, že jim zakazuji to, co toleruji u firem neevropských. Stát musí po dovozcích požadovat doložení výrobního procesu podle evropských norem. A pokud to nechce dělat, ať je tedy zruší. Česká firma, které poskytne stát podporu, dostane od EU pokutu „jako Brno“. Pokud v tomhle chceme pokračovat, ať stejně pokutuje čínské podniky. Číňané často pracují v životu nebezpečných podmínkách, v podmínkách, za kterých by české úřady výrobu okamžitě zakázaly. Fajn, musíme chránit život lidí. Ale nelze pak tolerovat ani dovoz zboží odjinud, kde takové pracovní podmínky jsou samozřejmostí.
Jsme tak bohatí, abychom kupovali levné věci?
Politici mají možná obavu, že omezení čínského levného zboží by zdražilo tzv. spotřebitelský koš. To je otázka na místě. Musíme ale prozkoumat obě misky vah. Na straně druhé je více práce pro české (evropské, japonské, americké) ruce. Více výdělku a více peněz na kvalitnější zboží. Kvalitnější zboží může být drahé jen zdánlivě, když o třetinu dražší věc vydrží dvakrát tak dlouho, znamená to, že je ve skutečnosti levnější. Někdo občas říká, nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci. Svůj smysl tohle úsloví bezesporu má. Přes aktuální aféru s německými dioxiny obecně platí, že evropské zboží je daleko bezpečnější než to čínské. To je prostě měřitelný fakt. Nižší riziko, že onemocníme třeba rakovinou způsobenou užíváním levného produktu, by měl být také fakt vážně braný v potaz.
Bezzubá EU
Evropská unie už uspořádala několik summitů, setkání mezi Čínou a EU, na nichž se řešila otázka bezpečnosti výrobků. Naposledy loni v říjnu se měl projednávat zákaz dovozu výrobků z čínských pracovních táborů. Bohužel, po halasně oznámených tématech jednání se už nejde dopátrat výsledku. Výrobky z čínských věznic se dováží vesele dál, stejně jako výrobky jedovaté nebo nebezpečné, výrobky vyrobené za cenu ničení a devastace přírodního bohatství, výrobky vyrobené za podmínek v Evropě nezákonných. Evropští úředníci a politici jednají a rokují. Čína chrlí dál tuny levného odpadu. Evropa slábne a chudne. Z velké části i díky neuvěřitelné zkostnatělosti a byrokracii, kterou svazuje své podnikatele. Čína je bohatá a mocná země. I díky tomu, že v tomhle našla konkurenční výhodu. Čína je mocná a je to bohatý partner a je fakt, že politici u nás i v Evropě se jí proto bojí. Situace není tak zlá, stále platí fakt, že západní svět, USA, Japonsko a Evropu Čína ke svému růstu potřebuje. Nebál bych se Číny, v rovném souboji mají naši dělníci, technici, vynálezci i podnikatelé šanci. Bojím se našich byrokratů, kteří nás denně svou neschopností sráží na kolena.
(Publikováno se svolením autora, psáno pro blog iDnes)
Tak tohle byl bezvadný článek..Přečetla jsem dvakrát, chichi.. a myslím, že do třetice ještě až tu zase budu..No jo, nemám už prostor a tak pro tentokrát jen malou poznámku.. ale co s tím, když si koupím značkovou amyslím, že kvalitní věc, doma rozbalím a najdu nenápadnou etiketu, nepo písmenka- vyrobenov Číně? a co ne? Zatím hezký den, těším se, že tu budou chytré a krásné reakce,třeba Lexe, dlouho tu už nebyl a chybí tu 🙂 pěkný den
Pokud si někdo koupí boty za 80 Kč,nebo sadu tří pánví za 90 Kč,musí podle mě počítat s tím,že je to šunt.Bohužel,lidi jsou nepoučitení.Na druhou stranu ale je pravda,že některé “značkové” výrobky v našich obchodech jsou zbytečně předražené a to v dnešní těžké době hraje do ruky právě těmto obchodníkům s levným zbožím z Číny.Pěkný článek.Díky.
Někdy nelze koupit jiné, než v Číně vyrobené zboží – značkové nevyjímaje. Možná tady záleží i na tom, jak firma, která svoji výrobu do číny přestěhovala, dohlíží na kvalitu výsledného produktu. Stalo se mi, že jsem si v Rakousku koupila levné letní pantofle. Byly jedinečné a vydržely tři sezóny – v přepočtu vyšly, tehdy, dávno před eurem, na devadesát korun!
Jestliže naši obchodníci a výrobci nenajdou způsob, jak se čínské invazi bránit, nečekají Evropu blahobytné časy.
Většina značkových výrobků, (jak píše Ondra , s cenou docela převyšující cenu stejného výrobku např. v Rakousku,) má zavedené jméno se zárukou kvality. zkuste se podívat blíž, např v obchodě s elktronikou, na obaly, na návody,na příbalové letáky atd. vyrobeno v Číně!!!! co s tím? málokterý výrobek najdete s výrobcem jiným.. A to není vůbec o nekvalitním zboží..Moje překvapení bývá často na hadřícících.. Vietnamský nekupuju a dám ve zančkovým za zančku. Doma zjistím, že vyrobeno v Číně.. Thauvanu, Indii.. ale tak to už zůstane.
Včera mě pobavil náš skvělý ministr školství! (kde se ten mimozemšťan zjevil?)
Opět perly pro naše školství.. méně středních škol, více kavality, přijímačky blablabla..Aby se naplnily učební obory a nastal bum vyučených.. elektrikáři, soustružníci.. zlaté české ručičky..prý! A kam ty děti půjdou? Někdy si prijdu fakt jak vůl..(kdosi se nad tím slovemtady pohoršoval, ale zdá semi někdy vhodný :-)) Jeoduce po kraji, je jedno kterým, středočeským, severočeským, atd… fabriky na spadnutí, bourají se, postupně umírá kraj, protože práce v něm není..Mohl by mi někdo namítnout, že za komunistů, byla uměle vytvářená výroba na sklad, zboží, který nikdo nepotřeboval, ale doprčic, vždyť komunisti nový fabriky nestavěli.. Převážná většina byla postavena za první republiky.. A tak kdo v nich a co? vyráběl tehdy? slůvko vůl, asi nenáleží jen mě.. mám pocit, že je nás nějak čím dál víc.. Jenže já si tady jen tak blbě kecám u počítače, ale jiní rozhodují o budoucnosti a to se mi zdá zvlášť smutný..tak asi tak, podle mýho…