V Praze proběhla asi největší odborářská akce od Listopadu. Akce proti snižování platů zaměstnanců veřejného sektoru (a já bych ještě dodal – proti sociální nespravedlivosti chystané současnou vládou „rozpočtové odpovědnosti“). Důvod snižování platů je všeobecně znám: je třeba snížit a postupně odstranit deficity státního rozpočtu.
O tom, že by měly vznikat rozpočty přebytkové, abychom byli schopni ty dluhy splácet, o tom je zatím ticho po pěšině, jen před volbami to bylo z některých stran slyšet, protože „už jsme na okraji propasti nad Řeckem“.
Myslím, že deficity nevznikly primárně údajně vysokými platy ve veřejném sektoru (ty platy zaměstnanců obecně, nejen ve veřejném sektoru, jsou u nás ve srovnání s rozvinutou Evropou – EU 15 extrémně nízké), ale rozkulačenými (za ta léta) stamiliardami do šedé zóny bankovního socialismu devadesátých let, zparchantělých případů privatizace, korupce, předražených a zmanipulovaných veřejných zakázek, vojenských zakázek (kolikže to zbytečných L-159 stojí v hangárech a kolik to stálo a stojí, renovace tanků T-72, Kalouskovy padáky, vrtulníkové rotory – pamatujete?, rozprodej majetku armády “za hubičku” apod.) daňových úniků etc. etc. A že by tohleto všechno nepokračovalo i v současnosti? Máš ho vidět!
Ale snižování výdajů státu na mzdy zaměstnanců je jistě cesta k úsporám. Jedna z hlediska techniky provedení nejsnadnějších. Také proto, že má poměrně širokou společenskou podporu – nepřipomíná to nám starším padesátá léta minulého století, kdy “úředník” byl karikovaná vyžírka, vedle “strýčka Sama” v cylindru snad druhá nejvysmívanější? A také kampaně kolik procent úředníků odejde do výroby, aby se ve skutečnosti jejich stav začas zvýšil? Dneska těch 911 úředníků Ministerstva financí (přesněji z MF jen 135, ti další z institucí vedených MF) ale neodejde do výroby, když, tak na pracák. Budiž tedy. A co dál? Plánovaný rozpočtový deficit pro letošní rok (již po první fázi snižování mzdových prostředků např. v armádě a bezpečnostních sborech z loňského roku) a po ostatních úsporných opatřeních Fischerovy vlády byl 163 miliard korun – kolik bude realita raději nemyslet. Schodek deficitu na příští rok si vláda schválila na 135 miliard. Za tím účelem je to snižování platů. Kromě toho řada dalších úsporných opatření na výdajové stránce – snižování sociálních dávek a jejich rušení, zastavení dopravních a jiných infrastrukturních staveb a investičních akcí, nižší výdaje státu na vědu, kulturu, rozvoj a provoz kdečeho, nebo třeba také – viz “Družstva: Stop dotací na paneláky připraví stavaře o 15 miliard” http://ekonomika.idnes.cz/druzstva-stop-dotaci-na-panelaky-pripravi-stavare-o-15-miliard-pus-/ekonomika.asp?c=A100921_150753_ekonomika_fih
Lékem na rozpočtový deficit také má být zvyšování NEPŘÍMÝCH daní – tady si dovolím odkázat na tento článek „Češi tankují nejdražší naftu v regionu, za benzin platí víc jen v Německu“ http://ekonomika.idnes.cz/cesi-tankuji-nejdrazsi-naftu-v-regionu-za-benzin-plati-vic-jen-v-nemecku-1ad-/ekonomika.asp?c=A100919_161928_ekonomika_spi
Mohl bych doložit také statistiky, že platíme jednu z nejvyšších cen za elektřinu a vlastně za všechno, co je dílem monopolů. Zvyšovat se budou také platby skoro za vše – jen namátkou – soudní poplatky, vklad do katastru nemovitostí, zdravotnické poplatky, budou zrušeny daňové výjimky – seznam by mohl být dlouhý. Živobytí se stane dražším.
A tu znovu říkám – budiž – je to daň za naši „rozežranost“, jak s oblibou říká „nejlepší ministr financí“ Miroslav Kalousek (i někteří diskutéři tady).
Jenže to má dvě konsekvence: Za prvé – a co bude pro rok 2012 a roky následující? Kde tato vláda vezme další úspory, na kom či na čem, aby dosáhla dalšího snížení deficitu rozpočtu? Víte-li to někdo, prosím, napovězte mi. Propustí další tisíce úředníků? Těm zbývajícím zase sníží platy? Dobře? Jak dlouho to půjde. A co bude dál škrtat? Myslíte si, že ještě bude co? To vše při snížení „růstu“ HDP o 0,7 %, k němuž má dojít v důsledku uvedených opatření?
A za druhé – a tady se vracím k oné sociální nespravedlnosti, kterou jsem naznačil v úvodu – to snižování životního standardu se má týkat, kromě lidí žijících z důchodů a dávek, jen těch zaměstnanců (živnostníci a lidé svobodných povolání, prosím, ať mi prominou, řadím je pro tento účel mezi „zaměstnance“, neboť vlastně zaměstnávají sami sebe, jsou to stejní lidé práce jako jiní zaměstnanci) – a to nejen ve veřejném sektoru, jimž se direktivně sníží platy – ale lze důvodně předpokládat, že na snížení jejich platů naváže obdobný tlak na straně soukromého sektoru, jde o spojité nádoby – vsadím dolar proti bobu. Bohatých se to týkat nemá. Ba naopak, např. jejich měsíční odvodový strop sociálního a zdravotního pojištění má klesnout ze současného šestinásobku průměrného měsíčního platu na trojnásobek. O daňové progresi se mlčí, anebo hovoří s ostychem a v rozměru, aby se neublížilo. Vyvádění obrovských prostředků ze státního rozpočtu cestou opt-outů do soukromých penzijních společností, to už má být jen třešnička na kopečku šlehačky na pověstném dortu.
Je tedy tato cesta tou skutečně přijatelnou cestou? Anebo je nezbytné začít zastavením těch úniků – já vím, je to na rozdíl od snižování platů a škrtů složité, zejména když ty úniky jsou přímo zakódovány v genech představitelů našeho systému a jejich politických organizací – a opatřeními ve spravedlivějším přerozdělování výnosů, které společnost, ať již v ekonomice, nebo v ostatních sférách své činnosti, vytváří?
Velmi dobře shrnuto! Připomíná mi to výstupy ze vzrušených debat při hodinách ekonomie. Ne, že bych ji extra milovala, ale měly jsme mezi sebou celou škálu názorů a debaty byly velice přínosné. Dobře jsme znaly díry v systému a zbytečné plýtvání prostředky nebo Potěmkinovy vesnice.
Osobně vidím šanci pro propuštěné zaměstnance z kanceláří ve službách, které na trhu chybí. Vzdělání mívají dost slušné. Ještě je čas na granty, určené pro rozjezd projektů i nových organizací. Pořád máme dost bídnou síť služeb pro podporu pečujících osob, seniorů… Uživí se do budoucna docela určitě, ale holt je to práce nepříliš vděčná a náročná na stálé učení. Už se duševně připravuji na lamentace některých ukřivděných.
Na druhou stranu znám lidi, co si po nějakém snižování stavů vyšlapali svou vlastní cestu a splnili dávné sny.
Lexi
dobře napsáno.
Ok,Lexi,jsem tu,čtu už podruhé a nic než obdiv, jak jste přesně rozebral tenhle problém, který nás přinejmenším všechny štve,protože byť nerozumíme spoustě věcí, paměť jsme neztratili. Jak i krásně zde lecsos připomínáte. Také přirovnání padesátých let a hon na úředníky.. dodnes mám v paměti některé karikatury v novinách a časopisech, kterých měl strýc “reakcionář” doma stohy. 🙂
Je to zoufalý, že všichni vidíme, že je něco špatně. A že toho je! Ale kdo jiný,než ti, kteří mají mít vědomosti a mají moc a sílu, otáčet ekonomiku správným směrem, by tohle měli napravovat? Kominík vymetá komíny, protože to umí, pekař peče chleba, protože to umí, lékař léčí lidi,protože to umí a najednou , díky těm , co by měli tohle všechno dát do jistý harmonie, aby to všechno k něčemu spělo , svou práci neumí! Neumí? Prý kde je vzít! To fakt nevím, jen vím, že pekař, kterýmu nevykyne těsto na ten chleba, je pekař na h…o. A musí jít dělat něco jinýho. Nemusí mu to mikdo říkat, pozná to sám, když lidi dojeho krámu nechodí. A co s pekaři, jejichž krám je pořád prázdný, jsou i líní sami chleba píct.? A my jsme bezradní a tak když lamentují, jak pec nepeče a není na mouku, my jim dáváme ze svýho, protože prej zítra bude líp. Já nevím Lexi, co s tím?A i když jsou demonstrace,ti mocní se svých krámků stejně drží.. A jakože proč by ne? Pokud je nikdo z nich nevyhodí..
Řekla bych blbej večer, po takovým bezvýchodným čtení, ale není, ještě nám zbylo spoustu jiných radostí, pro který je prima být. No ne? Hezký večer.
dovolte prosté vesničance z hor krušných vstoupit na ledovou plochu.
jestliže před příchodem sem jjsem žila akožto panenka, křehká nádoba z opečovávanáhýčkáním především rodinou a zkoušená především svým zdravot. stavem, bych vše nyní shrnula do maličkého přepočtu hodného sedláka:”Jestliže zasadím peníze do hlíny- nevzejdou.Jestliže posbírám zrn a minimálně třetinu vrátím půdě a totéž udělám s dalšími semeny, budu mít v budoucnu úrodu jak pro sebe tak pro zvířátka, která mi přidají na obživu:bez finančního trhni kde můžeš. Jenom, když budu smět hospodařit.” Budu-li mít přebytek úrodyje na mě, jestli se podělím. Nejsem ale lakomá, nabídnu…”
Škoda, že trend čím dál víc počítá s prioritou přes peníze a zapomněl, že základ je v obdělávání polí a luk. TOhle prosté, venkovské je totiž Život, který čím dál víc strácíme v rukách panstva.
Milá jiřičko,
takhle nějak to fungovalo. Kdysi. U nás naposled za bolševika. Každého zboží – tedy i zemědělských produktů – byl nedostatek, otázkou je, proč. Za to zboží se výrobcům, i zemědělským producentům za to, co nespotřebovali sami, platilo.
Pak došlo ke změnám. Nejdřív přišla změna ta, že se produkovalo, ale přestalo se platit. Říkalo se tomu “platební neschopnost” – eufemismus, že – prostě ty produkty i ty prachy byly rozkradeny. Aby mohl vzniknout nový stav, stav boháčů. Pak přišla další změna – produkovalo se i platilo, ale mizerně. Takže producenti zmírali na úbytě. No a pak přišla změna – zatím asi poslední – a to, že se platí za to, že se NEPRODUKUJE. Že zemědělskou půdu necháte ležet jako louku, na které nic nepěstujete, a jen, pokud ji dvakrát do roka posečete (a seno načerno spálíte – co byste s ním dělala, nikdo ho na nic nepotřebuje), tak za to neobdělávání dostanete peníze.
Ačkoliv, teď mě napadá, že přichází další revoluce v zemědělství – úrodná půda se pronajímá na dvacet let na výstavbu fotovoltaických elektráren. A námi všemi dotovaná cena té elektřiny z nich je natolik nehorázně vysoká, že pohodlně stačí na odpisy toho zařízení, na nájem té půdy i na pohádkové zisky investorů. Jen na jedno nebude stačit – na ekologickou likvidaci toho zařízení po dvaceti letech, a na rekultivaci té zemědělské půdy. Protože ty firmy po vyvedení aktiv včas “zkrachují”, aby tohle nemusely dělat. A budeme to zase platit my všichni, jako je tomu u všech těch firem, co zbohatly na dovozu všelijakého jedovatého a škodlivéího sajrajtu ze zahraničí, nacpaly to do objektů bývalých JZD – a čau babi!
Jiřičko, obávám se, že do Vašich hor Krušných – jak že je to správně česky – “Erzgebirge” – spousta podrobných informací o všelijakých věcech, které normální člověk těžko chápe, ještě nedorazilo. Což je pro Vaše duševní zdraví jenom dobře.
tohle je přesná trefa:)))))))))))
Dorazily jobovky, dorazily: I naši radní by se tomu nejraději přizpůsobili. Nebudu se rozepisovat, že i zde je módní trend místo zaměstnanosti místních zadat dle EU cizím firmám módní záležitost zvanou kašny a obnovy náměstí. Místní chudina to zaplatí z daní.!
Však to obec- město státu proplatí.
Rozum si chráním procházkami do lesa, který ještě žije a omlazuje se. D9ky aspoň za to…!
TOP 09 a starostové vědí, CO OD VÁS POTŘEBUJÍ. Víc, než si myslíte.
Karel Schwanzenberg, Petr Gazdík
Prosím pěkně, chyběli ti vážení jistě stávkující někde a někomu ? Děkuji.
Ano, jistě chyběli, doma svým manželkám, manželům či dětem. Ale v zájmu dobré věci člověk musí něco obětovat. V zaměstnání, jak Vy jistě máte na mysli, nechyběli – na demonstraci byli ve svém volnu či si brali dovolenou.