Doporučení pro život příští

 Někde jsem to četla: “Kéž Pán Bůh dá a já jsem v příštím životě úředníkem!”

 Máme jich prý u nás úžasných 291 000. Čtyřicet občanů na jednoho státního ouřadu. Za první republiky bylo líp, to mělo na jednoho státního úředníka  připadnout 131 občanů, ale tehdy se pro stát “makalo” jen sedm hodin. Páni  byrokrati projevovali nespokojenost, polední pauza je namáhala i fyzicky.
 
Lze se domnívat, že současná byrokracie je víc k lidem? Pořád nám sice
 vnucuje, že je pracovně  přetížená a pořád nás prohání, ale co si bez ouřadů
 počít? Vždyť bychom se obklopili chaosem! My ten pečlivý dohled potřebujeme.
 Jistě i proto se po zrušení okresních úřadů počet zaměstnanců, namáhajících
 se pro stát, nesnížil. Naopak.
 
Úředníci jsou ku prospěchu i jinak. Tím, že se rozrůstá jejich počet,
 nestačí jim stávající kanceláře, natož budovy. Tím je podporován stavební
 průmysl. Sice se dostane jen na pečlivě vybrané firmy, a to pravděpodobně v
 Čechách oblíbeném stylu “já na bráchu, brácha na mě”, avšak uvažme, kolika
 lidem je pomoženo.
 
Když tak vídám, jak pohodová může být budoucnost úředníka, chápu, že úspory
 se jich dotknou snad až v poslední řadě. Až dojde na invalidy a sociálně
 nejslabší, na seniory, na rodiny s malými dětmi. Dočkáme se možná doby, kdy
 bude v naší zemi každý každému úředníkem. Pak bude v Čechách dobře a
 Blaničtí rytíři můžou v klidu dělat to, co dělá kníže pán skoro pořád. Spát
 a spát a spát…

Komentáře

  1. Radovan napsal(a)

    Politice nerozumím. Chtěl bych, leč, jsem na to asi hloupý. Co už.

    rezavé klíče
    samet teří
    naivní
    “lopaty a rýče”
    v ně už nevěří
    nelení
    ani zelení
    hrabivé chtíče
    o půlnoci i v poledni
    razí krmné tunely
    dravé zvěři
    rudých třešniček
    tvrdé pecičky
    laciné chlebíčky
    vanilkový rohlíček
    vějičky bechera
    lógr na dně
    sprosté nadávky
    ve dne
    v medvědech pro dávky
    dál jezdí panděra
    sotva popadají dech
    nocí splývají ve tmě
    i s přídavky
    nekřesťansky drahé kříže
    do středověku spěchá kníže
    dveře veřejnosti zavřené
    devětkrát nic na otop
    umrzá v černé ďuře chlop
    zlodějny prodejné
    ze všech modrých vajec
    klubou se samé straky
    bezpáteřní prostituce
    bankovek břišní tanec
    v seně roztažení
    nenažraní koně chovní!
    prý jsme si všichni rovni!
    chrochtají si na hradě
    navonění hovni!
    nechodí bosky
    mají své vozky
    vymývají mozky
    ordinací v růžové zahradě
    chřipka a mrakomor řádí
    na pomoc spěchá a radí
    doktor z hor
    i pojišťovna štěstí
    kanálem vřeští
    znova
    a znova
    násilí krev vraždy
    u skla čeká skoro každý
    na další cizí neštěstí
    mráčkové počasí
    bude prý líp
    další pes chcíp
    v krutém nečasi
    chmurný splín
    podraží proud i plyn
    každým rokem
    plíživým krokem
    jako navečer stín
    blíží se exekuce
    v jedné ruce
    hrozí dražbou
    druhou
    hází dlažbou
    pod vytrvalou palbou
    na kahánku
    mozolnaté dlani
    mazlení s pažbou
    a flirtování

    s hlavní

    poslední milenkou
    u spánku

  2. Radovan napsal(a)

    Doporučení pro život zde….

    vezdejší pozemské veškerenstvo?
    hořkce chutná vaše veličenstvo
    med a strdí? to blázni tam tvrdí
    ti, hrdí, co nebojí se ani smrti!
    krev, pot a hnis vůkol tam všude smrdí
    rozkvetlé louky a krásná voňavá kvítka?
    ty spásany a udupány bývají tam od dobytka
    z kamenných a železných tlam line se pekelný puch
    sirný kouř, jedovatý plam a nikde skoro žádný vzduch
    vítat nebudou vás tam s úsměvy a upřímnou radostí
    zášť hrabivost a nepřejícnost kvete jim ve lbi u kosti
    žer nebo budeš sežrán – toť celý jejich svět
    kostižer leze jim ze schrán – myriády jich tam
    v mase zhnilém pučí jeho zmítající se květ

    každé zrození tam slaví
    jak jsou bláhoví!
    a nad zemřelými truchlí
    slzami skrápí černé truhly
    přitom sami dávno mrtví
    už od početí
    smrtí
    rozpolceni ve dví

    vlastnění zvou honosně láskou –
    ďábel šklebí se pod maskou

    korunu nasadili by vám tam jedině trnovou
    zůstaňte tam kde jste vaše veličenstvo..
    tam ublížit slovy ani kamením vám nemohou

  3. Peggy napsal(a)

    Radovane, čtu už vaši třetí, ale dostávám naprostou depku a zakazuji si číst už další, je to na terapiii a to vydržím ledacos.. ale skládejte, pokud to pomáhá, tak je to dobrý, každý máme svou metodu.. hezkej večer 🙂

  4. Radovan napsal(a)

    Peggy,
    přeji dobré letkvary, obklady atd..
    Tohle je jen slabý odvar. Jste první hodnotitel.
    Tedy, dál už budu jen mlčet. Děkuji.

  5. Peggy napsal(a)

    Pane Radovane, tak to není, pište, pište, přijměte omluvu, já jen opravdu za sebe.. a víte, nejsem žádný kritik, jen se mi zdá, že je jiných věcí, hezkých a optimističtějších a vaše psaní, týkající se dneška, není spravedlivý, byť se nám na anší době spousta věcí nelíbí.Asám říkáte, jsem první hodnotitel, a ještě k tomu špatný, počkejte na jiný.. já pravdu mít nemusím, jen říkám, co si myslím.. a od toho snad komentář je.. pokud jste se urazil, je mi to líto, ale počtete-li si i pod jinými komentáři, nejsem sama, co svý názor ventiluje.. ostatně, stejně jako vy!! nebo je to zde nějak vymezený? Tak promiňte.. Nebylo to myšleno zle, a navíc, opravdu, pokud vám to pomáhá a sdělujete tím svý postoje…?! Hezký večer

  6. Radovan napsal(a)

    Paní Peggy,
    nejsem jen škarohlíd a žalostín,
    však navěky
    když svítí slunce jsem já i stín..

    Moc se omlouvám všem za formu i za obsah sdělení,
    však na věci této mnoho dál se moc nezmění..

    Kdybych vydal třebas i třicet knih…nevydalo by to za jediný okamžik života..

  7. Peggy napsal(a)

    A nebo Radovane, jinak.. mám pocit, že je čas, abych se zamyslela nad sebou, uděláme to tedy opačně.. dál budu mlčet já.. stajně mám v poslední době dojem, že se mý názory nějak vymykaj a nejsou dostatečně vhodné.Tak se mějte, aby kvůli mně, nepsali jiní, to ne! Možná s i jiným uleví.. tak se mějte, je to vaše!! dobrou.. všem!

  8. Peggy napsal(a)

    Já se radovane omlouvám, až nyní mám zde váš dodatačný příspěvek, jasně, vždyť o vás vím houby, a já jsem nic, jen obyč baba, ale nemám smutek vůbec ráda, i když život ho přináší tolik, vím.. ale každý jsme jiný a tím spíš, po přečtení tohoto vašeho dodatčnýho pasní, odpovědi mě, se omlouvám a myslím, že je fakt čas vzít kufry, když už i jiným ubližuji slovem, není něco v pořádku, ale nebylo to úmyslem. Tedy, naposle, Radovane, přijměte mou omluvu a všechno dobré, ok? hezký večer,

  9. Radovan napsal(a)

    Hele Peggy,
    málokdy ho mám měkký…(ale fuj!)

    prostě…nic se neděje

    Nemáte se za co omlouvat. První reakce a dojem bývají ty nejlepší.
    Děkuji. Občas se snažím psát vícesmyslně. Je to má úchylka.
    Snad mně zde bude prominuto.

    Tož…zas neco písnu…už kvůli Vám…nebojte..

    • Jan Krůta napsal(a)

      Vážený Radovane, Vaši báseň jsem do Literárního dokořán nezařadil a napsal jsem Vám, proč. Do komentářů samozřejmě můžete vkládat své názory rovnou. Pokud budou ale názory nebo způsob psaní porušovat etický kodex a ono “vícesmyslno” bude překračovat meze, měl byste si najít jinou tribunu. Jinak budu Vaše komentáře prostě mazat.

  10. Radovan napsal(a)

    Peggy,
    ikdyby jste byla kritik..
    Budu psát své zvratky dál. Doufám, že výtisk těchto zvrhlostí, které vážně hodlám knižně vydat, zůstane většinou nepovšimnut.

  11. Jan Krůta napsal(a)

    Ano, můžete své zvratky psát a na Brejlích opravdu zůstanou nepovšimnuty, protože, jak už jsem naznačil, budou-li překračovat úzus, budou mazány.

  12. Radovan napsal(a)

    Pane Krůta. Klidně všechny mé příspěvky smažte. Jsem zvyklý.
    Jen jsem nakouk. Přes brejle. Už se tak víc nestane.

Napsat komentář