Dojódloval?

Je pátek a rakouský důchodce si zpívá během sečení trávy na svém pozemku. Ještě netuší, že to bude vysvětlovat u soudu a že bude nakonec rád, že vyvázl s dvacetitisícovou pokutou. Ano, opravdu nečtete zprávu z Afghánistánu, ani z Pákistánu. Není třeba chodit do islámských zemí: Islám už přišel k nám.

Třiašedesátiletý rakouský důchodce byl zatčen policií za to, že na svém pozemku během sekání trávy nahlas jódloval. Měl totiž konkurenci: na sousedním pozemku stojí islámská mešita, ze které během modlení pouštějí do okolí z reproduktorů na dvoře zpěv muezzina.

Kdo má právo se projevovat nahlas? Má právo si nahlas zpívat rakouský důchodce nebo má právo pouštět do okolí nahlas z reproduktorů mešita islámské zpěvy? Jak víme, vyhrát může jen jeden, protože jak říká známé přísloví: “Na jednom hnoji není pro dva kohouty místo.” A na tom rakouském hnoji není místo pro rakouského důchodce.

Muslimové si zpěv za plotem nenechali líbit a podali na něj oznámení za hanobení islámu. Svým zpěvem prý napodobuje (nebo konkuruje?) zpěv muezzina a tím muslimy uráží. Tento pátek proběhl soud. Helmut G. se před soudcem dušoval, že nechtěl urazit islám, prý “byl jen v dobré náladě při práci na zahradě a chtěl si jen zazpívat.” Soudce mu nakonec uvěřil a byl shovívavý:
Důchodce nepůjde do kriminálu, zaplatí pouhých 800 EUR pokuty (20 tisíc Kč). Docela mírnýsoud na to, že byl odsouzen za “Pohrdání náboženskými symboly a omezování náboženského vyznání”.

Výrok soudu je názornou ukázkou pronikání islámského práva šaría do právního systému evropských zemí. Pod záminkou pochybných práv pro náboženské menšiny jsou omezena práva občana. Svým způsobem je toto soudní rozhodnutí bezprecedentní. Jedná se totiž možná o první aplikaci Omarovy smlouvy v nemuslimském státě, navíc v Evropě 21. století.

Abych hovořil jasněji: Omarova smlouva je islámská právní norma, která upravuje vztahy s původním obyvatelstvem poté, co jejich zemi dobyli muslimové. Omarova smlouva mj. nemuslimům přikazuje: zákaz stavění nebo opravování kostelů, zákaz zvonit v kostele nahlas zvonem, zákaz nosit zbraň nebo jezdit dopravním prostředkem, povinnost projevovat muslimům úctu, uvolnit muslimovi místo k sezení, zákaz mluvit nahlas během islámských bohoslužeb, zákaz mluvit nahlas v přítomnosti muslima atd.

Vlastně může být onen důchodce rád, že vyvázl jen s pokutou. Jak je patrné z Omarovy smlouvy, porušil islámské nařízení hned v několika bodech: nejen že mluvil během islámské bohoslužby, dokonce zpíval a ještě k tomu nahlas. Tím že sekal trávu během islámské bohoslužby, prokazoval neúctu vůči muslimům. Když se nad tím vlastně zamyslím, nemá si důchodce-kriminální zločinec na co stěžovat.

Tento soudní případ z Rakouska je exemplární potrestání nemuslima za to, že svým zpěvem rušil zpěv muezzina reprodukovaný do širého okolí ze sousední mešity. Bude toto soudní rozhodnutí mít dostatečný preventivní účinek i na ostatní potenciální kriminálníky, kteří by chtěli porušovat zákon zpěvem během islámských bohoslužeb? To je velmi závažná otázka. Mešita vedle domu rakouského důchodce není totiž jediná, která pouští islámské modlitby nahlas z reproduktorů do okolí.

O povolení hlásat islámský zpěv z reproduktorů do širého okolí žádají i muslimové v německém Hamburku. Se stejným požadavkem přišla mešita v belgickém Sankt Georg, kde budou na minaretech umístěny reproduktory, které budou hlásat zpěv islámských modliteb do všech okolních ulic. Radní švédského města Fittja mají na stole stejný požadavek. A k nim se připojují další a další žádosti z tisíců mešit, které v Evropě rostou jako houby po dešti.

Co když i další evropské mešity jsou ohroženy rasisticko-xenofobně extremistickými důchodci, kteří se nebudou štítit těch nejhorších kriminálních praktik vůči muslimům (například lidového zpěvu)? Není třeba, aby rozsudek rakouského soudu byl rovnou převzat jako zákon a bylo zakázáno zpívat v okolí všech evropských mešit?

Možná že odpověď našli čtenáři rakouského deníku Krone v komentářích pod článkem. To už se ale nikdy nedozvíme. Diskuze byla totiž redakcí smazána, protože podle deníku “nebyla smysluplná”

Komentáře

  1. poletucha napsal(a)

    Pokud se toto opravdu stalo, pak soudce připomíná prostor ve sporáku určený k pečení, možná i vykastrovaného tura domácího. Snad to změní odvolací soud, jinak abychom se naučili jódlovat a začali jezdit na dovču do Alp…

  2. lukrecia napsal(a)

    Jak víme, muslimové mají rozličné plány. Oni dobývají nemuslimská území i přes nejmaldší generace. Je zajímavé, že i v případě, že křesťanka vstoupí do manželství s tolerantním muslimem, netrvá dlouho a dotyčná začne vyznávat Prorokovo učení. Od islámu ale nelze odstoupit! Stačí projít ulicemi německých měst a přitom se pozorně dívat. My se snažíme to nevnímat, ale islám se do Evropy napřel veškerou svou silou. Je to velice netolerantní náboženství. Je to i náboženství nadmíru kruté v tom smyslu, že kdo není s námi, je proti nám. V muslimském světě nemůžete zůstat mimo, nezbyde vám, než dodržovat pravidla, jinak máte malér, bez ohledu na vaše náboženství. V Saúdské Arabii nesmí žena ještě dnes ani sama řídit auto. Není odvolání. Když ji chytnou za volantem, je to průšvih, i když za její počínání nese odpovědnost mužský člen rodiny. Podle islámského práva je to tak. Jestliže je žena znásilněna, je vysoce pravděpodobné, že ji čeká trest za mimomanželský styk.Onen rakouský důchodce měl štěstí. Kdyby si na něj došlápla náboženská policie, mohl přijít o mnohem víc, než o peníze.

  3. poletucha napsal(a)

    Žijeme ve světě, ve kterém občas rozhodují osoby mdlého rozumu, abych byla politicky korektní. Nelze si plést toleranci s dominancí! V Íránu jsou křesťané a židé TOLEROVANÍ, ale v žádném případě nemohou muslimům poroučet. Myslím, že to je dobrý model pro dnešní Evropu. Respektuji, že v muslimské zemi musím chodit zahalená podle místních zvyků, v Egyptě mi přišlo divné, když turistky chodily po městě polonahé. V očích místních byly za kurvy.
    Pro mne za mne, ať tady chodí muslimky zahalené, jejich oblečení mi je šuma fuk. Policejní hlídce ale tvář odhalit musí, pokud je to pro ni nepřijatelné, ať jde tam, kde tento problém mít nebude. Tady to takhle chodí.
    Zpěc muezzina? Tady je domovem jiné náboženství. V dnešní době není problém, aby každému řádnému členu muslimské komunity oznamoval čas k modlitbě z mobilního telefonu. Není třeba věží ani reproduktorů. Pokud dotyčného ruší zvony či jódlování, lze doporučit špunty do uší…
    Svého času dcera bydlela v severním Londýně, v oblasti se silnou komunitou ortodoxních Židů a zároveň s nepřehlédnutelnými muslimy zejména tureckého a íránského původu. Potkávali jsme se na ulicích, v parku, v městské dopravě. Maso se nakupovalo u košer řezníka, bylinky u Íránce, ovoce u Turků. Žádný problém. A děti nejrůznějšího původu (ne muslimského, tuším) hlíkaly česká a polská děvčata…

    • lukrecia napsal(a)

      On se někde islám prosazuje s rámusem bomb, odpálených sebevražednými atentátníky, jinde obsazuje nová území tak nějak “plíživě”. Neúspěch ve vybudování multikulturní společnosti už přiznala nejen Anglie, pochlubilo se i Německo, kde velká část dětí, narozených muslimským rodičům, setrvává i v dalších generacích u vcelku netolerantního pojetí své víry. Znám případ:otec původem Turek, matka Řekyně, ale konvertovala k islámu a syn? v Německu narozený, v německých školách vychovaný, v Německu žijící – prý tolerantní muslim. Ve skutečnosti je to muslim jako každý jiný. Uznává především pravidla daná koránem. Toho rakouského soudce neodsuzuju, on se řídil “pokyny shora”, protože co se muslimů týče, postupují některé státy jako při setkání s dravou šelmou: Nedráždit! A muslimové pomalu utahují šroub. Tady by možná pomohlo, kdyby Evropa rázně řekla “Dost!” Ale taky by to vůbec nemuselo dopadnout dobře, protože islám postupuje jednotně, ač se nám to tak zřetelné nezdá.

  4. poletucha napsal(a)

    Omluva za překlepy a chyby… pochopitelně hlídala…

Napsat komentář