Dívejte se

Jednou, když jsem ještě každý den dojížděl do práce vlakem z Čelákovic do Prahy a večer zase zpátky, přisedl si ke mně dávný kamarád ze školy. V hovoru jsem se ho zeptal, kam pojede na dovolenou. Řekl, že nikam nejezdí, že bude doma, a zeptal se mne, kam pojedu já.

Povídám, že do Třeboně, a tam budeme podnikat výlety do okolí. Že se ti chce, povídá zase on, domy a stromy jsou všude stejné a lidi taky. Říkal to jako z legrace a myslel to vážně.

Pak jsme se dívali z okna vlaku, jak utíká krajina, a věděl jsem, že člověk se někdy může dívat a skutečně nevidí nic, prostě jen ty domy a stromy a pole a nebe, které jsou všude stejné jen tomu, kdo se dívat neumí, protože ani nechce.

A já se dívat chci, chci se dívat, udivovat se, podivovat se, nechat se překvapovat a radovat se z toho. Ať je to pohled na Akropoli a olivový háj a moře, anebo jen na osamělý topol uprostřed polí, který tam stojí vyzývavě jako vykřičník ticha.

V jedné své cestopisné črtě Karel Čapek napsal: „To je divné, jaká práce je dívat se.“ Dávám mu za pravdu. Dívat se je velká práce, je to velké umění, které právě Karel Čapek ovládal. Uměl se dívat moc krásně a s chytrým humorem. S úsměvem vás přesvědčí, že v Holandsku roste tolik vrbiček jen proto, aby bylo z čeho plést břehy, že Anglie je opravdu anglická, protože se tu pravidelně stříhá trávník a džentlmen a že ve spletitých benátských uličkách dokonce zabloudí minulost a neví, kudy ven.

Dívat se znamená umět se dívat rozumem i citem zároveň. Znamená to přemýšlet, chápat vztahy mezi věcmi, je to první a základní a nezbytná fáze každého tvoření. Je to stejně tak namáhavé, jako když Pythagoras definoval svou slavnou větu, anebo si naši sousedi postavili barák. Je to jako nově objevovat zemi, kterou už před vámi tisíckrát jiní objevili. I holič se musí umět podívat na hlavu, kterou stříhá, musí si uvědomit, co ta hlava potřebuje, musí k ní mít tvůrčí přístup. Ten tvůrčí přístup je důležitý v každé profesi. Tvořit ještě neznamená, že vzniknou velká díla. Kdo se dívat neumí, neumí ani snít, ani tvořit. Jako ten dávný kamarád, pro něhož jsou domy a stromy všude stejné a lidi taky. Má všude zhasnuto.

Vážení čtenáři, dívejte se! Ať nemáte zhasnuto!


 Foto Jan Krůta

Napsat komentář