Úterní demonstrace, na níž se prorokovalo, že příště budou lidé místo „Máme holé ruce!“ (1989) volat „Máme hole v ruce!“(2010) byla nadbytečná, ba přímo zbytečná. Nic nezmění na tom, že stát se zadlužil (místo se doplňte jména politiků) a je třeba šetřit. Vláda se však rozhodla formulovat šetření na tom, že všem státem placeným pracovníkům sníží platy. Špatně!
Stačilo říct: Zmenšíme pytel peněz na státní administrativu a necháme platy těm, kteří ji zvládnou v menším počtu. A zrušíme taky zbytečnou administrativu, aby na ni stačilo míň lidí, tedy lidí kvalifikovaných, schopných a pracovitých. To je cesta k úsporám, ne snížení platu úředníkům, kteří po chodbách nosí papíry odnikud nikam, papíry, které nikdo nečte, ale někdo je řadí podle čísel, váže do balíků a nosí do kotelny spálit (volná citace Jana Wericha). Zrušíme ministry, kteří na každý krok potřebují houf placených poradců a nakonec stejně rozhodnou po svém a špatně. Místo nich najmenujeme ministry, kteří své práci rozumějí bez poradců. Zrušíme houf školních inspektorů, kteří nevědí, jak učit, ale poznají neumyté školní schody a nedokonale vyplněné hlášení, jehož vyplnění stejně k ničemu nevede. Přimějeme úředníky, soudce, státní zástupce, obchodní inspektory a vůbec všechny statutáry, aby nesli osobní a hmotnou odpovědnost za špatná rozhodnutí stejně, jako dělníkovi se sráží mzda za zmetky. Nebudeme financovat soukromé školy, které se bojí státních maturit, protože by se ukázalo, že za státní peníze a rodičovské poplatky naučí míň, než státní školy. Nebudeme… co všechno vlastně nebudeme? Pan premiér Nečas na svých billboardech říká: „Nebudu trpět korupci ve vládě, ani v ODS.“ No, to bych prosil, pane premiére! Korupce je trestný čin, předpokládám, že jako státník něco takového nemusíte ani říkat. A že dokonce ani v ODS? To jako že tam by se to případně mohlo? Tak tedy: Nebudeme utrácet peníze za tak pitomé billboardy, dáme je radši policistům na benzín.
Zkrátka a jasně: Nebudeme šetřit, jen nebudeme plýtvat! Pan prezident, který v úterý, kdy čas trhal oponou, měl autogramiádu se svým „bedekrem“ a odletěl mít řeč k zeměkouli v OSN, by se mnou jistě souhlasil. Kdyby tu zůstal, mohl sejít k demonstrantům na Palachovo náměstí, vystoupit na řečniště a říct: „Právě se vracím z Hradu, vracím se mezi vás, zpět už nepůjdu. Vláda mi taky sáhla na peníze!“ Ještě, že odletěl a nemohl to říct. Těžko bychom sehnali tak inteligentního prezidenta za plat nižší, než jaký berou ředitelé Sazky, ČEZu, pošty, Českých drah…kteří by v OSN neuměli ani vsadit sportku, zapnout myčku, poslat balík, vypravit vlak…
Foto: N3PO.com
…naprosto souhlasím a přidávám podpis
V článku je opět podán klasický obraz státního zaměstnance jakožto zbytečného úředníka. Jenže státním zaměstnancem je také ta paní, co v sociálním zařízení umývá a tahá nemocné, staré a postižené lidi. ta samá paní, které AUTOMATICKY klesl plat 1.1.2007, když zákon 108/2006 stanovil, že tu už nepracují kvalifikované ošetřovatelky, nýbrž pracovnice v sociální péči, kterým po ZŠ stačí tříměsíční kurz. A protože řada těchto pracovníků svou práci, která je fyzicky ničí, neopustila, nyní přijde ještě o deset procent z platu. V některých ústavech pracovali se základem osm tisíc (minimální mzda), s odměnami jen v té výši (1-2x do roka), kolik činily úspory za nemocné kolegy. Ony nemilované úřednice na sociálním odboru mají tabulkové platy. Jenže musí studovat právě kvůli zmíněnému zákonu. Znám ženu, která (s dětmi) odkládá měsíčně osm tisíc na školné, aby nepřišla o místo. V nabídce míst je tu pouze prodavač v hyper super (s podepsáním jistého počtu směn, odpracovaných zdarma) nebo několik montoven s pásy. Šičky už skončily. Mohla by zůstat v oboru pouze u Charity, která nabízí těch osm tisíc. Státní škola je daleko, takže s cestovným činí 26 tisíc ročně a je o rok delší.
Nezlobte se, ale když TOHLE člověk vidí, odmítá přijmout plošné šetření, pokud se nám budou “ti nahoře” u korýtek mlaskat a vysmívat se.
Autor to vidí dobře. Proč nesedí jako první poradce u premiéra? Paní Hana má samozřejmě taky svoji pravdu. Zobecňování vždycky kulhá. Základ v článku je ale naprosto správný.
Chtěl jsem být poradcem, ale místo prvního už bylo obsazené. Ostatně, komu není rady, tomu není pomoci.
Tohle je pořád pějme píseň dokola…Skoro o ničem.. Všichni už víme, že celý systém je prolezlý korupcí, proti které se bojuje skoro těch dvacet let, blablabla.. Už si zacpáváme uši, abychom spoustu toho blábolení ani neslyšeli.. Nová vláda vtrhla s novými slogany, prý s novým větrem vymete byrokraty atd, atd.. Vás to všechny pořád baví?
Tahle opatření, o kterých autor píše, jsou opravdu natolik amorální, že už snad ani nemá smysl se jakkoliv pohoršovat. Celé šetření, které se odehrává formou doebírání z platů lidem, ( nejen státním zaměstnancům,on to Lex, nebo Vlk krásně všude vysvětluje), je ubohé a svědčí to o pramalé kreativitě našich ekonomů.Jednoduchá cesta..Ovšem zavádějící do další spirály.. Ekonomiku podřezává, jak pila kmen vzrostlého stromu. Nebudou prostředky mezi lidmi, bude stagnovat trh, a zase to staré, o čem se dokola píše. Kalousek, šibal, který bud snad nsmrtelným ministrem každý další vlády se jen směje. Kolečko, které dělá ve vládě už tolik let, ho dnes pasovalo na ekonoma posledních let.Prý dokonce vyznamenaného! hahaha, kdo z vás by nedokázal myslet jako tento věhlasný ekonom?( Někdy mě napadá, jestli ba nechtěl dokázat všem, že kvalita padáků, jím tehdy zakoupených je dokalá a dokonalejší. Třeba tím, že by vláda učinila výjezd letadlem, ze kterého by jednotlivá ministrerstva vyskákala na zem. Po jednom.každý úředník sám za sebe.To by byla úspora!!! bez výpovědi.. No a kdyby selhal i padák se samotným Kalouskem? Jistě by přežil! Mráz Kopřivu nespálí. Jen by možná mohl využít konečně skvělých výhod našeho zdravaotnictví, požádat o elektrický vozík, dopočítat si prachy, až by překročil limit tří tisíc v nákladech a td..ale on, s jeho ” úsporami” ? asi by fakt nemusel…
Ježíši, Nejsou prachy? tak je vybereme! Připomíná mi to šibaly, kteří v jednu dobu rozesílali po lidech nabídky na práci, a když lié poslali na jejich adresu žádanou padesátikorunu, nebo jiný obnos, obdrželi seznam agentur, na možnou práci.. třeba v Australii.
No není to nápad jke hrom? A nebylo to vůbec postižitelné!! Stali se z nich boháči a kde jsou možná dnes.. Jednoduché, jako ta stovka na povodně..
A demonstrace? Porovnám-li je se silou těch, s jakou se konají jinde ve světě, jsou skoro trapné. Z těch venku tryská síla , ze které jde skutečný strach z odhodlání. U nás vykřikuje na náměstí pár pohlavárů, kteří jsou stejně v pozadí spjatí s vládnoucí garniturou a tak podle toho i vypadají výsledky dalšího jednání. Peníze jsou, líbí se mi Bárta, začal dobře, ( kdoví jak dlouho), ale že lze zdroje najít jinde, než brát na občanech, která dělá vlastně charitu státu,o tom přesvědčil prvním krokem. Že je to jen pět procent? Ale těch pět procent jsou miliardy.. slušné, ne?
A ke krokům pana Jona? Myslela jsem, že má na víc, bohužel.Útlum , už v tak chabé polici, způsobí další vlnu kriminality. To je jasné i malýmu dítěti. A že sakra hodně naroste, je jasný také. Každý nedostatek, je jeho příčinou. Pokud je stát schopný zajistit “dostatek” svým občanům, nemají důvod krást, loupit, vraždit, chlastat, vrhnout se ve svým zoufalství v boji přežít na vše, co je přivede na okraj společnosti. A o tom to je i dál.. Ale komu na tom záleží? moc jich mezi těmi , kteří jsou na oko slepí, také nevidím. Každý má dávno to své a premier? Možná je to dobrý hodný Honza z pohádky, ale ne člověk s vizí a dostatečnou odvahou , která je nezbytné v této době. Snad bude někdy líp, ale jak to napsal kdesi Honza.. Kolik stojí máslo? kolik chleba? a co bude zítřejší středu? U nás doma? spočtem kolik máme do konce měsíce a jedem!Jo, ještě se mi líbí rady typu, aby právě ti, kteří asi brzy budou nezaměstnaní, už nyní odkládali měsíčně alespoň dva tisíce.. Na horší časy, až budou bez práce.. hahaha,no ještě se nasmějem.. Asi.. Hezký den , škoda že ne někde jako pan Gros, na Floridě..:-)
Peggy, u nás se mimo jiné argumentuje počtem policistů na občana, ale nikde se nedozvíte, že v jiných zemích jsou útvary, podobné Cizinecké policii, podřízeny jiným ministerstvům. takže u nás se sčítají hrušky a jablka a na to konto by se snižovali “řadoví”.
Právě ti policisté, které vidíme na ulicích, jsou na tom početně tak mizerně ( prchají všichni zkušení), že už zaučují do služeb ty úplně nové policajty kolegové, služebně starší o necelý rok…
Ono by se leccos dalo snížit, ale zatím jsem neslyšela, že by třeba z kraje odešli referenti, nabraní kvůli proplácení poplatků. Poplatky jsou zrušeny – a oni se někde rozpustili… Přitom třeba v našem kraji všechny odbory nabobtnaly se změnou “vládnoucí” strany o 1/3 až 1/2 referentů. (Mimochodem, úplně mne dorazilo, že hlavní konferenční místnost ihned nechali přemalovat na oranžovo!)
Ano, zase to utáhne obyčejný člověk, který nemá ani půlku průměrného platu.
Peggy,
poslal jsem Honzovi Krůtovi článek na tohle téma, a pak jsem si přečetl tenhle Váš komentář.
Takže – snad se shodneme.
V éře pozdního kapitalismu, kdy je naprostá většina hospodářského růstu poháněna umělou stimulací spotřeby, náleží představa léčby recese přiškrcením veřejných výdajů do stejné sbírky lidových pověr jako ono známé pořekadlo, že kdo šetří má za tři. Konzumní společnost, která by si budoucí prosperitu chtěla zajistit omezováním svých nynějších potřeb, by dopadla jako onen příslovečný farmář, který chtěl kobylu odnaučit žrát, a divil se, že mu chcípla.
Zdroj :http://www.literarky.cz/civilizace/89-civilizace/2792-rebelie-stednich-vrstev-#CommentForm
Osobně mi nejvíc mluví z duše paní Hana.
Každý máme před sebou víc e méně vsugerovaný obraz státního zaměstnance, jako líného lempla, co v pracovní době tu točí mlejnek, tu hraje na počítači piškvorky , tu popíjí / samozřejmě erární/ kafe. A je otrávený , kdy od něj někdo něoc chce.
Jistě , jsou takoví, ale sotva je jich víc něž otrávených prodavaček v soukromém , tolik vyzdvihovaném sektoru, lemplů , co nerozumí to ,c o dělají , bud e ve státním možná méně , než lemplů řemeslníků! Jen zkuste sehnat kvalitního instalatera nebo obkladače!!
Těm všem má být snížen plat o 10%. tedy státním zaměstnancům. při tom osobně jsme přesvědčen, že kdyby normální státní zamětsnanec dělal stejné šmé jako ministři, jejich náměstci a jejich kamrádi, tak už dávno jsme z pět v jeskyních a nebo žijeme na s tromech.
Ať s e na mne autor nezlobí, ale článek je trošku zjednodušjící. Nepíši to ve zléma nechci být za chytrého. Toť můj názor. Jako malou kostprobu , toho , že náš státní zaměstnanec není úplnáý nemakačenkoa idiot, bych dal jako takové zdraviotnictví. podle studie EU , které zkoumalo zdrvaotní systémy členských zemí EU jsme dopadli jako 4. nejlepší. Podle kritéria výkon versa. náklady. Což je úžasná věc!!
A určitě za to nemohl ani Rath, ale už vlbec ne třeba Julínek , paní Filipi nebo mafioso šnajdr, ˇřídící” české zdrvaotnictví.
Lex napsal článek. .. A jsitě vyjde a zcel anepochybně půjd e po kořenu věci. Jak Lexe znám.
Já byl dneska na cestách. V autě jsem poslouchal Radiožurnál.
A nevěřuïl vlatsním uším, co že za drzý návrh předložil dráb Drábek dnes odborům. Jestli mi vyjde zítra chvilka času, zkusím o tom spíchnout pár vět. ,
Děkuji Vám, Vlku.
Teď trochu odbočím od tématu čistě platového. V souvislosti se vším šetřením se mluví také o stavebním spoření. Lidi se čepejří, že je to sprosté atd.
Myslím si už dlouho, že by to měl být produkt výhradně bankovní. Jenže skutečnost je taková, že stát dorovnává bankám ušlý zisk, tedy rozdíl mezi tím, co by jinak vydělaly. Ještě víc, než navenek vidíme jako státní podporu. Bankám se to velmi dobře vyplatí, samozřejmě. Je to docela divná, nehospodárná a docela ne moc spravedlivá věc, protože na ni přispívají daněmi ti občané, kteří si nespoří. Možná je to podobné, jako penzijní, o tom nemám informace.
Určitě by ale nadávající mohli uznat, že už zkrátka do stavebního proteklo dost peněz a plošná podpora není tak jednoduchá.
Hanko, myslím, že myšlenka podpory stavebního spoření je sama o sobě dobrá. Je přece v zájmu všech, aby vznikaly nové byty, jak těch, kteří si je pořizují, tak těch, pro které se uvolní ty dosavadní, aby se vyrovnala poptávka s nabídkou po nájemních bytech – a ještě lepší by bylo, aby vznikl převis nabídky (v některých regionech už to tak je), který by z důvodů konkurence tlačil ceny nájmů směrem dolů.
Kardinální problém vidím (kromě chamtivosti bank a stavebních spořitelen – namátkou si vzpomínám na každoroční velkolepé oslavy jedné z nich v karlovarském Puppu) v tom, že zákon a prováděcí předpisy umožňují vyvádění naspořených peněz mimo inzerovaný účel. Stačí nebrat si úvěr, kde musíte dokládat účel každého čerpání z něho, ale naspořit celou cílovou částku, a pak Vám peníze včetně státní podpory a úroků převedou na Váš bankovní účet, a nikdo nezkoumá, za co ty prostředky utratíte. V tom je, podle mne, hlavní problém. Kdyby naspořená cílová částka po ukončení spoření zůstávala na Vašem kontě u stavební spořitelny za běžný bankovní úrok a čerpání ve prospěch pořízení nebo rekonstrukce bytu byste musela prokazovat stejně jako při čerpání úvěru, myslím, že by rapidně ubylo “zneužívání” stavebního spoření, a bylo by dosaženo jeho účelu. Také by to chtělo ještě kontrolní orgán – finanční úřad? – který by to účelové čerpání namátkově kontroloval a v případě podfuku odčerpával státní podporu i s úroky z ní získanými.
Ale pravda, “jednodušší” je i s vaničkou vylít dítě.
Určitě by to tak mělo být.
Měla jsem hlavně na mysli, že produkt, jakým je stavební spoření, je do značné míry výnosný pro banky – myslím i bez výrazné státní podpory. Pokud si vezmeme, že se určitou dobu spoří-svěřují peníze bance – vklady na dlouhou dobu bez výběrů jsou pro ni výhodné a mohla by je ocenit sama, třeba škálou možných úroků.
Hano a Lexi
je mi líto, ale váš pohled na s tavební spoření je pohledem velmi velmi laickým.
A to u mnoha důvodů.
Paní Hana si myslí, že jd e o produkt, kd e stát cosi dorovnává cosi , v tomto případě nadobyčej hamižným bankám, Lex zase po hříchu soudí, že pokdu střadatel ze s tavebního spoření nepoužije peníze na přímo na nějakou stavbu nebo rekonstrukci, jde o jansou nehospodárnost.
Jemi líto, ale opravdu jste na hony od reality.
Nejdříve paní Hana.
Mohuji ubezpečit, že stavební spořitelny, byť samozřejmě vydělávají, tak vydělávají zásadně méněnež univerzální banky. A drtivou část jejich výdělku , tedy cca 90% představují tzv. úrokov výnosy a asi jen 10% výnosy z poplatků! Tak jak by to u bank primárně mělo být. Na rozdíl od univerzálních bank, kd e je výnos z poplatků u bank někde mezi 40-50% !!
Jistě s emnou budete souhalsit, že banka je tu zejména od toho, aby brala na jedné straně vklady a ty na straně druhé půjčovala a tak si vydělávala. Anikoli tím, že škube klienta i za to , že jde okolo banky a bezrizikově. Brát poplatky i za přání dobrého dne totiž není podnikání, ale loupež. Kvalifikaci přesnou nechám na Lexovi.
Jak jsem řekl – stavební spořitelny jsouv tomto směru “mravnější” : Samozřejěm jen vlivem okolnistí,nikoli svým chtěním.
Teď ke státnímsubvencím,jakpíše paní hana.Veskutečněosti ke státnímu příspěvku. Stát NIC nedotuje stavební spořitelně. Stát svým příspěvkem odměňoval střadatele , že je ochoten dlouhodobě pravidelně spořt!
Prostě do určité výše – čím víc pravidelně každý rok spoříš, tím větší příspěvek.! Konkrétnímu střadateli. Stavební spořka z něj neměla a nemá nic. Kromě poplatku za operaci.
Takže lituji Hano, ale zmýlila jste se.
Teď k Lexovi .
Lexi neznáš matematiku stavebních spořřitelen. Tu základní. Z dostupných čísel plyne, že průměrný úvěr ze stavebního spoření je řádově asi 280 tisíc. Pokud si to dobře pamatuji. průměrný vklad je naopak asi 88 tisíc. Z Uvedeného vyplývá , že na jednoho člověka s úvěrem,přiapdají víc než tři, co spoří. Adalší statistický údaj – na jendoho spořícího klienta je asi 5 střadatelů. Celkem. Je to dobře , že jich je víc , ež bilanc e není vyrovnaná. Protože střadatel může kdykoli a z jakéhokoli důvodu skončit a říci – chci s voje prachy – mimochodem – další údajze s tatistiky- víc e než 3/4 vkladů u stavebních spořitelen jsou tzv. přespořené smlouvy – ted y smlouvy , které fungují jako termíňák s tříměsíční výpovědní lhůtou.
Takež odchod je velmi snandý. Kdežto dlužník, jak známo není zpravidla schopen svů dluh vyplatit najendoua napožádní.
Prostě -poku chctějí stavbní sořky financovat dlužnickou výstavbu, potřebují tzv přátelské klienty. To jsou ti, co jen spoří.A neberou úvěr.Jejich peníze prostaví někdo jiný. Který zase zejména staví. A jestliže bud e stavební spoření nyní bez výhodné dotace a navíc ta výrazně umenšená dotace ještě bud e vázáa účelovým využítím -nejen státního příspěvku / jsem ochoten připustit, že by stát mohl vyžadovat účelové využití svých peněz/ ale i toho, co si z vydělaných a zdaněných peněz uložil sám občan, pak lze počítat s tím, že prostě stavební spořitelny začnou mít zásadní a nejspíš neřešitelný problém s financováním. Ony totiž daly svým klientům, kteří chtějí úvěr, závazný příslib, za kolik ˇ% úroku ten úvěr poskytnou. Podle mojí smlouvy na stavebko, bych já platil za úvěr, dkybychsijej vzal – 4% p.a.
Bez ohledu na sazby namezibankovním trhu. Ty 4% platily, protože mám hodně starou smlouvu, v době, kd y úrky z tehdejších hypoték s emotaly mezi 11-13% p.a. Já bych tehd y byl paltil jen 4%. A totéž bych paltil dnes. I kdybych si vzal úvěr s dobou splatnosti 25let!! Zkus dnes,v období supernizkých úroků dostat na 20-tiletý hypotéční úvěr fix 4% p.a.!!!
Kdyby ted y oni”přátelští klioši” ze stavebních spořitelen odešli, musely by s e tyto obrátit na finanční trhy o volnou likviditu.Aby podržely už dané úvěry. Vesměs velmi dlouhé. A snadno by s e stalo, ež by za tyto peníze platily daleko více, než by dostávaly sami od svých dlužníků…
Jojistě – ortodoxní neocon bymi odvětil -no co, tak ať zkrachují. On už ty dobré dlužníky rád někdo převezme..
Hm. věc má ale dva zásadní háčky – pokdu je banka vkonkursu,dnes insolvenci – jsou všechny úvěry OKAMŽITĚ splatné. Apokud ne, je spořka přes zástavu odděleným věřitelem a dostane s e rychlek penězům – resp. konkursní správce, tím, že zpeněží zástavu.
V akovém případ ě by nastalo děsné točo. Dlužníci samozřejěm s variantou okamžitého splacení nepočítajía nemají na ni. Museli by při bankrotu rychle sehnat hypotéku od klasické banky.To jednak stojí čas a jednak peníze. Navíc – banky by situac e využili a tyhle klienty pořádně zmáčkli. takže vyb sejim splátk y výrazně prodražily nejen tak jak tak, protože hypotéka je většinou prostě dražší než úvěr ze stavebka, ale také proto, že by museli nejspíš platit ještě speciální premiiklasickým bankám.. Když k tomu přidám takové “radosti” jako třeba nový odhad,nový zápis zástavy do katastru ,nový poplatek za zpracování úvěru … no závěr si uděláš jsitě sám.
Jo ještě pro paní Hanu.
Říkáte , ež stavební spořky bymohly ocenit dlouhodobého středatele nějakýmispeciál úrokovými sazbami?
Zapomínáte na závazek pevné sazby pro ty ,co si budou brát úvěr. A pro vaši informaci – většina stavebních spořitelen má nastaven rozdíl mezi úroky placenými střadateli a inkasovanými od dlužníka cca na 2%.
To představuje její hrubý zisk.
Pokdu s e vám to zdá příliš, tak si to srovnejte třeba se spotřebitelským úvěrem nebo se sazbou čerpání úvěru na kreditní kartě normální banky.
U spotřebiteláků kalkulují hrubou marži – oproti chudým 2% stavebek,normální banky na minimálně DESET % Ano, čtete správně minimálně DESET % . A u úvěrů z kreditních karet je to buď stejné nebo horší!
Podloamování byznysu stavebních spořitelen je prostě z tohoto pohledu dokonalý malér.
Vlku, k argumentaci jsem použila u stavebního spoření to, co nám přednášela ekonomka, která vyučuje i na bankovním institutu v Praze.
Je zahrnuto do mandatorních výdajů státu, tedy do transferů obyvatelstvu, spolu s dávkami a platbami zdrav. pojišťoven za státní pojištěnce. Jde o příplatky k pojištěním a spořením plus úhrady za majetkové újmy, kdy stát bankám doplácí rozdíly v úrocích. Patří sem také zvýhodněné úvěry.
Hana
pokud vám někd e kdekoli přednášela lektorka co píšete, tak jí od emne vyřiďte, že udělá jen dobře, když s e začne živit něčím, čemu aspoň trochu rozumí.
Má pravdu v tom, že státní příspěvek na stavebko je mandatorním výdajem státu. a že to je ve skupině transferů obyvatelstvu.
A je pravda, že s e jedná o stejný typ transferu, jakým je například státní příspěvek k penzijnímu připojištění.
Všechno ostatní už je ale naprostý nonsens.
Nemůže to být spolu s platbami zdr. pojišťovnám! To je něco jiného. Jiná kategorie . Zdravotní pojištění není součástí státního rozpočtu. A kd ejsou vedeny platby státu za státní pojištěnce netuším, nicméně, pro mne to není transfer obyvatelstvu ale organizacím. Kd ež to pspěve na stavební spoření nebo penzijní připojištění je skutečně adresně připsán panu Novákovi nebo Vopičkovi. A je jeho soukromým majetkem.
A ujišťuji vás s plnou odpovědností, že stát nikdy nedotoval ŽÄDNÉ úvěry stavebních spočitelen. CO kdysi dotoval , byly hypotéční úvěry univerzálních bank.
Žádná úvěr stavebního spoření NIKDY nepatřil mezi zvýhodněné nebo dotované úvěry.
Víte, nechci tad y být za chytrého , předvádět se nebo vsá nějak školometsky školit. Ale jaksi dejme tomu, že vím, co povídám.
Sice jsem citovala poznámky k závěrečkám, ale nebyl to můj šálek čaje, takže -protože Vaši profesi neznám -se hádat nebudu. Pokud bych otázku dostala, mluvila bych tak, jako tady – i s tím, že mto mám odsouhlasené od člověka z praxe. Fakt mne to nebavilo… Šlo o vysokoškolského pedagoga, nikoliv lektorku.
No to jsem si početla!! paráda, cítím se jak na katedře ekonomie.. Hahaha, povznášející pocit, ale vím z toho všeho stejně zase prd.. jako na začátku.. Ještě že to není skutečností, byla bych nejslabším studentem, který by nedosáh ani k prvnímu zápočtu. 🙂
Ale typ na to, jakou profesi má vlk , to bych měla..Typuji na 90%- bankéř!!! Chichi, trefila jsem Vlku? cožpak by někdo, kdo má , byť dobré znalosti v této oblasti, tak dokonale podrobně a perfektně, mohl zasvědceně psát o tak složité problematice? Vlku, jestli se mýlím, tak mě zakousněte! :-)) PaneBože ne!! raděj ne, jestli to byl blbej typ, tak jistý je pořád to, že jste moc chytrý a nabitý chlap, i kdyby jste byl čímkoliv. ( já jen blbá Karkulka a vůbec ne tak hodná, jako je ta vaše doma…) 🙂
Jinak smekám před Hankou, jít do odborný debaty s Vlkem, nebo Lexem, to chce hodně sebevědomí..:-) Pěkný večer všem. A dík!
Peggy, nevím, proč v rovné debatě smí něco říct jen ten, kdo má sebevědomí. Dokonce ho musím mít hodně, pokud chci něco sdělit v místnosti, kde je přítomný Vlk. Prostě jsem se učila, platila si za to, mám právo s tím vystoupit veřejně i za cenu, že slyším, že jsem se mýlila. Toť vše.
Sdělila jsem svůj názor jako rovný rovným. Naopak já zase nepředpokládám, že bych někoho topila jako koťata jen proto, že si troufne zajít do mých sfér.
Vlku,
nemám problém s tím, co píšeš. Ta čísla zhruba sedí (průměrná naspoř. částka je trochu nižší – 85,5 tis. – a očekávám, že půjde do konce roku dost dolů, neboť hodně “přátel” nebude ochotno si nechat Kalouskem zdanit státní podporu a úroky, a tak si své naspořené peníze vyberou). I tak jsou ale spořky finančně ve vatě, poskytnuté úvěry předstvují jen 66,5 % z naspořených peněz, jinými slovy těmi zbývajícími 33,5 % rýžují ze státních dluhopisů a jiných produktů, které za to mají nakoupeny (samozřejmě, že mají i potřebné rezervy “rychlých” prachů).
To ale pořád neznamená, že si nežijí na zatraceně “vysoké noze” zajištěné masou zisku plynoucích z množství klientů. Když si vezmeš, že za první půlrok bylo nově uzavřeno téměř 300 tisíc smluv při průměrné cílové částce 314 tisíc korun, znamená to, že jen na poplatku za uzavření smlouvy (když budeme průměrně počítat s jedním procentem z cílové částky) si přišly na skoro miliardu. Ne, nejsou to žádné sociální případy.
Co s nimi ale udělá Kalouskovo zdanění, je jiná věc. Jsem zvědav a nevidím to moc růžově. Ani bych nevylučoval arbitráže, pokud by právem očekávané zisky spořek pro to významně poklesly.
Koukám, že tu mám hojně pošty a navíc – ztratila s eodpověď, co jsme napsal paní Haně
Tak ji musím napsat znovu:
Paní Hano,
je mi líto, ale učili vás v tomto ohledu dokonalé bludy. A evidentně VŠ pedagog byl toho druhu, co by bezvadně učil za Kindla na plzeňských právech..
Paní Pegg
prosím nepodceňujte se. Nemáte to zapotřebí.
Lexi
ohledně čísel , psal jsme to z voleje po paměti. Nehledal jsem na netu. proto drobné odchylky.
Nicméně promiň další školení. Ale nemohu jinak. Nad těmi čísly děláš nesprávné závěry.
Téměř nad všemi.
Pokud budou lidé odcházet zze stavebního spoření , neznamená to, že by průměrná částka nutně musela klesat.JD e o to, zd abudou odcházet ti s nižšími úsporami nebo ti druzí.
Původně jsem si také myslel, ä dokonc e i přál masový exodus ze s tavebních spořek. Aby prostě kalousek padnul pořádně na ústa. roto, že jak vysvětlím později – ten byznys stavebního spoření je daleko křehčí než si myslíš.
Sám jsme byl pevn ě rozhodnut prostě všechny smlouvy ,c o máme v rodině zrušit ještě v srpnu a tím uniknout Kalouskově dani.
Jenže když jsem zkoumal, kam s těmi penězi, tak jsme s e dobral k neradostnému výsledku – že pokdu nechceš jít do rizika, tak prostě v podstatě nemáš na výběr. Těm zmetkůům – míním našeho oblíbeného padákového myslivce totiž neobyčejně přeje momentální situace. Nízké úroky nejspíš ještě nějaký čas vydrží , počítám tak do podzimu příštího roku a tak nenív podstatě kam utéci… Je mi to líto , ale je to tak. Na burzu, kd e s e dá docel ajistě u titulů jako KB, ČEZ nebo PM vyválčit 5% čistá dividenda. nemluvě o mém velmi r iskantním miláčkovi Telefonic e . Tam tvrdím, že pokud nebudu mít smůlu , tak vyválčím čistých 8%, prostě malí střádalové nepůjdou. A udělají dobře.
A ten zbytek? Je bohužel horší něž stavebko. Je mi líto. Takže jsem se nakonec rozhodl včechny smlouvy držet. Jak jsme napsal – fungují jako tříměsíční termíňák. Takže si to načasuji tak, aby ch vypadnul včas a chytil stoupající úrokové sazby.
Ale teď s e exodus konat nebude.
Operuješ s d alším číslem že jako jsou stavební spořky ve vatě protože mají převis vkladů 1/3….
No já si myslím, ež to není nic jásotu.
Celkem je na kontech stavebních spořek a si 415 miliard Kč. Z toho ale 305 miliard jsou tzv. přespořené smlouvy. Tedy peníze, které mohou během tří měsíců být ze spořitelen pryč. Představ s i situaci, kd y s e trochu rozjede inflace! Základní sazba ČNB s e dostane na 4%.
V tom momentu začíná masový exodus. Střadatel, který už splnil všechny podmínky prostě dá výpověď a během 3 msíců je pryč. Díky Kalouskovu šílenému nápadu není už nic, co by jej na stavebním spoření drželo!
305 miliard je najednou pryč. Ve s pořitelnách zůstává nějakých 110 miliard, ale úvěrů, s pevným úrokem je je asi 270 miliard!! Ty jsou růzpůjčovány na dlouho -10-20 let za sazbu většinou 4% . max. 5% . Peníze z trhu jsou samozřejmě dražší, než co inkasuješ od dlužníka. Systém je okamžitě v kolapsu. A co zbylo z tvého převisu 1/3? Nic. Podle mne mají stavební spořky problém. Převis by měl být 50% aby byly v klidu.
Nota bene – píši o tom, že střadatelé, co s e rozhodnou odejít s vé peníze dostanou.. No ani to není úplně samozřejmé. Stavební spořky díky převisu asi 145 miliard jsou s chopny vyplatit jen 50% z těch, co už splnili dávno podmínky pro výplatu. A to ještě za podmínky , že prodají zejména české státní papíry, které většinou drží za volné peníze.. masivní nabídka těchto papírů sama o sobě srazí jejich cenu. Okamžitě. Navíc – bavíme s eo nízko úročených bondech. A úroky mezi tím stouply. Což znamená diskont z hodnoty nominálu toho dluhopisu. Abys vyrovnal nízko úročený kupon.. Výsledek je – že za investovaných 100také můžeš dostat klidně jen nějakých 95 , při prodeji před splatností… A máš o problém více…
Zkrátka padákový Mireček nastavil v rámci šetření něco, co může opravdu skončit mimořádným malérem!!
.
Teď k tomu rýžování za ty volné peníze.. Podívej s ena sazby PRIBOR na s tránce ČNB. http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/penezni_trh/pribor/denni.jsp
To je bída s nouzí … max. 1,78% p.a. na dlouhé splatnosti… Já si rejžunk představuji sakra jinak… Jistě , prodávají dráž. Ale kliošovi nutně musí platit nejméně 2%..
Nedělám z nich chudáky. Ale oproti normálním bankám se musí sakra otáčet.
A poplatky za uzavření nových smluv?
Víš kolik ˇ nových smluv získaj stavební spořky sami. bez prostředníka? asi tak 3%!
Zbytek je přes nadháněče. A je jedno , jestli vlastní nebo cizí sítě. Za každou smlouvu tvrdě platí a to min. 80% vstupního poplatku. Ale i více..
A padákovej Mireček si zadělal sestavebními spořkami ožná na malér, který a ni sám netuší. Pokdu vím, bud e muset příští rok emitovat nějakých 170 miliard nových státních dluhopisů. Další rok to bud e asi tak plus minus stejné.
Zkus si představit, že ten run na stavební spořky do toho skutečně nastane a že na trhu s eobjeví sekundárních 110 miliard starých papírů z dep stavebních spořek.. co myslíš, že to s trhem asi tak provede?
Prostě – nejlepší ministr financí vesmíru..
Toho neobydlenýho možná… Tam mu může konkurovat jen nějakej bludnej meteorit…
Jo Lexi
ještě drobnost – kdo chtěl uniknout Kalouskově dani, musel stavebko vypovědět posledního prosince. V září už je to podle mne bez šance.
Vlku,
tři poznámky:
1. Pokud mluvím o “stavebních spořitelnách”, mluvím o SYSTÉMU, nikoliv “firmách” a o jejich vlastnících. To platí i o tom žití “na vysoké noze”. Pokud Ty mluvíš o “nadháněčích”, tak ten systém je na nich založen, jsou to “obchodní zástupci” – lidé, kteří na živnosťák pro spořku pracují na základě smlouvy. Na své triko za provizi. Kolik mají stavebky vlastních zaměstnanců? – a pokud, jaká je jejich vlastní pracovní náplň? Já jsem ještě na kancelář stavební spořitelny, kde bych mohl uzavřít smlouvu přímo, nikoliv přes obchodního zástupce, nenarazil. V tom Puppu si dává (nevím, jestli ještě stále tam) dostaveníčko menežment té spořky s těmi “nadháněči”, co jim každoročně přihrajou největší vejvar (a logicky i oni si žijí “na vysoké noze”).
2. Nelze srovnávat stavební spořitelny s ostatními bankami. Půvab relativně nízkých úrokových sazeb je v tom, že stavebky pracují s “levnými” penězi, tedy s těmi, které vyberou od svých klientů, a úvry poskytují také jen střadatelům. Rizikovost jejich úvěrů je minimální. Nepotřebují si, jako ostatní banky, půjčovat za diskontní sazbu od banky centrální. Zatím. A také nepůjčují desetitisíce a statisíce (o miliardách Baraka Alona či Antonína Charouze ani nemluvě) na každé poštovní přepážce každému, kdo si řekne. Levné úvěry stavebních spořitelen by ale mohly skončit mechanismem, jak jsi naznačil.
3. Ano, i já jsem přesvědčen, že si Kalousek možná zadělal na pořádný průser. Pokud tedy “přátelští klienti” pochopili, jak s nimi zametl – i když, na druhé straně, jak jsi správně poznamenal, je těžké najít účet s tříměsíční výpovědní lhůtou, kde by klient měl stejný nebo vyšší úrokový výnos (trochu Tě popichnu – za těch 300 mld. by bylo už dost zlata, co – jenže právě teď asi špatná investice). To už je ale také o psychologii davu.
Nejhorší variantou by bylo, kdyby došlo na arbitráže za zmařené zisky (neochráněné investice) – ale o tom jsme už mluvili. Nic na tom nemění skutečnost, že pro majitele “finančních bublin” chystá (nejen Kalousek, ale celé pravicové spektrum) nové tučné sousto v podobě penzijních společností s opt-outy.
Lexi
teď už se shodujeme.
Takže okomentuji jen to popíchnutí o zlatě.
Ano, za 300 miliard by ho bylo. Počíétej cca 760 000 za kilo . Ryzího,invetsičního.
Jenže zalto s e chová jako každé jiné aktivum.A pozor – trhá sice rekordy na dolarové bázi – stojí bez pár drobáků 1300 dolarů za unci , ale v korunovém vyjádření je od svých rekordních úrovní z před pár týdnů už o cca 12% dole!!! Už zkorigovalo, vlivem slábnutí dolarua posílení kačky.
A dále – zlato je ved vou formách.
Thesaurační a spekulativní.
Thesaurační je, e si koupíš zlatou cihlu, minci a tak podobně. To je dobré jakonedotknutelný fundament rodinnýchpeněz,kdyby Kalousek dokázal, že není jen nejlepším ministrem financí v Evropě, ale rovnouna celém světě a kdyby se mu na důkaz svých s chopností kompletně zničit českou měnu.
Pak by ta investic e do fyzickéh zlata byla k nezaplacení.
Jenže na d ruhé straně – když potřebuješ za normání sutuace ze zlata fyzického udělat peníze, není to tak úplně jednoduchá věc a výnos může být značně nižší než představa.
Něco jiného jezlato spekulační. V podobě investic napříkal do papírů , které svoji hodnotu odvíjejí od ceny zlata na komoditní burze.Nebo d o podobných produktůJe jich halda a nebudu je popisovat. Nicméně – tphle už je stejná hra jako nákup akcií.A do toho normální český střádal prostě nepoleze. Toje hodně riziková hra.
Takež klid, český střádal zatím ve své stavební spořce prostě zůstane. Nemá celkem na výběr. A riskovat se mu nechce.
J tam, taky, jak jsmenapsal , zůstal s e všemi smlouvami. Já na tom Kalouskovi nakonec ještě docela vydělal.Ale to už je jiná story.Hodně jiná a neopakovatelná.