Trvalky

Články, které odolávají času.

Glosář

LEGRANDON na květen 2020:

-Doktore, co dáváte tomu pacientovi s koronavirem?
-Palačinky, lívance, pizzu.
-A to pomáhá?
-Nevím, ale vejde se to pod dveře!

Legrandon na duben 2016

V nebi se všichni shodujou, že je tam neskutečná nuda a že by to chtělo nějakej pořádnej mejdan. Všichni jsou pro, akorát Ježíš nesouhlasí:

„Chlapi, neblbněte, po poslední večeři jsem byl tři dni mrtvej.“

Legrandon na prosinec

Stěžoval si děda u lékaře:

“Pane doktore, já mám často v noci sen, jak spousta polonahých dívek pobíhá kolem mé postele…”

“A vy byste chtěl, abych vám pomohl se toho snu zbavit?”

“Ne, jenom ať tolik nedupou!”

Legrandon na listopad

Dědeček si zavolá vnuka a říká: “Když mi doneseš nenápadně jednu tu modrou pilulku, co má tatínek v nočním stolku, tak zítra u snídaně najdeš pod talířkem stokorunu”.

Vnuk udělal, co dědeček chtěl a těšil se na snídani.

Ráno u snídaně se vnuk opatrně podíval pod talířek a byla tam tisícovka. Naklonil se k dědečkovi a pošeptal mu: “Dědo, ale říkal jsi stovku a je tam tisícovka”.

“Já vím”, řekl dědeček, “těch devět stovek je od babičky”.

Legrandon na říjen

V USA sedí dva chlapíci v hospodě, popíjejí pivo a ten jeden říká:
“Ty slyšel jsi to o té Evropě, ti běženci to by mohl být pořádný problém”,
druhej se napije a říká:”
No to mi povídej,vůbec nevím jak by se to mělo řešit ale průšvih to je určitě”.
U baru sedí indián který to zaslechne a smutně prohodí:
“Jo jo,my jsme to v minulosti také podcenili”…

=

Legrandon na září

žena: Pijete pivo?
muž: Áno
žena: Koľko piva denne?
muž: Zvyčajne asi 3
žena: Koľko platíte za pivo?
muž: asi 1 €
žena: A ako dlho pijete pivo?
muž: Asi 30 rokov
žena: Takže jedno pivo stojí 1€ a vypijete tri denne, čo je mesačne asi 90 €. Za jeden rok by to bolo približne 1100 €, mám pravdu?
muž: asi áno
žena: za 30 rokov by to bolo vyše 32.000€, že?
muž: je to možné
žena: Viete, že ak by ste tie peniaze neminuli na pivo, ale si ich uložili na úrokový účet, mohli by ste si za to teraz kúpiť Ferrari ???
muž: Pijete pivo?
žena: Nie.
muž: A kde máte Ferrari ?

Legrandon na srpen

Otec s matkou takmer dva roky nevideli svoju dcéru. Potom ju navštívili v Bratislave v jej krásnom novombyte.Matka žasla nad intímnym budoárom, širokou francúzskou posteľou,rafinovanými šatami…
Otec žasl nad novým sporťákem pod okny a nad domácím kinem…
Matka sa jej pýta:
“Dcérenka moja, ako si sa dostala k rtakému bohatstvu?”
“Celkom jednoducho,” vysvětluje dcéra. “Som zástupkyňa.”
“A koho zastupuješ?” pýta sa otec.
“Nó,” usmeje sa dcéra, “manželky, priatelky a iné unavené ženy.”

 

Legrandon na červenec

Při sprchování říká jedna prostitutka druhé:
“Ty máš na zadku nějaké pupínky.”
“To nejsou pupínky, to je ceník služeb pro nevidomé…”

Legrandon na červen

Poslední slova před smrtí:
“Byl jsem pyrotechnik. Nevěříš?”
“Hm. Ten tygr je určitě napapanej!”
“Co to tady tiká?”
“Ne, ten žebřík nemusíš držet!”
“Propadla jsem u matury, tati!”

Legrandon na květen

„Tatínku, maminko, rozhodl jsem se osamostatnit.“
„Skvělé, synku, opravdu skvělé rozhodnutí.“
“Fajn. Kufry máte na chodníku před barákem.“

Legrandon na duben

To se takhle po dlouhé době potkají dva kamarádi. Ten jeden zve druhého na pivo. “Já nemůžu, mě by manželka pak nepustila domů, kdybych přišel připitý!” A ten první mu poradí: “Poslouchej, já to dělám takhle. Přijdu domů ke dveřím, svlíknu se donaha, zazvoním a když se otevřou dveře, hodím všechny věci dovnitř. Manželka mě venku stát nahatýho nenechá!” A tak se spolu sťali jak hovada. Asi za týden se zase potkají a ten, co mu radil, se ptá toho druhého: “Tak co, jdeme se zase opít?” “ Po tom minulém fiasku raději ani ne!” “Tak počkej, co se stalo?” “No, přede dveřmi jsem se svlíknul do naha … zazvoním, a když se dveře otevřely, tak jsem tam hodil hadry. Pak se zase zavřely a ozvalo se: PŘÍŠTÍ STANICE KAČEROV!!!…”

Legrandon na březen

Pekl jsem kuřecí kousky a k tomu vařil rýži. V nějakém obchůdku jsem si koupil jasmínovou. Kambodžskou. Takovou jsem ještě nejedl. Hledám návod. Nechybí:

1. Vložte 2 šálky rýže do hrnce rýže.
2. Opláchněte rýži s vodou pouze jednou.
3. Přidejte 3 šálky vody, datailní rýže, vařič víko a zapněte ji.
4. Neotvírejte vařič rýže víko těsně.
5. Po 10-15 minutách, chmýří s vidličkou a slouží horká.

Rýže skvělá, automatický překladač se smyslem pro humor.
P.S.: Chmýří zaplaťpámbu nikde… 🙂

Jak jste na tom vy?

13. 11. 2010 | Autor: Z mailové pošty | Rubrika: Nezařazené

Nedávno mi byla diagnostikována následující choroba, VPDSP – Věkem Podmíněný Deficit Soustředění Pozornosti. Projevuje se například takto:
Rozhodnu se zalít zahradu.
Když jdu k hadici na zdi garáže, všimnu si, že i auto potřebuje opláchnout.

Jdu si pro klíč od auta, abych ho vyvezl na prostor před garáží.
Ovšem přitom uvidím na stolku v předsíni neotevřenou poštu.
Asi bude rozumné se podívat, jestli tam nejsou nějaké složenky k zaplacení.
Položím klíče od auta na stolek a začnu probírat poštu.
Přitom vidím řadu reklamních letáků a jdu je hodit do odpadkového koše v kuchyni.
Vidím, že je plný, takže letáky položím na kredenc a jdu vyhodit odpadky z koše do kontejneru na ulici.
Přitom si uvědomím, že vedle kontejnerů je schránka na dopisy, takže by bylo dobré hned dát do schránky i ten dopis, co jsem večer psal.
Jdu si tedy pro něj do pokoje.
Na stole u dopisu leží hrnek s kávou, kterou jsem před chvílí pil.
Vezmu ho do ruky a cítím, že káva už vychladla.
Nevadí, uvařím si nový hrnek kávy. Vezmu hrnek a jdu do kuchyně.
Cestou vidím, že kytka ve váze začíná uvadat.
Tak položím hrnek na parapet a chci vzít vázu a napustit do ní čerstvou vodu.
Přitom uvidím na parapetu své brýle , které jsem hledal ráno.
Musím si je dát na svůj pracovní stůl, abych o nich věděl.
Ale nejdříve přece jen doleju vodu do vázy.
Položím brýle, vezmu vázu do ruky a vidím, že za vázou leží dálkové ovládání od televize.
Proboha, zase ho budeme večer hledat.
Musím ovladač položit k televizi v obýváku.
No, ale to počká, napřed je přece nutno dolít vodu do vázy.
Jdu do kuchyně a napouštím vodu. Přitom mi vyšplouchne na kuchyňskou linku. A trochu i na podlahu.
Jdu do koupelny pro hadr, abych to utřel.
Pak se vracím do předsíně a přemítám, co jsem chtěl udělat.
K večeru: zahrada není zalitá, auto není umyté (a nemůžu k němu najít klíče), na okně je hrnek se studenou kávou, kytky ve váze jsou už úplně zvadlé, dopis není vhozený do schránky (a taky ho nemůžu najít), ztratily se mi brýle a televizi musíme ovládat ručně, ovladač je bůhví kde.
Divím se, že nic není hotovo, když jsem se celý den nezastavil a jsem docela utahaný.
No nic, jdu zkontrolovat došlé maily.
Udělejte mi laskavost. Přepošlete to všem známým, protože si nemohu vzpomenout, komu jsem to napsal a komu ne.
Jo, a nesmějte se, jestli tyhle stavy neznáte!
Váš den se blíží!!

Komentáře

  1. Radkin Honzák napsal(a)
    13. 11. 2010 (11.42)

    kam teče řeka Lethe?

    do podzemního moře

    sladkého moře času bezčasí

    kde se rozředí

    a

    nabere do pet lahví

    Němcovy limonády

    kterou nám ve stáří podávají

    abychom si zvykli na její chuť

    není tak špatná

    akorát nemůžem najít

    to známé A B C:

    A jako aktovku

    B jako brejle

    C… cestu domů

    • Jan Krůta napsal(a)
      13. 11. 2010 (14.13)

      Člověk v týdnu kmitá mezi tolika lidmi a padá do postele, aby za chvíli vstával. A v sobotu se podívá v Brejlích na komentáře a vstává se sluníčkem, i když je zataženo záclonami listopadu. To je hezký, že jste tady, kamarádi! To je hezký, že jsme se, mudrlanti, sešli kolem jednoho ohýnku! A nefouká tu, voní dřevo obnažené na dřeň a v hlavě se pomalounku vyjasňuje…

  2. wbgarden napsal(a)
    13. 11. 2010 (20.38)

    VPDSP znám již tak říkajíc od útlého dětství. Mírně znepokojujícím na tom všelikém pobíhání se mi jeví pouze to, že čas od času se potkávám sám se sebou a nemohu si zaboha vzpomenout odkud toho tvora z protisměru znám…
    Jinak včíl jsem právě dokmital, otvírám pivko do bezčasí brejlí a do ohýnku jednoho přidám drobet dřeně dávných sluníček…

    MISS DOBRÉ NADĚJE….

    Byla jedna blondýna
    s dlouhýma nohama
    uměla skákat padákem
    a promlouvat k trávě
    jak přísluší jen
    motýlům
    a dělové
    kouli

    Byla druhá blondýna
    s dlouhýma nohama
    hrála na tubu
    a její levé ňadro
    si pan Leibnitz
    pletl s řiditelnou
    vzducholodí
    zatímco ňadro
    pravé
    připomínalo spíš
    kukačku

    Byla třetí blondýna
    s dlouhýma nohama
    odívala se sametem
    a vedla prostopášné
    řeči
    – Venco nepij –
    – Pepo nekuř –
    – Edo nech mě –
    – a ne tak zhurta
    pane
    Vobořil
    ne
    tak
    zhurta –

    Čtvrtá blondýna
    měla nohy kratší
    a milovala opravdu
    s chutí
    básníci šíleli
    – krátké nožky
    štěstí hned –
    říkali si mezi
    rýmy
    v domnění
    že se na ně taky
    dostane
    ale kam dali oči
    čtvrtá blondýna
    na svých krátkých nožkách
    běžela
    jenom
    za láskou …

    http://korzik.net/uploads/posts/2010-10/1286038642_podborka_62.jpg

Napsat komentář