Člověk je nebo není kuřákem. Nic mezi tím není možné. Politik je nebo není reformátorem. Něco mezi tím možné je. Napadlo mě to, když jsem se dočetl, co poradce Václav Klaus junior poradil ministrovi školství: Zrušit na základních školách deváté třídy. A to prý je jen jedna z cest, na nichž chce „školství provětrat“. Ministr sice řekl, že tento jeho poradce přišel ničit a bořit, ale o návrhu prý bude uvažovat.
Pokud se douvažuje k tomu, že pro úspory ve státním rozpočtu je to dobrý nápad, má šanci, že příslušná novela školského zákona hladce projde, protože Václav Klaus senior nápad juniora podpoří. Byť (jak tvrdím já) zrušení devítek je polovičatost. Když už, tak už!
Nejdříve trochu z dějin experimentování v českém školství. Roku 1774 zavedla Marie Terezie povinnou školní docházku dětí od šesti do dvanácti let. Od roku 1918 se do školy chodilo povinně osm let, v šedesátých letech devět let, od roku 1974 deset, od roku 1989 devět (na základní škole byla nepovinná, žák ji mohl dohnat na střední škole nebo v učilišti) od roku 1996 devítka opět povinná. Jediný rozumný důvod, proč zkrátit školní docházku z devíti na osm let může být jen ten, že důvody, pro které byly zřízeny povinné deváté třídy, pominuly. O tom však nikdo nemluví, mluví se o úsporách, o tom, že za devět let se děti naučí tolik, kolik za osm. A zde vidím polovičatost!
Když už, tak už! V rámci úspor se vraťme k Marii Terezii (jediné osvícené školské reformátorce s osvícenými poradci) a zkraťme povinnou školní docházku do 12 let věku. „I za první republiky se chodilo na gymnázia po čtyřech letech školy a šlo to,“ argumentuje junior. To by se ušetřilo! Za tu dobu se dítě naučí číst, psát a počítat, rozezná brouka od psa a bude si umět uvázat raneček na cestu do světa. Co víc člověk pro život potřebuje? Podle juniora se v deváté třídě děti stejně nenaučí víc, než v osmé, průměrní maturanti umějí stále méně a méně (říká junior, ředitel gymnázia odpovědný za to, že jeho maturanti budou umět víc a víc!). A když už budeme v tom zkracování, škrtněme poslední ročníky středních a vysokých škol! A škrtněme i ministerstvo školství včetně ministra, který se víc než vzděláváním zabývá šetřením. Z přebytku financí, který tak vznikne ve státní kase, budeme moci nakoupit pár pandurů a stíhaček, zaplatit náhrady škod vzniklých postupy a rozhodováním zákonodárců, legislativy, soudů, státních zástupců a zkorumpovaných úředníků. Občané nezatížení nadbytečným vzděláním budou mít větší zájem uplatnit se v politice, vymyslí nové reformy – až ministr financí nebude mít problém jak peníze ušetřit, ale jak peníze utratit.
Když už nedosáhneme na vzdělanostní ekonomiku, budeme mít ekonomickou vzdělanost.
(Foto: Freedigitalphotos, Salvatore Vuono)
Věru moudrá rada od pana učitele Klause. Protože její realizace by mj. znamenala, že v roce “rýnských dvacet”, od kdy by zrušení “devítek” nastalo, by do středních škol (do učilišť už skoro nikdo nechodí) nastoupilo o nějakých 90 -100 tisíc děcek populačního ročníku navíc. A o peníze na ně by ty střední školy musely dostat dotace navíc (což přiměřeně platí, i kdyby účinnost byla rozložena třeba na dva roky, jako tomu bylo v obráceném gardu, tj. při zavedení devátých tříd v roce 1960 a 1961). Čeho že je pan učitel Klaus učitelem, ředitelem a majitelem – PORGu? Není to střední škola? Nepodezírám ho, že by tím chtěl nahánět sobě, to ne, to on nepotřebuje, už těch sto melounů od Pavla Romana byla dostatečná injekce, na školné ani nehledě.
Ale jiným středním školám by se to šiklo.
Jo, a kde jsou potom ty úspory? A navíc, o devadesát-sto tisíc absolventů v jednom roce více, to by byl nárůst nezaměstnanosti. A těch úspor s tím spojených. No, nekupte takovou radu!
PS
Ačkoliv – nemám to jako osobní zkušenost, ale informaci od známého, který měl loni doma “deváťáka” – minimálně od pololetí prý byla ta docházka přehlídkou ztraceného času. O učení ani slechu. Proflákaného půl roku.
Koneckonců: něco na tom je, že hloupneme čím víc nám vtloukali vzdělanost: Nehledě na to, že nemoci a stoupající počet let mi dal danajský dar sklerozy, hlavně v pravopisu, měla bych se údajně vrátit do školních lavic, protože už na základní škole přijde na přetřes matematická ekonomika rodinných rozpočtů.
To se ráda nechám nově vzdělat, protože /nevím čím to je, že čím míň se nám dostává od výplaty tím méně se dopočítávám:měla bych se naučit jak při zkracujícím se příjmu zvládnout zvyšující se úměrnost výdajů.
Na houpačce: Tu mladí stále ještě milují.Nahoru- dolů: Pád zpozorují, až když je zabolí, což mi, opečovávatelé nedovolíme.
Zpátky ke školství: Dostala se mi jistá nadsázka jak pan ministr školství s panem ministrem vězeňství prohlížejí – věznici :Kde ušetřit a co je třeba.
Myslím, že nastane boom řemesel: Bohužel, za plotem- rekvalifikační a zadarmo.
Co k tomu dodat? Milá Marie Terezie:nevím, proč jste se se synem tolik lopotili s reformama, když lid vymýšlí pořád novoty technického rázu, a jak je vidno, daleko nepokročil ve vzdělanosti osobnostní.
A nebo se mýlím?
Chytrý mlynář s Lucerny měl ale přesto víc selského rozumu než vrchnostenští pacholci. Tak nač se s tím trápit.
Osvícenství je v nás…