Dějiny masturbace /2

Masturbace a boom vibrátorů od roku 1900
Léčení hysterie se velmi rozšířilo a pro gynekology představovalo výrazný zdroj příjmů, protože “hysterii” samozřejmě nebylo možno takto nikdy plně vyléčit a určitě by se i dnes našla spousta žen, pospíchající na terapii. Léčba byla ale velmi časově náročná, protože lékaři většinu svých ordinačních hodin trávili péčí o bohaté hysterické pacientky. Trh  zareagoval a objevily se první přístroje, které zastoupily ruční práci.

Gynekologové byli nadšeni, protože dříve za hodinu mohli odbavit maximálně jednu pacientku a s přístrojem na vibrace jich podstatně více. To pochopitelně znamenalo i lepší zisky. Roku 1869 byl zkonstruován první mechanický masážní stroj (v tomto roce si jej nechal patentovat lékař George Tailor) – vibrátor na parní pohon (parní stroj pochopitelně nebyl ve vibrátoru, ale spolu s topičem ve vedlejší místnosti).
I tak měl lékař většinou jeden přístroj a ženy si k němu docházely na masáže, které byly i tak ještě časově náročné. Mimo parní vibrátory šlo i o různé stolové přístroje poháněné vodou, vzduchem či na benzín nebo křesla, které pacientku různě houpala a natřásala.
S příchodem elektřiny a jejím rozšířením se objevily i nové výkonné modely elektromechanických či elektromagnetických  vibrátorů.
V osmdesátých letech 19. století přišel s elektric kým vibrátorem Kelsey Stinner a v roce 1880 britský lékař Joseph Mortimer Granville patentoval první vibrátor na baterie, který byl menší, lehčí a levnější.
Kolem roku 1900 už vyrábělo více než deset firem vibrátory jak bezdrátové, tak se zapojením do elektrické sítě.
V roce 1902 patentovala americká společnost Hamilton Brach elektrický vibrátor pro maloobchodní prodej. Vibrátor prošel z „domácích“ spotřebičů elektrifikací jako pátý, hned za šicím strojem, fénem, varnou konvicí a toustovačem. Asi deset let po něm dostal napájení ze sítě teprve vysavač nebo žehlička – jak vtipně poznamenala historička Rachel Mainesová – že to jasně odráží spotřebitelské priority.

Prvních dvacet let dvacátého století znamenalo pro vibrátory obrovský boom. Sériová výroba je radikálně zlevnila a tím je vytrhla z rukou lékařů, kteří si až dosud za každou vibrační seanci účtovali vysoké poplatky. Najednou si každodenní přístup k příjemným vibracím mohla pořídit každá žena i z chudších vrstev.
Vibrátorů bylo všude plno. Inzerovaly je ženské časopisy a časopisy o domácnosti nebo různé katalogy. Sexuální povaha účinků vibrátoru se ovšem nikdy nezmiňovala. Reklamy vychvalovaly přístroje tím, že ženám přinesou krásu, pohodu a mládí, růst vlasů, zlepšení pokožky, odstranění migrény a spoustu dalších zázraků.

Masturbace a mraky nad vibrátory z pornografie
Po dvacátých letech ale došlo ke veliké změně: vznikly šokující pornografické filmy a fotografie, kde ženy používaly vibrátor jako erotickou pomůcku. Pověst zdravotní prospěšnosti vibrátoru se rozplynula a vibrátor přešel do zavrženíhodné polohy a jeho používání dostalo nálepku deviace. Pokud se vibrátory prodávaly, pak jen jako masážní přístroje a strojky, které údajně měly sloužit jen k redukci hmotnosti nebo vklepávání krémů do pokožky. S touto nálepkou se prodávaly masážní strojky i v bývalé ČSSR s elektromagnetickým principem a několika nástavci. 

V roce 1953 uveřejnil doktor Howard Kinsey článek nazvaný Sexuální chování lidské samice, kde svým výzkumem dokládal, že místem sexuální stimulace je u žen klitoris, a ne pochva. To upoutalo zájem veřejnosti a pomohlo přeměnit pohled na ženskou sexualitu. Bylo to také pohnutkou pro to, aby hysterie byla vyškrtnuta z oficiálního lékařského seznamu chorob. 

Se sexuální revolucí šedesátých let se dostalo užívání vibrátorů opět do oblasti medicíny. Terapeuti je užívali při léčení různých sexuálních dysfunkcí u žen. Opět to naznačovalo, že ženská sexualita je vadná – tentokrát pokud nedosahuje orgasmu.

Masturbace a sedmdesátá léta – sexuální revoluce a obrození vibrátorů
Betty Dodson napsala jakýsi manuál Osvobozující masturbace (1974), a založila sexshop pro ženy Evina zahrada (rok 1975). Vibrátory se pak na nějakou dobu ztratily z očí veřejnosti, aby se opět vrátily v sedmdesátých letech. Tehdy byly ve větším množství otevřeny první sexshopy s pomůckami určenými pro ženy, vznikly zásilkové služby, u kterých bylo možno si vibrátory objednat, a výrobci přišli s novými modely.

V Československu proběhla velká aféra s jednou kadeřnicí, která získala vibrátor ze zahraničí a obrovský zájem jejích kamarádek ji inspiroval k vytvoření konspirační půjčovny této pomůcky pro bohaté paničky a „papalášky“. S největší pravděpodobností tehdy vzniklo ono nevysvětlitelné označení „robertek“.  A nejspíš šokem bude i informace, že skutečný a „pravý“ robertek  se vyráběl i v Čechách .

Vyrábělo ho Výrobní družstvo Mechanika pod označením ITES 722 a byl poháněn jedním malým buřtem. Tvarově to byl dokonalý robertek, ale byl velmi hlučný a poruchový.
Ve stejné době odhadla americká feministka Shere Hite, že zhruba 70% amerických žen při pohlavním styku nedosahuje orgasmu – užívání vibrátorů se tudíž zdálo být způsobem, jak věc změnit. Ovšem kupříkladu stát Alabama v osmdesátých letech ze zákona zakázal výrobu a prodej přístrojů stimulujících pohlavní orgány. Ironií je, že tentýž stát povolil užívání Viagry. Je tudíž na místě se ptát, na čí straně stojí zákon, a proč se prostředky přinášející sexuální uspokojení ženám zakazují, zatímco ty pro muže jsou legální?

Americká feministka Betty Dodson začala také pořádat workshopy a semináře, kde se ženy učily, jak dosáhnout orgasmu pomocí vibrátoru. Ji samotnou k užívání vibrátoru přivedl její přítel, který podobnou věc používal k masírování své pleši a stimulaci růstu vlasů. Ve feministických kruzích té doby se setkala s příznivým i negativním přijetím. Některé ženy chtěly romantický orgasmus při milování se svým partnerem a nelíbilo se jim užívání nějakého strojku. Semináře Dodson však přesto měly úspěch po nějakých 25 let, protože mnoho žen nemělo to štěstí mít partnera, který by se zajímal i o jejich požitek ze sexu.

V bývalém Českosolvensku byl velmi rozšířený a používaný vibrátor ITES 720 a ITES 721, který vyráběl KOH-I-NOOR HARDTMUTH  v Trhových Svinách. Popis výrobku zněl: „Masážní strojek je vibrační elektrický spotřebič, který slouží k masáži různých částí těla, především obličeje. Jeho používání zmírňuje tvoření vrásek, činí pokožku svěží, hebkou a hladkou. Oživuje činnost znaveného svalstva a zmírňuje tak tělesnou únavu. Je tedy dobrým prostředkem ke zmírnění únavy a k získání svěžesti i u všech sportovců. Je nepostradatelnou pomůckou moderní ženy i muže.“
Tento vibrátor měl značný výkon a jeho použití v oblasti genitálií bylo extrémně účinné. Nevýhodou byl poměrně vysoký hluk a síťový kabel, který nejen ze strojku vypadával, ale při zlomení  a poškození začal jiskřit a pak vyrazil pojistky.

V roce 1976 vydala Američanka Joani Blank knihu Dobré vibrace: vyčerpávající průvodce po vibrátorech, která je prý dodnes tím nejlepším, co se o vibrátorech napsalo. Uvádí mnoho různých typů přístrojů a způsobů jejich užití a dokonce podněcuje muže, aby vibrátory nechápali jako soupeře, ale pomocníky.

O rok později Blank založila v San Francisku obchod Dobré vibrace, který jednak prodával sexuální pomůcky pro ženy, a jednak byl i muzeem starožitných vibrátorů, které majitelka sbírala a odkupovala po bazarech od lidí, kteří si mysleli, že jejich babička je používala k masážím artritických kloubů.
Současná doba je k erotickým pomůckám již mnohem ohleduplnější, ale zažité tabu přetrvává a i když to vnitřně většina lidí schvaluje, tak osob ochotných ke vstupu do prodejen s erotickými pomůckami je stále ještě menšina. Tento nedostatek ale už dokonale řeší internetové obchody, kde je možné si vybrat z obrovské nabídky. Firma Durex provedla koncem roku průzkum jenž ukázal, že již 46% žen vlastní erotickou pomůcku.
 
Novým skokem v prodeji ale nastává zvrat, jehož nositelem je Švédsko. Síť švédských lékáren Apoteken se rozhodla zařadit do nabídky vybrané sexuální hračky. Prozatím se setkávají s převážně kladným hodnocením tohoto rozhodnutí, které normalizuje a oddramatizovává  tento prodej.
 Zatím není zcela jasné, jaké výrobky budou k mání, ale o jaký typ sortimentu se bude jednat, to jasné je. Podle Apoteket ukázal průzkum mezi jejich zákazníky, že mnozí Švédi a Švédky právě tento typ lékárny považují za vhodné a přirozené místo, kde si lze koupit sexuální pomůcky. Toto rozhodnutí považuji za veskrze rozumné a pro mnohé zákazníky i vítané. Mezi erotickými pomůckami figurují i takové, které přinášejí skutečně zdraví zlepšující či dokonce léčebné účinky. Mezi ně patří nepopiratelně vaginální (venušiny) kuličky, lubrikační gely, prezervativy, nástavce apod.
 
Poslední otázkou zůstává postoj zdravotních pojišťoven, které by mohly u některých typů (s doporučením lékařů) přispívat. Vždyť hysterie je stále problém, sužující spoustu žen…
 

Napsat komentář