Trvalky

Články, které odolávají času.

Glosář

LEGRANDON na květen 2020:

-Doktore, co dáváte tomu pacientovi s koronavirem?
-Palačinky, lívance, pizzu.
-A to pomáhá?
-Nevím, ale vejde se to pod dveře!

Legrandon na duben 2016

V nebi se všichni shodujou, že je tam neskutečná nuda a že by to chtělo nějakej pořádnej mejdan. Všichni jsou pro, akorát Ježíš nesouhlasí:

„Chlapi, neblbněte, po poslední večeři jsem byl tři dni mrtvej.“

Legrandon na prosinec

Stěžoval si děda u lékaře:

“Pane doktore, já mám často v noci sen, jak spousta polonahých dívek pobíhá kolem mé postele…”

“A vy byste chtěl, abych vám pomohl se toho snu zbavit?”

“Ne, jenom ať tolik nedupou!”

Legrandon na listopad

Dědeček si zavolá vnuka a říká: “Když mi doneseš nenápadně jednu tu modrou pilulku, co má tatínek v nočním stolku, tak zítra u snídaně najdeš pod talířkem stokorunu”.

Vnuk udělal, co dědeček chtěl a těšil se na snídani.

Ráno u snídaně se vnuk opatrně podíval pod talířek a byla tam tisícovka. Naklonil se k dědečkovi a pošeptal mu: “Dědo, ale říkal jsi stovku a je tam tisícovka”.

“Já vím”, řekl dědeček, “těch devět stovek je od babičky”.

Legrandon na říjen

V USA sedí dva chlapíci v hospodě, popíjejí pivo a ten jeden říká:
“Ty slyšel jsi to o té Evropě, ti běženci to by mohl být pořádný problém”,
druhej se napije a říká:”
No to mi povídej,vůbec nevím jak by se to mělo řešit ale průšvih to je určitě”.
U baru sedí indián který to zaslechne a smutně prohodí:
“Jo jo,my jsme to v minulosti také podcenili”…

=

Legrandon na září

žena: Pijete pivo?
muž: Áno
žena: Koľko piva denne?
muž: Zvyčajne asi 3
žena: Koľko platíte za pivo?
muž: asi 1 €
žena: A ako dlho pijete pivo?
muž: Asi 30 rokov
žena: Takže jedno pivo stojí 1€ a vypijete tri denne, čo je mesačne asi 90 €. Za jeden rok by to bolo približne 1100 €, mám pravdu?
muž: asi áno
žena: za 30 rokov by to bolo vyše 32.000€, že?
muž: je to možné
žena: Viete, že ak by ste tie peniaze neminuli na pivo, ale si ich uložili na úrokový účet, mohli by ste si za to teraz kúpiť Ferrari ???
muž: Pijete pivo?
žena: Nie.
muž: A kde máte Ferrari ?

Legrandon na srpen

Otec s matkou takmer dva roky nevideli svoju dcéru. Potom ju navštívili v Bratislave v jej krásnom novombyte.Matka žasla nad intímnym budoárom, širokou francúzskou posteľou,rafinovanými šatami…
Otec žasl nad novým sporťákem pod okny a nad domácím kinem…
Matka sa jej pýta:
“Dcérenka moja, ako si sa dostala k rtakému bohatstvu?”
“Celkom jednoducho,” vysvětluje dcéra. “Som zástupkyňa.”
“A koho zastupuješ?” pýta sa otec.
“Nó,” usmeje sa dcéra, “manželky, priatelky a iné unavené ženy.”

 

Legrandon na červenec

Při sprchování říká jedna prostitutka druhé:
“Ty máš na zadku nějaké pupínky.”
“To nejsou pupínky, to je ceník služeb pro nevidomé…”

Legrandon na červen

Poslední slova před smrtí:
“Byl jsem pyrotechnik. Nevěříš?”
“Hm. Ten tygr je určitě napapanej!”
“Co to tady tiká?”
“Ne, ten žebřík nemusíš držet!”
“Propadla jsem u matury, tati!”

Legrandon na květen

„Tatínku, maminko, rozhodl jsem se osamostatnit.“
„Skvělé, synku, opravdu skvělé rozhodnutí.“
“Fajn. Kufry máte na chodníku před barákem.“

Legrandon na duben

To se takhle po dlouhé době potkají dva kamarádi. Ten jeden zve druhého na pivo. “Já nemůžu, mě by manželka pak nepustila domů, kdybych přišel připitý!” A ten první mu poradí: “Poslouchej, já to dělám takhle. Přijdu domů ke dveřím, svlíknu se donaha, zazvoním a když se otevřou dveře, hodím všechny věci dovnitř. Manželka mě venku stát nahatýho nenechá!” A tak se spolu sťali jak hovada. Asi za týden se zase potkají a ten, co mu radil, se ptá toho druhého: “Tak co, jdeme se zase opít?” “ Po tom minulém fiasku raději ani ne!” “Tak počkej, co se stalo?” “No, přede dveřmi jsem se svlíknul do naha … zazvoním, a když se dveře otevřely, tak jsem tam hodil hadry. Pak se zase zavřely a ozvalo se: PŘÍŠTÍ STANICE KAČEROV!!!…”

Legrandon na březen

Pekl jsem kuřecí kousky a k tomu vařil rýži. V nějakém obchůdku jsem si koupil jasmínovou. Kambodžskou. Takovou jsem ještě nejedl. Hledám návod. Nechybí:

1. Vložte 2 šálky rýže do hrnce rýže.
2. Opláchněte rýži s vodou pouze jednou.
3. Přidejte 3 šálky vody, datailní rýže, vařič víko a zapněte ji.
4. Neotvírejte vařič rýže víko těsně.
5. Po 10-15 minutách, chmýří s vidličkou a slouží horká.

Rýže skvělá, automatický překladač se smyslem pro humor.
P.S.: Chmýří zaplaťpámbu nikde… 🙂

Život mě naučil…

13. 9. 2010 | Autor: Eliška | Rubrika: Šeptem

Život mě naučil moc nic neřešit, a hlavně ho brát tak jak přichází. Měla jsem velké ideály a málo z toho se mi splnilo. Vždy jsem chtěla velkou rodinu a hlavně jednoho chlapa na celý život. Prožít spolu všechna úskalí , která k životu patří. Společně vychovávat děti a dojít až sem kdy už jsme ve věku babiček a dědů.Já nevím jestli to bylo tak náročné přání.Mám vždy smutek kolem srdíčka , když vidím lidi v mém věku a ještě starší jak spolu špacírují všechny ty roky . Hlavně si mají o čem povídat, vzpomínat a myšlenkově se shodovat v názorech.Možná že to mám moc zidealisované , ale bojím se stáří že tu samotu neustojím. Zatím to při mé otevřené a veselé povaze jde , jsemv zimě u dcery za velkou louží a v letních a jarních měsících jsem na zahradě a s rodinou druhé dcery a jejího kouzelného chlapečka.Mám stále co dělat , přestavuji a vylepšuji svuj byteček, snažím se o zeleninové výpěstky a veliká obliba jsou knihy.Pomáhám svým lidem – přátelům a vůbec kdo to potřebuje .Zlobí mě jaký je stav naší země , špatná legislativa na ochranu zvířat , ničemné chování našich tmavých spoluobčanů a tak bych mohla pokračovat. No a přu se se synem o smyslu života , o kvalitě rodiny, o důležitosti něčemu věřit a řešíme spolu politickou situaci. No nevím kam bychom tento článek měli zařadit , ale každopádně je život krásný ale nelehký a krátký. Proto hurá do každého dne a vždy se něco najde proč být štastný a být dobře naladěn …

Komentáře

  1. Hana napsal(a)
    19. 9. 2010 (15.49)

    Nebojte se hledat, milá Eliško, případně se nebraňte setkáním. Život má tu vlastnost, že se hodně přání začne plnit, když jim vykročíme dopředu. Vůbec nezáleží na tom, kolik uplyne vody. Možná má všechno svůj čas, teď jste hodně zaměstnaná.
    Nemusíte být ani vybíravá podle věku: já mívám dojem, že nad tou šedesátkou už je to jedno. Možná má osmdesátník víc vrásek, ale vídám i devadesátníky, kterým nedělá problém se přitulit a cosi víc… Naproti tomu Vám ve vyšším věku vrstevník nemusí v pohodě vydržet víc, než člověk kolem devadesátky, který pilně cvičil mysl i tělo.
    Věřte a popojděte naproti, ono to přijde. Ani mldší ročníky nejsou marné. Znmám paní co v osmdesáti vymetla každou tancovačku v okolí s partnerem o dvanáct roků MLADŠÍM. Přežila ho…

  2. Eliška napsal(a)
    20. 9. 2010 (5.22)

    Hani díky za podporu, ale nechám to tak jak to je. Nečekanému setkání se nevyhýbám , byť bez naděje na dlouhodobý vztah. V našich letech t je navazování nového poznání čím dál tím složitější. Navíc já mám tolik aktivit , kterým podminuji svůj čas a to by šlo chlapovi na nervy.Vždy jsem si dělala co já uznala za vhodné , koupila si do bytu i na sebe co já chtěla, jela jsem si kam se mi zachtělo a to mi moje přítelkyně záviděly a nic na tom nemíním změnit. Prostě život mi nejdříve ukázal ty těžké stránky , nehezké dětství, dvoje zpackané manželství a hlavně někdy bezvýchodné situace staroat o tři děti, jejich dětství , školy, a nasměrování cesty do kvalitního života.Ale taky jsem to přežila, lehké to nebylo a dnes se raduji z vnoučat, snažím se žít a né živořit , pomáhat tomu kdo to potřebuje a mít radost z toho lidského pinožení dokud to jde……

  3. Eliška napsal(a)
    20. 9. 2010 (23.02)

    pro Ivett !! Teď jsem Ivi dočetla tvůj blog o výletě do Prahy , o představení a tvých dojmech. Jsem za tebe ráda že se vydařil a moc se ti líbil. Ano pražáci se mají v tomto případě nejlépe , poněvadž mají možnost návštěvy několika divadel.My v Liberci máme divadla tři a někdy nejsou lístky do žádného. Potom jsou ještě ochotníci a ty mají taky pěkné vystoupení. k nánm jezdí hodně pražských herců, potom z českých budějic, z Mostu a Hradce králové TAk možná že by jsi mohla navštívit Liberecké divadlo , i v Jablonci je moc pěkný kulturní stánek. Tak zase někdy si to zopakuješ , hezké dny přeje Eli

    • Ivet - Mejsehezky napsal(a)
      21. 9. 2010 (8.41)

      Eliško, Praha je nádherná, nestačíš otáčet hlavu po pamětihodnostech, ale ty kočičí hlavy jsou teda něco.. já vím, asfalt se tam nehodí, ale příště beru pod hýždě polštář. Faktem je, že mám srovnanou páteř a vibrace dolních končetin byla ta nejlepší masáž, co jsem si mohla přát.
      Ale volám do pokoje “Ještě, ještě, ještě”, tady na severu je minimální bezbariérovost a ještě méně kultury. Mostecké divadlo je v patře.

Napsat komentář