Trvalky

Články, které odolávají času.

Glosář

LEGRANDON na květen 2020:

-Doktore, co dáváte tomu pacientovi s koronavirem?
-Palačinky, lívance, pizzu.
-A to pomáhá?
-Nevím, ale vejde se to pod dveře!

Legrandon na duben 2016

V nebi se všichni shodujou, že je tam neskutečná nuda a že by to chtělo nějakej pořádnej mejdan. Všichni jsou pro, akorát Ježíš nesouhlasí:

„Chlapi, neblbněte, po poslední večeři jsem byl tři dni mrtvej.“

Legrandon na prosinec

Stěžoval si děda u lékaře:

“Pane doktore, já mám často v noci sen, jak spousta polonahých dívek pobíhá kolem mé postele…”

“A vy byste chtěl, abych vám pomohl se toho snu zbavit?”

“Ne, jenom ať tolik nedupou!”

Legrandon na listopad

Dědeček si zavolá vnuka a říká: “Když mi doneseš nenápadně jednu tu modrou pilulku, co má tatínek v nočním stolku, tak zítra u snídaně najdeš pod talířkem stokorunu”.

Vnuk udělal, co dědeček chtěl a těšil se na snídani.

Ráno u snídaně se vnuk opatrně podíval pod talířek a byla tam tisícovka. Naklonil se k dědečkovi a pošeptal mu: “Dědo, ale říkal jsi stovku a je tam tisícovka”.

“Já vím”, řekl dědeček, “těch devět stovek je od babičky”.

Legrandon na říjen

V USA sedí dva chlapíci v hospodě, popíjejí pivo a ten jeden říká:
“Ty slyšel jsi to o té Evropě, ti běženci to by mohl být pořádný problém”,
druhej se napije a říká:”
No to mi povídej,vůbec nevím jak by se to mělo řešit ale průšvih to je určitě”.
U baru sedí indián který to zaslechne a smutně prohodí:
“Jo jo,my jsme to v minulosti také podcenili”…

=

Legrandon na září

žena: Pijete pivo?
muž: Áno
žena: Koľko piva denne?
muž: Zvyčajne asi 3
žena: Koľko platíte za pivo?
muž: asi 1 €
žena: A ako dlho pijete pivo?
muž: Asi 30 rokov
žena: Takže jedno pivo stojí 1€ a vypijete tri denne, čo je mesačne asi 90 €. Za jeden rok by to bolo približne 1100 €, mám pravdu?
muž: asi áno
žena: za 30 rokov by to bolo vyše 32.000€, že?
muž: je to možné
žena: Viete, že ak by ste tie peniaze neminuli na pivo, ale si ich uložili na úrokový účet, mohli by ste si za to teraz kúpiť Ferrari ???
muž: Pijete pivo?
žena: Nie.
muž: A kde máte Ferrari ?

Legrandon na srpen

Otec s matkou takmer dva roky nevideli svoju dcéru. Potom ju navštívili v Bratislave v jej krásnom novombyte.Matka žasla nad intímnym budoárom, širokou francúzskou posteľou,rafinovanými šatami…
Otec žasl nad novým sporťákem pod okny a nad domácím kinem…
Matka sa jej pýta:
“Dcérenka moja, ako si sa dostala k rtakému bohatstvu?”
“Celkom jednoducho,” vysvětluje dcéra. “Som zástupkyňa.”
“A koho zastupuješ?” pýta sa otec.
“Nó,” usmeje sa dcéra, “manželky, priatelky a iné unavené ženy.”

 

Legrandon na červenec

Při sprchování říká jedna prostitutka druhé:
“Ty máš na zadku nějaké pupínky.”
“To nejsou pupínky, to je ceník služeb pro nevidomé…”

Legrandon na červen

Poslední slova před smrtí:
“Byl jsem pyrotechnik. Nevěříš?”
“Hm. Ten tygr je určitě napapanej!”
“Co to tady tiká?”
“Ne, ten žebřík nemusíš držet!”
“Propadla jsem u matury, tati!”

Legrandon na květen

„Tatínku, maminko, rozhodl jsem se osamostatnit.“
„Skvělé, synku, opravdu skvělé rozhodnutí.“
“Fajn. Kufry máte na chodníku před barákem.“

Legrandon na duben

To se takhle po dlouhé době potkají dva kamarádi. Ten jeden zve druhého na pivo. “Já nemůžu, mě by manželka pak nepustila domů, kdybych přišel připitý!” A ten první mu poradí: “Poslouchej, já to dělám takhle. Přijdu domů ke dveřím, svlíknu se donaha, zazvoním a když se otevřou dveře, hodím všechny věci dovnitř. Manželka mě venku stát nahatýho nenechá!” A tak se spolu sťali jak hovada. Asi za týden se zase potkají a ten, co mu radil, se ptá toho druhého: “Tak co, jdeme se zase opít?” “ Po tom minulém fiasku raději ani ne!” “Tak počkej, co se stalo?” “No, přede dveřmi jsem se svlíknul do naha … zazvoním, a když se dveře otevřely, tak jsem tam hodil hadry. Pak se zase zavřely a ozvalo se: PŘÍŠTÍ STANICE KAČEROV!!!…”

Legrandon na březen

Pekl jsem kuřecí kousky a k tomu vařil rýži. V nějakém obchůdku jsem si koupil jasmínovou. Kambodžskou. Takovou jsem ještě nejedl. Hledám návod. Nechybí:

1. Vložte 2 šálky rýže do hrnce rýže.
2. Opláchněte rýži s vodou pouze jednou.
3. Přidejte 3 šálky vody, datailní rýže, vařič víko a zapněte ji.
4. Neotvírejte vařič rýže víko těsně.
5. Po 10-15 minutách, chmýří s vidličkou a slouží horká.

Rýže skvělá, automatický překladač se smyslem pro humor.
P.S.: Chmýří zaplaťpámbu nikde… 🙂

Kniha, alebo pes?

10. 2. 2011 | Autor: Milan Lasica | Rubrika: Recepty pro život

Kto je najlepším priateľom človeka? Kniha, alebo pes?  Pozrime sa na to zbližša. Kniha nezaberie veľa miesta. Doma, v knižnici, môžete mať aj stovky, tisíce kníh. Ale koľko môžete mať doma psov? To je prvý argument v prospech knihy.
Ďalej. Kniha nepýta jesť. Ako je deň dlhý, ani jej to na um nezíde. Ani knihy veľmi náročné na čítanie nepýtajú jesť. Taký Proust, alebo Joyce. Dumasovi mušketieri sa tiež zaobídu bez stravy a koľko toho v priebehu deja   pojedia a popijú. Najmä Porthos. Ak ich máte doma v knižnici nezatúžia ani po omrvinke. Hemingway. Väčšiu časť života prechlastal. A jeho knihy nič. Totálna abstinencia. Ani vody sa im nezažiada. Pokračujme. S knihami netreba každé ráno a každý večer chodiť na prechádzku. Netreba ich, ako sa vraví, venčiť. Mne sa tento bohemizmus nepáči, ale preložené to znie ešte horšie. Ďalší argument v prospech knihy.
A keby ste si knihu niekedy aj zobrali zo sebou do parku, sadnete si na lavičku, držíte ju v rukách, nemusíte sa furt báť či vám neodbehne, ak ide okolo niekto tiež s knihou, tá vaša ostáva pokojná, nemyká sa a čo je nadôležitejšie – nebreše. Nebreše, nezavýja, neoblizuje vás, nezastaví sa pri každom strome, nemusíte po nej zbierať exkrementy.
Ak je nevľúdne počasie, prší, je blato, alebo snehová pľačkanica, kedysi nazývaná loč-poč, kniha sa neušpiní, nezamaže, nezamočí. Keď sa vrátite domov nemusíte jej utierať laby, aby nezasvinila váš príbytok. Netreba ju kúpať, strihať a česať. Nemusíte ju ustavične odháňať z fotela. V noci k vám nelezie do postele. Ráno vás nedurí, aby ste už išli von.
Okrem toho kniha nesmrdí, ani nesmradí. Jediné čo ju približuje k psovi je, že aj knihy sa pretŕčajú na výstavách a získavajú ocenenia. Ale nie sú to vaše osobné knihy, sú to ich duplikáty. Tie vaše ležia pokojne v knižnici. Často nedotknuté. A teraz to najdôležitejšie. Kniha je síce ženského rodu, tá kniha, ale nemusíte ju dať kryť. Nemusíte zháňať vhodného psa s rodokmeňom, ani sa vám nezatúla a nevrhne dákeho bastarda. Ak chcete mať v knižnici bastarda, stačí kúpiť si menej hodnotnú knižku a strčiť ju medzi Faulknera a Dostojevského. Uvidíte, že nebudú protestovať.
A predsa…blížime sa k pointe…často dávam pred knihou prednosť psovi. Prečo? Pretože kniha sa nevie radovať, keď sa vrátite domov. Neskrotne sa radovať z vášho návratu dokáže len pes. Vyskakuje od radosti, breše od radosti, oblizuje vás od radosti, že ste sa vrátili, lebo v to už hádam ani nedúfal, hoci ste boli iba vyniesť smeti. Teší sa z vašej existencie. S takou intenzitou to nedokáže nielen kniha, ani manželka.

Napsat komentář