Trvalky

Články, které odolávají času.

Glosář

LEGRANDON na květen 2020:

-Doktore, co dáváte tomu pacientovi s koronavirem?
-Palačinky, lívance, pizzu.
-A to pomáhá?
-Nevím, ale vejde se to pod dveře!

Legrandon na duben 2016

V nebi se všichni shodujou, že je tam neskutečná nuda a že by to chtělo nějakej pořádnej mejdan. Všichni jsou pro, akorát Ježíš nesouhlasí:

„Chlapi, neblbněte, po poslední večeři jsem byl tři dni mrtvej.“

Legrandon na prosinec

Stěžoval si děda u lékaře:

“Pane doktore, já mám často v noci sen, jak spousta polonahých dívek pobíhá kolem mé postele…”

“A vy byste chtěl, abych vám pomohl se toho snu zbavit?”

“Ne, jenom ať tolik nedupou!”

Legrandon na listopad

Dědeček si zavolá vnuka a říká: “Když mi doneseš nenápadně jednu tu modrou pilulku, co má tatínek v nočním stolku, tak zítra u snídaně najdeš pod talířkem stokorunu”.

Vnuk udělal, co dědeček chtěl a těšil se na snídani.

Ráno u snídaně se vnuk opatrně podíval pod talířek a byla tam tisícovka. Naklonil se k dědečkovi a pošeptal mu: “Dědo, ale říkal jsi stovku a je tam tisícovka”.

“Já vím”, řekl dědeček, “těch devět stovek je od babičky”.

Legrandon na říjen

V USA sedí dva chlapíci v hospodě, popíjejí pivo a ten jeden říká:
“Ty slyšel jsi to o té Evropě, ti běženci to by mohl být pořádný problém”,
druhej se napije a říká:”
No to mi povídej,vůbec nevím jak by se to mělo řešit ale průšvih to je určitě”.
U baru sedí indián který to zaslechne a smutně prohodí:
“Jo jo,my jsme to v minulosti také podcenili”…

=

Legrandon na září

žena: Pijete pivo?
muž: Áno
žena: Koľko piva denne?
muž: Zvyčajne asi 3
žena: Koľko platíte za pivo?
muž: asi 1 €
žena: A ako dlho pijete pivo?
muž: Asi 30 rokov
žena: Takže jedno pivo stojí 1€ a vypijete tri denne, čo je mesačne asi 90 €. Za jeden rok by to bolo približne 1100 €, mám pravdu?
muž: asi áno
žena: za 30 rokov by to bolo vyše 32.000€, že?
muž: je to možné
žena: Viete, že ak by ste tie peniaze neminuli na pivo, ale si ich uložili na úrokový účet, mohli by ste si za to teraz kúpiť Ferrari ???
muž: Pijete pivo?
žena: Nie.
muž: A kde máte Ferrari ?

Legrandon na srpen

Otec s matkou takmer dva roky nevideli svoju dcéru. Potom ju navštívili v Bratislave v jej krásnom novombyte.Matka žasla nad intímnym budoárom, širokou francúzskou posteľou,rafinovanými šatami…
Otec žasl nad novým sporťákem pod okny a nad domácím kinem…
Matka sa jej pýta:
“Dcérenka moja, ako si sa dostala k rtakému bohatstvu?”
“Celkom jednoducho,” vysvětluje dcéra. “Som zástupkyňa.”
“A koho zastupuješ?” pýta sa otec.
“Nó,” usmeje sa dcéra, “manželky, priatelky a iné unavené ženy.”

 

Legrandon na červenec

Při sprchování říká jedna prostitutka druhé:
“Ty máš na zadku nějaké pupínky.”
“To nejsou pupínky, to je ceník služeb pro nevidomé…”

Legrandon na červen

Poslední slova před smrtí:
“Byl jsem pyrotechnik. Nevěříš?”
“Hm. Ten tygr je určitě napapanej!”
“Co to tady tiká?”
“Ne, ten žebřík nemusíš držet!”
“Propadla jsem u matury, tati!”

Legrandon na květen

„Tatínku, maminko, rozhodl jsem se osamostatnit.“
„Skvělé, synku, opravdu skvělé rozhodnutí.“
“Fajn. Kufry máte na chodníku před barákem.“

Legrandon na duben

To se takhle po dlouhé době potkají dva kamarádi. Ten jeden zve druhého na pivo. “Já nemůžu, mě by manželka pak nepustila domů, kdybych přišel připitý!” A ten první mu poradí: “Poslouchej, já to dělám takhle. Přijdu domů ke dveřím, svlíknu se donaha, zazvoním a když se otevřou dveře, hodím všechny věci dovnitř. Manželka mě venku stát nahatýho nenechá!” A tak se spolu sťali jak hovada. Asi za týden se zase potkají a ten, co mu radil, se ptá toho druhého: “Tak co, jdeme se zase opít?” “ Po tom minulém fiasku raději ani ne!” “Tak počkej, co se stalo?” “No, přede dveřmi jsem se svlíknul do naha … zazvoním, a když se dveře otevřely, tak jsem tam hodil hadry. Pak se zase zavřely a ozvalo se: PŘÍŠTÍ STANICE KAČEROV!!!…”

Legrandon na březen

Pekl jsem kuřecí kousky a k tomu vařil rýži. V nějakém obchůdku jsem si koupil jasmínovou. Kambodžskou. Takovou jsem ještě nejedl. Hledám návod. Nechybí:

1. Vložte 2 šálky rýže do hrnce rýže.
2. Opláchněte rýži s vodou pouze jednou.
3. Přidejte 3 šálky vody, datailní rýže, vařič víko a zapněte ji.
4. Neotvírejte vařič rýže víko těsně.
5. Po 10-15 minutách, chmýří s vidličkou a slouží horká.

Rýže skvělá, automatický překladač se smyslem pro humor.
P.S.: Chmýří zaplaťpámbu nikde… 🙂

Zimní idyla

6. 2. 2011 | Autor: vf | Rubrika: Namlouvání

 Rozhodly jsem se s přítelkyní, že týden mezi vánočními svátky strávíme v Harrachově. Už dlouho jsme se neviděly, a tak jsme se těšily, jak si poklábosíme. Já byla v té době již vyléčena z jedné nepříjemné srdeční záležitosti, a ona díky svému náročnému povolání sama.

A tak jsem jednoho dne vyjížděly vyzbrojeny nejen prkýnky, ale i přesvědčením, že mužští jsou prevíti, raději dál od nich. V žádném případě jsme nechtěly ničím narušit přestavovanou idylu. Od prvního dne jsme pilně sportovaly, odříkaly si každou třetí cigaretu a bylo nám náramně. Asi třetí den se však u nás začala projevovat ponorková nemoc, a proto jsem se rozhodly, že si večer zajdeme do vinárny. Převlékly jsme se za krásky a vyrazily.
V okamžiku, kdy jako starší sestra jsme vcházela první do vinárny, pochopila jsem, že neuteču-li hned, bude pozdě. Hlavou se mi mihlo těch pár nepříjemných věcí kolem lásky, které jsem v poslední době zažila. Otočila jsem se ve dveřích a řekla lakonicky přítelkyni:
„Jdu domů.“ Ona se na mě podívala jako sysel, potom se podívala tam, co já, a podobně lakonicky odpověděla: „Mohlo být ještě hůř.“ A postrčila mě dovnitř. Na židličce u baru seděl totiž předmět mých strastí posledních týdnů a živě se bavil s jiným mužem. Odešla jsem na toaletu a při návratu jsem dostala druhou ránu. Přítelkyně byla s oběma zmíněnými pány v rušné debatě. Utéct se nedalo.
Po chvíli se mi dokonce zdálo, že mně přestává třes v kolenou. Nicméně potit jsem se nepřestávala. Celkem slušně jsme se bavili a on se držel ke zdi. Nakonec se ale pochopitelně projevil a mě veškeré znovu křísené láskyplné pocity rázem přešly. Obrátil se ke mně a mezi řečí utrousil: „Slečno, vy máte snad nudli, nebo co.“ Vysvětlovat mu, že jsem zpocená, se mi nechtělo. Nejraději bych ho kopla do holeně. Než jsem se ale k tomu dostala, začalo vyptávání na věk. Když došlo na mě, zase si přisadil: „Bože, jak je možné, že v tomhle věku nejste ještě vdaná?“ Měla jsem toho dost. Ale v okamžiku, kdy jsem cítila, jak mi tuhne sanice, jsem se co nejmilostivěji usmála a zeptala se ho, jestli bychom nemohli jít tančit.
Ti dva od stolu se smíchem pozorovali naši skrytou válku. Kdosi kdysi řekl, že blbost, která se jednou řekne, je jako koule hozená ze svahu. Nezastavíš ji. A tuhle moudrost jsme se také o pár dní později připomněli.
Protančili jsme spolu tenkrát celou noc a byla to taky první a poslední noc, kterou se mnou můj manžel protančil. Je totiž zarytý netanečník… A tak bych chtěla jen říct dívkám: Nedejte se, ale taky nedejte na všechno, co muži říkají. Občas nevědí, co mluví.

Napsat komentář