Trvalky

Články, které odolávají času.

Glosář

LEGRANDON na květen 2020:

-Doktore, co dáváte tomu pacientovi s koronavirem?
-Palačinky, lívance, pizzu.
-A to pomáhá?
-Nevím, ale vejde se to pod dveře!

Legrandon na duben 2016

V nebi se všichni shodujou, že je tam neskutečná nuda a že by to chtělo nějakej pořádnej mejdan. Všichni jsou pro, akorát Ježíš nesouhlasí:

„Chlapi, neblbněte, po poslední večeři jsem byl tři dni mrtvej.“

Legrandon na prosinec

Stěžoval si děda u lékaře:

“Pane doktore, já mám často v noci sen, jak spousta polonahých dívek pobíhá kolem mé postele…”

“A vy byste chtěl, abych vám pomohl se toho snu zbavit?”

“Ne, jenom ať tolik nedupou!”

Legrandon na listopad

Dědeček si zavolá vnuka a říká: “Když mi doneseš nenápadně jednu tu modrou pilulku, co má tatínek v nočním stolku, tak zítra u snídaně najdeš pod talířkem stokorunu”.

Vnuk udělal, co dědeček chtěl a těšil se na snídani.

Ráno u snídaně se vnuk opatrně podíval pod talířek a byla tam tisícovka. Naklonil se k dědečkovi a pošeptal mu: “Dědo, ale říkal jsi stovku a je tam tisícovka”.

“Já vím”, řekl dědeček, “těch devět stovek je od babičky”.

Legrandon na říjen

V USA sedí dva chlapíci v hospodě, popíjejí pivo a ten jeden říká:
“Ty slyšel jsi to o té Evropě, ti běženci to by mohl být pořádný problém”,
druhej se napije a říká:”
No to mi povídej,vůbec nevím jak by se to mělo řešit ale průšvih to je určitě”.
U baru sedí indián který to zaslechne a smutně prohodí:
“Jo jo,my jsme to v minulosti také podcenili”…

=

Legrandon na září

žena: Pijete pivo?
muž: Áno
žena: Koľko piva denne?
muž: Zvyčajne asi 3
žena: Koľko platíte za pivo?
muž: asi 1 €
žena: A ako dlho pijete pivo?
muž: Asi 30 rokov
žena: Takže jedno pivo stojí 1€ a vypijete tri denne, čo je mesačne asi 90 €. Za jeden rok by to bolo približne 1100 €, mám pravdu?
muž: asi áno
žena: za 30 rokov by to bolo vyše 32.000€, že?
muž: je to možné
žena: Viete, že ak by ste tie peniaze neminuli na pivo, ale si ich uložili na úrokový účet, mohli by ste si za to teraz kúpiť Ferrari ???
muž: Pijete pivo?
žena: Nie.
muž: A kde máte Ferrari ?

Legrandon na srpen

Otec s matkou takmer dva roky nevideli svoju dcéru. Potom ju navštívili v Bratislave v jej krásnom novombyte.Matka žasla nad intímnym budoárom, širokou francúzskou posteľou,rafinovanými šatami…
Otec žasl nad novým sporťákem pod okny a nad domácím kinem…
Matka sa jej pýta:
“Dcérenka moja, ako si sa dostala k rtakému bohatstvu?”
“Celkom jednoducho,” vysvětluje dcéra. “Som zástupkyňa.”
“A koho zastupuješ?” pýta sa otec.
“Nó,” usmeje sa dcéra, “manželky, priatelky a iné unavené ženy.”

 

Legrandon na červenec

Při sprchování říká jedna prostitutka druhé:
“Ty máš na zadku nějaké pupínky.”
“To nejsou pupínky, to je ceník služeb pro nevidomé…”

Legrandon na červen

Poslední slova před smrtí:
“Byl jsem pyrotechnik. Nevěříš?”
“Hm. Ten tygr je určitě napapanej!”
“Co to tady tiká?”
“Ne, ten žebřík nemusíš držet!”
“Propadla jsem u matury, tati!”

Legrandon na květen

„Tatínku, maminko, rozhodl jsem se osamostatnit.“
„Skvělé, synku, opravdu skvělé rozhodnutí.“
“Fajn. Kufry máte na chodníku před barákem.“

Legrandon na duben

To se takhle po dlouhé době potkají dva kamarádi. Ten jeden zve druhého na pivo. “Já nemůžu, mě by manželka pak nepustila domů, kdybych přišel připitý!” A ten první mu poradí: “Poslouchej, já to dělám takhle. Přijdu domů ke dveřím, svlíknu se donaha, zazvoním a když se otevřou dveře, hodím všechny věci dovnitř. Manželka mě venku stát nahatýho nenechá!” A tak se spolu sťali jak hovada. Asi za týden se zase potkají a ten, co mu radil, se ptá toho druhého: “Tak co, jdeme se zase opít?” “ Po tom minulém fiasku raději ani ne!” “Tak počkej, co se stalo?” “No, přede dveřmi jsem se svlíknul do naha … zazvoním, a když se dveře otevřely, tak jsem tam hodil hadry. Pak se zase zavřely a ozvalo se: PŘÍŠTÍ STANICE KAČEROV!!!…”

Legrandon na březen

Pekl jsem kuřecí kousky a k tomu vařil rýži. V nějakém obchůdku jsem si koupil jasmínovou. Kambodžskou. Takovou jsem ještě nejedl. Hledám návod. Nechybí:

1. Vložte 2 šálky rýže do hrnce rýže.
2. Opláchněte rýži s vodou pouze jednou.
3. Přidejte 3 šálky vody, datailní rýže, vařič víko a zapněte ji.
4. Neotvírejte vařič rýže víko těsně.
5. Po 10-15 minutách, chmýří s vidličkou a slouží horká.

Rýže skvělá, automatický překladač se smyslem pro humor.
P.S.: Chmýří zaplaťpámbu nikde… 🙂

A nedá si pokoj!

20. 2. 2011 | Autor: A. Fischer | Rubrika: Namlouvání

 Vždycky byla taková. Krásná, inteligentní, premiantka nejen třídy, ale celého gymnázia. Chtěli jsme ji všichni, ale byli jsme pro ni moc mladí, chudí a hlavně Češi. 

Na chlapa se podívala  pouze, když promluvil nejméně s  cizím přízvukem, lépe však rovnou cizím jazykem. No, v té době byl cizinec v Česku atrakcí jen zřídka vídanou, auto s cizí SPZ budilo rozruch i v Praze, černý mercedes evokoval představy blížící se kontrarevoluce a mobilizoval nejen tajné služby, ale i naivky toužící po  rozhoďnožkovém zbohatnutí a po životě na zámku.
Kráska, o níž je řeč, nespoléhala jen na své vnady. Připravovala se na budoucnost s milionářem tak, aby mu byla partnerkou rovnou s rovným. Když už se nemohla vyrovnat majetkem, chtěla mít navrch vzděláním. Zatímco spolužáci lámali ruštinu, kráska slovem i písmem zdolala i angličtinu, němčinu, francouzštinu, vystudovala vysokou školu, na níž má jen jeden z deseti tisíců nadaných mužů a vdala se – jak jinak- do Anglie. Stala se lady, brzy ovdověla a investovala do šejka.
Setkal jsem se s ní až na (zřejmě posledním) srazu spolužáků čtyřicet let po maturitě. Byla ještě víc nepřehlédnutelná, než v mládí. Jediná se nechlubila snímky vnoučat a psů, hlasitě však pobuřovala obtloustlé a vráskaté spolužačky přehledy světových klinik plastické chirurgie a problémy s barevným služebnictvem. Nedalo mi, abych se nezeptal, jestli by přece jen před kremací nechtěla zakotvit na rodné Moravě u bodrého Moraváka se sklípkem.
„Víš, že o tom někdy uvažuji,“odpověděla. „Nedávno mne opustil Řek Orgasmus a sápe se na mně Němec Alzheimer. Po těch letech ve světě je pro mě vlastně i Moravák cizinec!“

A nedá si pokoj!

 

 

Komentáře

  1. anna napsal(a)
    25. 2. 2011 (12.24)

    Já jsem nedávno absolvovala pomaturitní setkání po 45 letech. Všichni jsme konstatovali, že vypadáme dobře, probrali jsme vnoučata, cukr i cholesterol a vzhledem k tomu, že ve vedlejším lokále měli setkání ti, kteří maturovali před lety 55, bylo naše sebevědomí značně vysoké. Takže Vašich pomaturitních 40, pane Fischere, žádný problém. (Vzpomínám, jak jsme se coby studenti bavili nad vystavenými maturitními tably těch, kterým od maturity uplynulo let 20 nebo 30, co je to za starce a stařeny.) Takže Vám i sobě a samozřejmě všem ostatním Brejlíkům a Brejlicím přeji hodně příjemných setkání a pohodových dní.

Napsat komentář