Zvoní

Plátýnka
obalují svatozář
jenž svatá není…

Stud klikatí
mlhu tváří.

Cesty vběhly
do koní.

Hřejí v sněhu
bílý žíly
než svrasknou
černou krví
vran.

Tolik ticha
rozsvěcuje mráz!

Jsem jen kolemjdoucí,
krmím ryby noži darů…
jak velikýje hlad.

Sladká bolesti,
jsi lidská, jen
když se dotkneš
neříkání.

Plátýnka
obalují svatozář,
nebe vsáklo
metly stromů.

Ruka na ruce
prospí hvězdy
bude-li jen sama.

Vyškrabuji zdi
z tvých očí
než na led spadne
první listí.

Napsat komentář