LEGRANDON na květen 2020:
-Doktore, co dáváte tomu pacientovi s koronavirem?
-Palačinky, lívance, pizzu.
-A to pomáhá?
-Nevím, ale vejde se to pod dveře!
Celý příspěvek
Legrandon na duben 2016
V nebi se všichni shodujou, že je tam neskutečná nuda a že by to chtělo nějakej pořádnej mejdan. Všichni jsou pro, akorát Ježíš nesouhlasí:
„Chlapi, neblbněte, po poslední večeři jsem byl tři dni mrtvej.“
Celý příspěvek
Legrandon na prosinec
Stěžoval si děda u lékaře:
“Pane doktore, já mám často v noci sen, jak spousta polonahých dívek pobíhá kolem mé postele…”
“A vy byste chtěl, abych vám pomohl se toho snu zbavit?”
“Ne, jenom ať tolik nedupou!”
Celý příspěvek
Legrandon na listopad
Dědeček si zavolá vnuka a říká: “Když mi doneseš nenápadně jednu tu modrou pilulku, co má tatínek v nočním stolku, tak zítra u snídaně najdeš pod talířkem stokorunu”.
Vnuk udělal, co dědeček chtěl a těšil se na snídani.
Ráno u snídaně se vnuk opatrně podíval pod talířek a byla tam tisícovka. Naklonil se k dědečkovi a pošeptal mu: “Dědo, ale říkal jsi stovku a je tam tisícovka”.
“Já vím”, řekl dědeček, “těch devět stovek je od babičky”.
Celý příspěvek
Legrandon na říjen
V USA sedí dva chlapíci v hospodě, popíjejí pivo a ten jeden říká:
“Ty slyšel jsi to o té Evropě, ti běženci to by mohl být pořádný problém”,
druhej se napije a říká:”
No to mi povídej,vůbec nevím jak by se to mělo řešit ale průšvih to je určitě”.
U baru sedí indián který to zaslechne a smutně prohodí:
“Jo jo,my jsme to v minulosti také podcenili”…
=
Celý příspěvek
Legrandon na září
žena: Pijete pivo?
muž: Áno
žena: Koľko piva denne?
muž: Zvyčajne asi 3
žena: Koľko platíte za pivo?
muž: asi 1 €
žena: A ako dlho pijete pivo?
muž: Asi 30 rokov
žena: Takže jedno pivo stojí 1€ a vypijete tri denne, čo je mesačne asi 90 €. Za jeden rok by to bolo približne 1100 €, mám pravdu?
muž: asi áno
žena: za 30 rokov by to bolo vyše 32.000€, že?
muž: je to možné
žena: Viete, že ak by ste tie peniaze neminuli na pivo, ale si ich uložili na úrokový účet, mohli by ste si za to teraz kúpiť Ferrari ???
muž: Pijete pivo?
žena: Nie.
muž: A kde máte Ferrari ?
Celý příspěvek
Legrandon na srpen
Otec s matkou takmer dva roky nevideli svoju dcéru. Potom ju navštívili v Bratislave v jej krásnom novombyte.Matka žasla nad intímnym budoárom, širokou francúzskou posteľou,rafinovanými šatami…
Otec žasl nad novým sporťákem pod okny a nad domácím kinem…
Matka sa jej pýta:
“Dcérenka moja, ako si sa dostala k rtakému bohatstvu?”
“Celkom jednoducho,” vysvětluje dcéra. “Som zástupkyňa.”
“A koho zastupuješ?” pýta sa otec.
“Nó,” usmeje sa dcéra, “manželky, priatelky a iné unavené ženy.”
Celý příspěvek
Legrandon na červenec
Při sprchování říká jedna prostitutka druhé:
“Ty máš na zadku nějaké pupínky.”
“To nejsou pupínky, to je ceník služeb pro nevidomé…”
Celý příspěvek
Legrandon na červen
Poslední slova před smrtí:
“Byl jsem pyrotechnik. Nevěříš?”
“Hm. Ten tygr je určitě napapanej!”
“Co to tady tiká?”
“Ne, ten žebřík nemusíš držet!”
“Propadla jsem u matury, tati!”
Celý příspěvek
Legrandon na květen
„Tatínku, maminko, rozhodl jsem se osamostatnit.“
„Skvělé, synku, opravdu skvělé rozhodnutí.“
“Fajn. Kufry máte na chodníku před barákem.“
Celý příspěvek
Legrandon na duben
To se takhle po dlouhé době potkají dva kamarádi. Ten jeden zve druhého na pivo. “Já nemůžu, mě by manželka pak nepustila domů, kdybych přišel připitý!” A ten první mu poradí: “Poslouchej, já to dělám takhle. Přijdu domů ke dveřím, svlíknu se donaha, zazvoním a když se otevřou dveře, hodím všechny věci dovnitř. Manželka mě venku stát nahatýho nenechá!” A tak se spolu sťali jak hovada. Asi za týden se zase potkají a ten, co mu radil, se ptá toho druhého: “Tak co, jdeme se zase opít?” “ Po tom minulém fiasku raději ani ne!” “Tak počkej, co se stalo?” “No, přede dveřmi jsem se svlíknul do naha … zazvoním, a když se dveře otevřely, tak jsem tam hodil hadry. Pak se zase zavřely a ozvalo se: PŘÍŠTÍ STANICE KAČEROV!!!…”
Celý příspěvek
Legrandon na březen
Pekl jsem kuřecí kousky a k tomu vařil rýži. V nějakém obchůdku jsem si koupil jasmínovou. Kambodžskou. Takovou jsem ještě nejedl. Hledám návod. Nechybí:
1. Vložte 2 šálky rýže do hrnce rýže.
2. Opláchněte rýži s vodou pouze jednou.
3. Přidejte 3 šálky vody, datailní rýže, vařič víko a zapněte ji.
4. Neotvírejte vařič rýže víko těsně.
5. Po 10-15 minutách, chmýří s vidličkou a slouží horká.
Rýže skvělá, automatický překladač se smyslem pro humor.
P.S.: Chmýří zaplaťpámbu nikde… 🙂
Celý příspěvek
Škoda, že je už tak pozdě, napsala bych pink a ponk..:-), ale snad Ivet, snad ještě nespí.. ˇAch, Bušíčku, tyhle obrázky vyvolávaj představ…:-) Hezká, jako obyčejně.. Krásný dny.
Ivet nikde,pink a ponk se nekoná..Nekoná? Ivule, nespi!!!!! Nejseš Brtník, nenamlouvej si to.. nebo vlastně, neomlouvej!!!!Jdu něco naškrábat.. a těšte se pardálové a kritici..chichi, to bude zase blbina..chichi, noco už, co umím umím, co neumím, už se nenaučím.. pěkný podvečer.. Jdu na čaj, dám si tam i torhu moravský špic slivovic.. Ježíš, já se navalím, mám už ted dobrou náladu, svařák na Staromáku udělal svý..chichi, nemám trajning 🙂 !!!papa zatím
Ach jo, zapadli všichni sněhem.. no co už, vykecám se a jdu, už mě tu nikdo dlouho neuvidí 🙂
Když se mnou nejsi.
———————-
Bílý prach
z měkoučkých chomáčků
nespředený vlny
beránků Božích,
v adventním tišení,
splašený vítr,
ze zámeckých schodů
dechem ledovým
až dolů,
k tramvajím,
ve vírech honí.
Roztančeným
pod sukněmi
plynových lamp,
vločky
rozdováděný
něžným klouzáním,
po zlatý kůži stínů,
o sladkým stýskání
tančí,
líbáním mrazivým.
Bloudím
v uličkách,
vonících
cukrem vanilkovým
a hledám dům,
kde jsi
tenkrát
pěstí
k dlažbě srazil,
Jidášovi blbý kecy.
A pak jsi
do mýho tepla
zas vešel blíž.
Vzpomínám si.
Jak jsi líbal
moje slzy.
Šeptal po tisící
že mě už nikdy
(a vůbec…)
neopustíš.
A mezi mými vzlyky
jsi ani nezaslech,
že prát se nesmíš.
Se mnou dnes nejsi.
Nestýská se mi.
Praha je po všech
střechách věží,
obnažená
něhou víc
než dřív.
Víc než na tři prsty
linkou silnou,
bělostný křídy
vzkříšenýho Lady.
Labutě na nábřeží
krmí muzikanti
z Karlovýho mostu
drobnýma
z jazzovejch klobouků
a smutní malíři,
prokřehlými prsty
lijou do Vltavy
z děravejch kapes
poslední kapky
plamínků whisky.
Barvami vlasů
jejich
poslední
nevěrný družky
z podkroví.
V tichosti promlčení,
už zlatým
do tmy
okna domů září.
Za všemi
zapadly sněhem
s první adventní nedělí,
stopy a jizvy
po Jidáších.
Až za hranice Prahy.
Za hradby paneláků
kde roztomilí
sněhuláčci,
budou,
i dnes v noci,
hlídat spánek dětí.
Všude jsi se mnou
i dnes nebyl.
Nestýskám si.
Až tam,
kde ty jsi.
Jsem tu, jsem..
Na stolku vychladla káva
Hlava prázdná
jak
vydlabaný kmen
jak nora lišky
a šišky pod stromem
Na medvědy nehraju
to spíš ledy zakryly
okapy
louže zamrzla
i
oči lidí se klopí blíž k zemi
s nadějemi
se pytel rotrhne
až zábleskem zvenku
Sklenku dala bych
na připití toho zázraku
Zatím
v rozpacích chválím sníh
navzdory
Bez opory sluneční
lačni
po paprsku
vzrušením tisknu balíček
prskavek
Pegg, neboj, nejsem sentimentální, ani smutná, ani nostalgická, jen chuti a blázniviny se schoulily pod peřinu.. ale tady jsem pořád (skoro) 🙂