Z úst neodchází pot

Křížky z vlasů
vyrůstají
v každým místě
nejsladšího
houští
kudy ruce
odvázaly
krkavce
i nehty
z lůžek odvazují
na oharky
dnů…
Jen zkletí hladoví!!!
Ty křížky jsou
mý i tvý
liší se jen
nakloněním
břevna:
jaká je vůbec,
lásko,
tíha
paží? – jsi-li
u mě?

Ta místa
nám
přibývají.
Jsou jich
nadýchaný
pecny
když
zemi
sytí kůže
na svodidla
hlazení…
Prám odlesků
zhojí vodu
až pod sněhem…
Zvedá se
z úst
živý
led.

Komentáře

  1. Peggy napsal(a)

    Zdravím naši ozdobu Brejlí..:-) Hezký, zimní, ale s krásným sálání.. Hezký den.

Napsat komentář