Sněhové smíření

Fáze 1.: Překvapení. To bílé všude je sníh!
Fáze 2.: Vztek. To bílé všude mi brání skoro ve všem!
Fáze 3.: Odmítnutí. To bílé všude tu nemá být!
Fáze 4.: Zamyšlení. To bílé všude má být v zimě, je zima.
Fáze 5.: Pokročilé zamyšlení. To bílé všude nebývalo ani v zimě. Proč teď?
Fáze 6.: Smlouvání. To bílé všude je krásné, ale ne tady.

Fáze 7.: Doufání. To bílé všude lze zvládat.

Fáze 8.: Pochybnosti. To bílé všude lze zvládat ale možná ne tady.
Fáze 9.: Pokus o smíření. To bílé všude je nezávislé na mé vůli.
Fáze 10.: Konec pokusu o smíření. No a co??? Chci zpět svůj život bez toho bílého všude.
Fáze 11.: Ignorace. To bílé všude mě nezajímá.

Fáze 12.: Rezignace. Bohužel zajímá…
Fáze 13.: Aktivní vzdor. Něco s tím udělám!
Fáze 14.: Realita. Co?
Fáze 15.: Současnost. Nic!
Fáze 16.: Budoucnost…

 

Komentáře

  1. lukrecia napsal(a)

    To bílé všude je neodbytné, už zase nevyjedem. Odhrnovací traktor nám to už zase šoupnul před vrata.

  2. lukrecia napsal(a)

    Zdravím, milá Jano a sděluji, že někdy je lepší ten sypač ani nevidět. My nedávno za jedním jeli. Upaloval, ale nesypal, ač by to vozovce udělalo moc dobře. U nás se rozhrnuje, už se nám pod tíhou toho bílého kácí plot. Není na světě moci, která by traktoristu přesvědčila, že když je naproti jen mez a pole, mohl by ten bílý sajrajt nahrnovat tam.

  3. lukrecia napsal(a)

    JanaT – Ani já si nestěžuju, na bílý snížek se hezky kouká a chlapovi mažu ramena, namožená od hrabadla, kostivalovou mastí – budiž jí chvála! Jsme mimo ves a tak ač zapadaní, koukáme na tu ladovskou krásu a krmíme ptáčky. Už si nás oblíbil kosák, ten má svoje místo venku na okně a jsme něco jako jeho lahůdkářství. Nedávno se na zbytcích ježka krmili pár metrů od oken dva dravci, na káňata byli dost velcí, straky obšlapovaly okolo a já tak koukala na ten přírodní koloběh, byla jsem součástí toho všeho a vůbec jsem si nepřipadala jako pán tvorstva.

    • JanaT napsal(a)

      Jen kdyby člověk nemusel tu ladovskou krásu pravidelně složutě opouštět a zase se do ní složitě vracet. Ten přesun je na mě zkrátka komplikovaný 🙂
      Jsem konzervativní, mám ráda věci plynoucí v zajetých pořádcích (pokud jsou tedy zajeté pořádky zajetě v pořádku ;))
      J.

      • lukrecia napsal(a)

        Na tuhle nádheru je nejúžasnější pohled skrz zavřená okna. Dneska mi umělecký dojem pokazili dva chudáci zmrzlíci, běžící domů, od autobusu. To pak zimní výhled nabere jiný rozměr. Pro mě je přesun taky poněkud složitý, tak dokud nemusím, nezabývám se tím a namísto úvah, jak a kdy bude nejjednodušší cestovat směr civilizace, obdivuju modročerné nebe a zamžený les na obzoru. Sněhové vločky se řítí přímo proti domu, slušný člověk by ani psa nevyhnal. Krbovky příjemně sálají a my už jsme zase dosti pod sněhem. Loni jsme skoro dosáhli na dvoumetrovou bariéru. To jsme se do civilizace mohli leda brodit. A taky se dalo existovat. Svatý Petr si přesýpává peřinu, tím to je. On halt vždycky gruntuje v zimě.

  4. Jan Krůta napsal(a)

    Na Facebooku napsala svoji ranní básničku Mějse. A mně to nedá, abych ji škodolibě nezkopíroval i k nám. Sem pod příspěvek Jany se krásně hodí. Nezlobíš se, Ivet?

    S křikem se prohnali za oknem ptáci,
    tma se už pomalu krajem vytrácí,
    zhasínaj světla, v ulicích je šum,
    vstává vše okolo, vzbudil se dům.

    Zavrže sníh venku, proběhne pes,
    svítání obnaží i blízký les,
    rolety sunou se po oknech vzhůru,
    vyplaší v koutě uschovanou můru.

    Ráda mám ta rána, pohled je čistý,
    na sněhu černaj se větvičky místy.
    Obloha šedá, na cestě otisky,
    mráz drží v objetí korunu lísky.

    Kočička stulí se k boku a do klína,
    ráno je zas tady, nový den začíná…

    mějte se hezky 🙂

  5. Peggy napsal(a)

    Díííky! jednak Honzovi, že nám dal tuhle krásu o nádherným ránu na Brejle a hlavně Ivett, že ji napsala.. O tom to Ivy je, vidět a nepropást tyhle okamžiky. Napsala jsi to náádherně a ty se měj také hezky.. Jsem ráda, že nespíš, ale něco bys mohla poslat i nám.. nebo nás nemáš ráda? 🙂 My tebe jóó!!! Díky za básničku plnou krás…Jsi dokonalá v tom, jak dokážeš přesně slovy popsal jedinou, nenápadnou a přece krásnou chvílku, krásný den Ivy

  6. Ivet - Mejsehezky napsal(a)

    Ivet se culí, mé ranní říkankové pozdravy mi dodávaj ono potřebné pozdravení i poděkování ránu 🙂
    Pegg, to je jen lehounké peříčkové slovíčkaření o tom, co zrovna vidím, o čem přemýšlím.. po pravdě, kdyby to neuchovával facebook, ztratí se v minulosti 🙂
    A dodám jen, Ivet je jako třešeň, teď v zimě schovaná, sbírá sílu na jaro, na sluneční paprsky.. ještě si mne užiješ má milá Pegg 🙂

Napsat komentář