Sedím pod sprchou

 

Sedím pod sprchou a teče na mě voda…

Sedím pod sprchou, sám, bez šatů a bot.

Sedím pod sprchou a cítím, že je škoda

smývat ze sebe tvou vůni a svůj pot.

Sedím pod sprchou jak zmoklá straka v hnízdě…

Sedím pod sprchou a mám na sebe vztek.

Sedím pod sprchou a po té „horské jízdě“

mám strach ze všeho, co jsem ti v noci řek´…

Sedím pod sprchou, aby se ledy hnuly…

Sedím pod sprchou a voda je jak bič.

Sedím pod sprchou, chci začít zas od nuly,

jenže netuším, jestli už nejsi pryč…..

Komentáře

  1. Peggy napsal(a)

    Nevím co říct, všechno bude proti tomu, co je v tomhle textu, k ničemu. Jen jsem chtěla napsat, že je to nádherný!

  2. anna napsal(a)

    K tomu opravdu není co dodat. Každé slovo by bylo zbytečné, i když se jich hlavou honí tolik. Vzpomínky, tváře…
    Dík za uveřejnění a dobrou noc všem.

Napsat komentář