Přátelé

Kdysi jsme chtěli být stále spolu

v cinkání muziky slyšet svůj čas

děvčatům lhát co rády slyší

být z vína veselí včera

a když zbytek nezkvasí

tak zítra zas

Možná že zítra

dnes se jen mlčky zdravíme u zubaře

muziku jsme již dávno vyměnili

za třídní schůzky

jenom to lhaní nám zůstalo

když děvčata na léto rozstřihnou sukni

Co na tom že se již nečervenají

nad lístky našich milostných psaníček

Láska nám stále zůstává na pořadu

i když jen biograf na sítnici očí

jen na vnitřní straně

o trochu víc pokleslých víček

Až slovům na patře zadrhne splávek

tož přátelé

sklenky hore!

Dnes již víme že naše trampoty

jsou jen zrcadlením převrácený

vlastní obraz

Ale také víme

proč napouští balón horkým vzduchem

náš starý známý

Pohyblivý svátek

Napsat komentář