Pohladil mne déšť

Koruny stromů se zachvěly větrem,
hladina rybníku zvlnila břehy.
Halím se do šály, hřeji se svetrem,
klubíčko voňavé vlnité něhy.

Oči se rozhlíží okolím, polem,

malý drak ve výšce potěší zrak.

Šumění jemně se rozléhá kolem,

za lesem zahoukal osobní vlak.

Myška si razila korytem cestu,

kamínek zasvítil, přeletěl drozd.

Ztrácím se obzorem, pryč zády k městu,

tiše a po špičkách jak cizí host.
U vody rákosí requiem zpívá,

vlna jde za vlnou, nárazů pár.

I slepý na krásu srdcem se dívá,

žít tady na zemi je velký dar.
Vracím se pomalu kapkami deště

v náručí listoví, větviček díl.

Poprosím oblohu: “Dopřej nám ještě

několik krásných dnů a spoustu sil.”

Komentáře

Napsat komentář