Lom

 I.

 Šel jsem
jako někdo jiný
zeleným lesem
dobrodiní

Moje já se motá
v lomu osamění
kde je dávnem dávno
které dávno není

Půjdu
jako někdo další
územím dubů
které teprv raší

II.

Šel jsem s ní
pak vedle ní
nakonec za ní

Oči řez smaragdem
vlasy vlnitý plech
ústa letící kormorán

Vlekli jsme svá těla
po cestě zákazových
značek

Najednou prostranství
lom jako náměstí
zatemněných oken

III.

Co jsem pohledával v jámě
ve které netěží
už ani ďábel

Pod nohama voda
průhledná a tichá
nad hlavou plující
bílé bunkry

Zrcadlící se zrcadla
a lom
vylámaný dlátem

Nahrň si listí do klína
tu podzimní sychravou
krev

Napsat komentář