LEGRANDON na květen 2020:
-Doktore, co dáváte tomu pacientovi s koronavirem?
-Palačinky, lívance, pizzu.
-A to pomáhá?
-Nevím, ale vejde se to pod dveře!
Celý příspěvek
Legrandon na duben 2016
V nebi se všichni shodujou, že je tam neskutečná nuda a že by to chtělo nějakej pořádnej mejdan. Všichni jsou pro, akorát Ježíš nesouhlasí:
„Chlapi, neblbněte, po poslední večeři jsem byl tři dni mrtvej.“
Celý příspěvek
Legrandon na prosinec
Stěžoval si děda u lékaře:
“Pane doktore, já mám často v noci sen, jak spousta polonahých dívek pobíhá kolem mé postele…”
“A vy byste chtěl, abych vám pomohl se toho snu zbavit?”
“Ne, jenom ať tolik nedupou!”
Celý příspěvek
Legrandon na listopad
Dědeček si zavolá vnuka a říká: “Když mi doneseš nenápadně jednu tu modrou pilulku, co má tatínek v nočním stolku, tak zítra u snídaně najdeš pod talířkem stokorunu”.
Vnuk udělal, co dědeček chtěl a těšil se na snídani.
Ráno u snídaně se vnuk opatrně podíval pod talířek a byla tam tisícovka. Naklonil se k dědečkovi a pošeptal mu: “Dědo, ale říkal jsi stovku a je tam tisícovka”.
“Já vím”, řekl dědeček, “těch devět stovek je od babičky”.
Celý příspěvek
Legrandon na říjen
V USA sedí dva chlapíci v hospodě, popíjejí pivo a ten jeden říká:
“Ty slyšel jsi to o té Evropě, ti běženci to by mohl být pořádný problém”,
druhej se napije a říká:”
No to mi povídej,vůbec nevím jak by se to mělo řešit ale průšvih to je určitě”.
U baru sedí indián který to zaslechne a smutně prohodí:
“Jo jo,my jsme to v minulosti také podcenili”…
=
Celý příspěvek
Legrandon na září
žena: Pijete pivo?
muž: Áno
žena: Koľko piva denne?
muž: Zvyčajne asi 3
žena: Koľko platíte za pivo?
muž: asi 1 €
žena: A ako dlho pijete pivo?
muž: Asi 30 rokov
žena: Takže jedno pivo stojí 1€ a vypijete tri denne, čo je mesačne asi 90 €. Za jeden rok by to bolo približne 1100 €, mám pravdu?
muž: asi áno
žena: za 30 rokov by to bolo vyše 32.000€, že?
muž: je to možné
žena: Viete, že ak by ste tie peniaze neminuli na pivo, ale si ich uložili na úrokový účet, mohli by ste si za to teraz kúpiť Ferrari ???
muž: Pijete pivo?
žena: Nie.
muž: A kde máte Ferrari ?
Celý příspěvek
Legrandon na srpen
Otec s matkou takmer dva roky nevideli svoju dcéru. Potom ju navštívili v Bratislave v jej krásnom novombyte.Matka žasla nad intímnym budoárom, širokou francúzskou posteľou,rafinovanými šatami…
Otec žasl nad novým sporťákem pod okny a nad domácím kinem…
Matka sa jej pýta:
“Dcérenka moja, ako si sa dostala k rtakému bohatstvu?”
“Celkom jednoducho,” vysvětluje dcéra. “Som zástupkyňa.”
“A koho zastupuješ?” pýta sa otec.
“Nó,” usmeje sa dcéra, “manželky, priatelky a iné unavené ženy.”
Celý příspěvek
Legrandon na červenec
Při sprchování říká jedna prostitutka druhé:
“Ty máš na zadku nějaké pupínky.”
“To nejsou pupínky, to je ceník služeb pro nevidomé…”
Celý příspěvek
Legrandon na červen
Poslední slova před smrtí:
“Byl jsem pyrotechnik. Nevěříš?”
“Hm. Ten tygr je určitě napapanej!”
“Co to tady tiká?”
“Ne, ten žebřík nemusíš držet!”
“Propadla jsem u matury, tati!”
Celý příspěvek
Legrandon na květen
„Tatínku, maminko, rozhodl jsem se osamostatnit.“
„Skvělé, synku, opravdu skvělé rozhodnutí.“
“Fajn. Kufry máte na chodníku před barákem.“
Celý příspěvek
Legrandon na duben
To se takhle po dlouhé době potkají dva kamarádi. Ten jeden zve druhého na pivo. “Já nemůžu, mě by manželka pak nepustila domů, kdybych přišel připitý!” A ten první mu poradí: “Poslouchej, já to dělám takhle. Přijdu domů ke dveřím, svlíknu se donaha, zazvoním a když se otevřou dveře, hodím všechny věci dovnitř. Manželka mě venku stát nahatýho nenechá!” A tak se spolu sťali jak hovada. Asi za týden se zase potkají a ten, co mu radil, se ptá toho druhého: “Tak co, jdeme se zase opít?” “ Po tom minulém fiasku raději ani ne!” “Tak počkej, co se stalo?” “No, přede dveřmi jsem se svlíknul do naha … zazvoním, a když se dveře otevřely, tak jsem tam hodil hadry. Pak se zase zavřely a ozvalo se: PŘÍŠTÍ STANICE KAČEROV!!!…”
Celý příspěvek
Legrandon na březen
Pekl jsem kuřecí kousky a k tomu vařil rýži. V nějakém obchůdku jsem si koupil jasmínovou. Kambodžskou. Takovou jsem ještě nejedl. Hledám návod. Nechybí:
1. Vložte 2 šálky rýže do hrnce rýže.
2. Opláchněte rýži s vodou pouze jednou.
3. Přidejte 3 šálky vody, datailní rýže, vařič víko a zapněte ji.
4. Neotvírejte vařič rýže víko těsně.
5. Po 10-15 minutách, chmýří s vidličkou a slouží horká.
Rýže skvělá, automatický překladač se smyslem pro humor.
P.S.: Chmýří zaplaťpámbu nikde… 🙂
Celý příspěvek
Jen procházím
jak meluzína
v čase podzimním
jak
zvednutý vír písku
ve výtisku starých novin
pomíjející
a přece stálá
Jen procházím
v tichosti haníc slotu
i
výkřiky kamelotů
hltám tvé řádky
Zpátky se vracím
vím
proč se tvoří
znám taje
a
záhadnosti v nocích
Jen procházím
zkroucená v bocích
hrotím
psané
ve významu
Za dámu ustrojena
tady
daleko
za oknem
kde prochází se sen
Hezký den, krásná báseň .. .Já tyhle Buškovi obrazy zbožňuju.. Jak se dělá taková báseň? at dělámco dělám, ty mí jsou všechny nějak plítký, alespoň se mi pak zdá.. Dík.
Ivettko, jedna z tvých nejlepších!! Pro mne, viděno mnou, jsi stále lepší, asi po večerech píšeš, viď? těším se , až budu mít prostor v těch příštích také.. Mám naskládáno 🙂 ale není čas. Mějse fajn a piš!! papa
Pegg, má milá Pegg, nepíšu, to co ze mne tady vypadne, je pouhý okamžitý pocit. Nepíšu, civím z okna a myšlenky se jak vlny v příboji míjejí. Nějak mi mezi prsty utíká čas, beru knížku a utíkám jinam.
Ale Ivet se vrátí, ta pravá úsměvem ošněrovaná, restartuji svůj vnitřní systém, vyměním si disk, smažu zastaralé soubory a koš vysypu.. dnes je krásně, dnes se nabíjím.. měj se hezky, Pegg 🙂
Kdy bude křest knihy Vašich básní? V. S.
Zdravím Ivett při večeru. Ivett, nic nemazat, všechno je jednou k něčemu dobrý, dobít jo, to je ok, ale starý city jsou jako základ, ze kterýho se, jako z černýho prachu, vynořují ty nový.. A pak, nový věci nejsou plný poezie, jjen tehdy, když v nás ještě drhne škvára a krev.. pa Ivy, těším se na nějakou další.. ( Někdy si myslím, že jsme střelený.. nebo to tak nevidíš? 🙂 Měj se krásně!!! Posílám tmou ta nějpěknější slova, třeba se ti budou do tvých skládání hodit!! papa P.
Pegg, “být praštěnou” je výsada, je to čest, jsme osobnosti. Jsem ráda praštěná, všechno kolem se zdá být jiné, barvy zářivější, lidi usměvavější a život pestřejší. Objímám Ivet
Děvčátka, jak já Vám rozumím, také si ráda užívám své “praštěnosti”, svět je hned veselejší. Jen v tom reálném světě se ztrácím a nevím si rady, tam na mne dopadá smutno.
Camill, tak poblázníme svět 🙂 Měj se hezky…
Ivet, já myslím, že to by nám asi šlo,
měj se hezky,……myslím na Tebe,….
Děvčata o praštěnosti bychom se mohly vsadit jak a v jaké síle se u nás projevuje.Já už po čtvrté vytahovala vodu ze sklepa a dnes po příchodu na zahradu , jsem zjistila že čerpadlo po včerejším cucání vody zůstalo na regále a bylo zase asi 80 cm vody a teď jsem řešila jak se pro něj dostanu. Holiny krátké a neznám nic nepříjemnějšího než ledovou vodu v botech. Tak jsem se svlékla do gatěk a bosa po špičkách jsem vstupovala po schodech zalitých vodou a hrdinně postupovala do hlubin sklepních prostor ledová voda mě sahala do poloviny stehen Nenávidím studenou vodu ani v parných dnech , natož v říjnu.Některé věci popadaly a vesele plavaly po vodě a k mému zděšení plavaly i brambory uložené na regále. PO zapnutí čerpadla sebou hadice mrskla , zatočila se a proud špinavé , studené vody mne zlil na zbytky suchého těla.Byl to báječný pocit opravdu a před zraky dvou chatařů , kteří si mysleli že mají vidiny , jsem vyběhla ze sklepa v mokrým tričku a v kalhotkách a mazala jsem do chaty , vděčná i za suchý kapesník .Z drkotavými zuby jsem se nasoukala do tepláků a svetru a šla bojovat s vrtící se hadicí a dobrým pocitem jsem sledovala jak se hladina snižuje. PO úplném vypuštění vody , sklep stále nebyl pouze mokrý , ale stále se v něm hromadila kaluže a byla čím dál větší. Bodejť ne v rohu ze zdi vytékal pramínek vody. Tak že při mém odchodu už opět bylo tak 10 cm vody po zemi. Bezva , já budu místo podzimní práce na zahrádce vysoušet sklep. Je to sisyfovská práce. tak hezký podzim , Eliška
Eliško, o praštěnosti víme každá své, ale tohle je statečnost.
Studená voda v říjnu, to je něco, okusila jsem také. Já jsem neřešila čerpadlo, ale koupání mého psa v rybníku. Netušila jsem, zda můj pes umí plavat a do vody se mu nechtělo. Po chvilce naznačování, jako “hop do vodičky,”jsem se osmělila, sundala si džíny a hopla do vody sama. Pes i nadále čuměl na břehu a rybáři také, nevím proč…….jestli proto, že to je chovný rybník?
děvčata potřebuji poradit , přesněji znát váš názor.Mám tři děti, dvě se mají dobře a třetí mizerně. (vlastní vinou) Nemá dohromady nic ani vlastní byt. jeden jeho sourozenec mu nabízí pomoc ,, že společně s mamčou jako se mnou mu koupíme byt , malý hezký , kde uplatní svou šikovnost. A ted to dilema??? po přihození mé částky budu holá jako lípa. kde jsou mé lázně mé výlety !! moje finanční jistota:!!!Ale dobrý pocit že má mé dítě svou střechu nad hlavou.!! No mám na to dva dny , se rozhodnout, dluhy nepadají do úvahy, nenávidím je.Tak dnešní neděli budu kalkulovat, na čí se mám stranu postavit??? Eliška
Eliško, peníze budou a my nebudeme… Postavit tu pomoc můžete také tak, že byt koupíte a třeba formou nájmu Vám bude dítko splácet Vaši část na konto. Chce to písemnou smlouvu a důsledně vyžadovat dodržení. Sourozenci to může splácet po Vás anebo nepravidelnými splátkami podle možností.
Nevýhody: na ty lázně bude vždy až po pár měsících, dítko může projít krizí, kterou nezaviní
Výhody: byt nebude dlouho jeho, ale střecha nad hlavou s nadějí na vlastnictví to je. Je to také šance, ukazuje dítku důvěru v jeho schopnosti. Nejde o almužnu, ale o výzvu. Žádný exekutor to dítku nevezme, protože i kdyby bylo skoro vše splaceno, na latastru bude byt Váš do poslední chvíle.
Hlavně se nežinýrujte všechno stvrdit smlouvami. Je to prvek výchovný, solidní a neponižující, protože citově nevydírá. Pořádek v penězích dělá přátele…
Ahoj Eli…Netroufám si cokoliv komukoliv radit, občas se také potřebuji s někým o podobných záležitostech, které nám do cesty život klade poradit, alepokud bych tento problém měla řešit já, myslím, že bych neváhala. Jak píše Hanka, peníze byly ..blabla..Osobně bych to vyřešila tím, že byt by byl ve vlastnictví Tebe a dětí, které by se na něj složily, případně jen tebe, či naopak.. Nemyslím, že je nutné, když chcete pomoct, byt darovat. To lze přece vždy časem.Důvodů je mnoho. Ale pak, myslím, že by bylo v této záležitosti dobré, požídat o radu třeba Lexe. Jistě by poradil, má tyhle věci v malíčku a velké zkušenosti Popros jej. Ale nad tím, zda peníze vložit na pomoc dětem, nad tím bych neváhala. Tedy já. Měj se krásně, a ten příběh se sklepem je tedy síla. Ale asi by nám nikomu také nic jiného nezbylo. Jinak ale věřím, že chlapi čučeli 🙂 Skoro jako MISS mokrý tričko!! :-)) pa Eli a rozhodni se správně, jak ty sma cítíš, že bys měla.Hazký den
díky jste kamarádky, jen jste mne usvědčili v mém rozhodnutí. Byt bude psaný na mne , není na něm žádné břemeno ani zadluženost a bude v os. vlastnictví. Je to hezký půdní byt a možnosti – ukaž co umíš!!! Ach jo my mámy , ani bychom nemohly dýchat kdybychom viděly naše dítě nešťastné. NO doufám že si to ,, děťátko ,,vše uvědomí a bude spokojenost na všech frontách. Voní mi tu štrůdl a malý vnouček se dožaduje mé pozornosti. JO jaký asi bude za 20 let , co jeho rodiče , co budou řešit ???? tak dobrou chut k neděl. obědu. ….
omluva za chybu – usvědčili – má být yyyy
Chybička se vloudí 😉
Eliško, právě ta trocha oficiality a administrativy může dítku pozvednout sebevědomí, nebude to, jak říkám, jen tak almužna a soucit, ale spíš pomoc typu “dej prut a nauč rybařit”.
Jo,někdy by to jeden přehnul přes koleno, i když to má fousy… Všechno rodina nevychová, jsou silné vlivy zvenčí. 🙁
Eliško, také pomáhám svým dětem, je to naprosto přirozené.
Jen nikdo jiný, než Vy, nemůže posoudit to, co je “mizerně vlastní vinou.” Chci říct, zda Vaše pomoc problém vyřeší, tak je to v pořádku.
Já ráda pomohu, ale mělo by to padnout na úrodnou půdu.
Kolikrát si říkám že to bylo velké sousto pro jednu ženu , výchova , starost a finanční zabezpečení třech , mladých, bujných , ale milých lidí . Dala jsem jim vše , vzdělání, jazyky , sport , krásné vánoce a to vše na můj úkor , ale přinášelo mi to radost a uspokojení. Byly malé a najednou jsou z nich dospěláci, rodiče . Ale pro mne zůstanou dětmi , mimi které jsme přivedli na svět , plného nástrah , dobra i zla . A když se jim daří raduji se s nimi a špatné chvilky bolí a potom vyplave co je v nás . Pomoci nebo je nechat v tom samotné. každá máma pomůže , pokud může a to dítě si toho musí být vědomo a nebrat všechnu pomoc jako samozřejmost. Není umění vyjít s neproblémovým a vyrovnaným člověkem , ale vyjít s někým , kdo má diametrálně jiné názory na život, na rodičovství, na práci atd.Potom máte potřebu tolerance a pochopení hodně zapotřebí a nervy mít z ocele….