Každej

Subline:

Každej by bral
mojí ženskou…každej ví
jak na ní, jen já to
neumím.

Tak rád
s tebou spím
když ubrus padá
z posledního stolu
těla

a louže vlasů
sají svitky řečení
odevšad

i ze střenky neváhání
i z hrábí jazyka
i z hráze rtů
i z bezhlavosti
(nesvěcené…)

a Lůna plive nám
svý kamínky
až ze dna noci
až pod verpál
pěknotmání…

Tak rád s tebou
otevírám dvířka
koní
když žízní
rozhalují hřívy

a kopyta
ryjí lesk
do pěšinek
masa

jakoby právě
odtud
křik vykasal
první slovo
až k snělé
podobnosti…

Tak rád
nevím

kudy
ještě
přijdeš.

Napsat komentář