a.i.d.s.

Pomalu stelu si

uklízím
ať je čisto

nikdo číst nemusí
co ráda měla jsem
či co mě rmoutilo

čeká mě jiné místo
před časem ještě by
se mi moc nechtělo

už není cesty zpět
když jednou zabilo
dětinskou radost nám
dospělé riskování

přesto vím jediné
(rodina promine)
nic není krásnější
nad milování

tak se tu opatruj
pestrobarevný světe
z těch vůní
cos mi dal
ještě se točí hlava

ne
nechci změnit nic
jediný krok bych svůj
nevedla jinudy

komu se tohle stává?

za všechno děkuji
i za všechny ty zvratky
na tácku z platiny
co někdy dali mi

život je akorát
jen zdánlivě tak krátký
odejdu do tepla
z bídy
a ze zimy

odejdu s nadšením
že nechala jsem stopy
v srdcích těch nejbližších
(ach
jak je miluji)

i ty jsi mi jím byl
kdo dočetl jsi po sem
jen domýšlíš si
kdo jsem

i tobě děkuji

(a.ktuální i.nterpretace d.uševního s.tavu)

Komentáře

  1. Peggy napsal(a)

    Kdysi, je to už dost dlouho, jsem si pro sebe napsala tuhle.. pořád jsem se nemohla vypořádat jednak s filmem, a pak,s láskou k T. Henksovi, kterýho jsem měla vždycky ráda, ale v tomhle.. to byla síla.. dodne je píeň toho jména mou nejoblíbenější..
    Autorka napsala báseň nahoře srdcem, dojal mne a proto přidávám tu mou, byť stará, stojím si za ní pořád..

    Philadelphia.
    ————–
    Toho dne mne zaplavil bezbřehý smutek.
    Valil se jak kalná voda.
    V záplavách.
    Bolest proudila do nejskrytějších hlubin.
    Dotkla se dna a stoupala zas vzhůru.
    Výš.
    Aby mě pohltila celou,
    ve vlnách.
    BYL TO JEN FILM!
    Philadelphia.

    Je to tak dávno,
    ve mně však zbývá,
    zkřivený svět,
    donaha ponížení.
    Drásavá arie, letící k Bohu!
    Do žil mi proudí,znovu a znovu.
    Maria Callas o lásce zpívá,
    motlitbu touhy, osamění.
    “Bolest je láska,
    láska je Bůh!”
    Život a smrt,
    světlo a stín.
    Je to krev ve mně, co já teď s tím?!
    Ve mně dál zbývá.
    Philadelphia.

    Naděje, smutek, po lásce touha,
    spí ve mně píseň, bolavá, dlouhá…
    Philadelphia.
    Jako jed v těle.
    (v duši se skrývá)
    Tvář Toma Hankse, v slzách mi splývá.
    S tou temnou písní,
    když mluví k Bohu.
    Philadelphia.. zní ve mně znovu,
    znovu…
    Poslouchám.

    “Ušel jsem tisíc mil,
    toulal se v ulicích,
    až jsem už nemohl
    dál.
    Na město se snáší tma,
    cítím, jak umírám…
    Noční ticho ruší jen krev
    proudící v mých žilách,
    stejně temná a šeptající,
    jako déšť v ulicích¨
    Philadelphie.
    Opustíš mě?
    Necháš mě zahynout?
    Nebo zanecháme jeden druhého
    v ulicích
    Philadelphie?
    Zachraň mě! Bože…”

    Do dna jsi Hanksi hrál.
    Obraz tvé tváře,
    v ní smrti stín.
    BYL TO JEN FILM!!
    V tepnách mi dodnes
    ve mně však ZBÝVÁ.
    PHILADELPHIA.
    Proudí v mých žilách,
    stejně temná
    a šeptající.
    Jako déšť v ulicích
    Philadelphie…..

  2. Eliska napsal(a)

    Peggy nadhera !!!! Oboji mne dostalo , vse je tak procitenne, dokonale , leze mi to az pod kuzi, ja jen malou vzpominkou na br. brigadu.

    vcera jsem svemu 17 a pul rocnimu vnukovi vypravela co to byli svazaci, spolecne akce a brigady .A bohuzel povinne, tak mi vytanula na mysl jedna bramborova. hruza , zima a blata vic nez brambor. Ale neco pozitivniho na tom bylo , preci. A trochu jsem si to pripomela.

    Vlasy z cela vycesane,rukavy vykasane,
    holiny tezke do blata se bori.
    rukavice rozedrane, zada boli.
    Zimou se chouli, vitr se smeje.
    Ptam se PROC !ale odpoved zadna.
    Nenavidim tu praci,
    slovo musis, musite,
    vymazat by se melo ze slovniku.
    a devce krehke na brigadu prislo,
    uz to slovo tunu vazi
    hlina je vsude i na ustech rudych a
    brambory jeste k obedu na pole privazi.

    A oci modre hledaji co potesit by je mohlo
    ejhle neco stejne modreho se na ni diva,
    hnedy snehulak, bile zuby v usmev se tvori
    a velka kukadla jeji , na neho hledi .
    mala bramburka na rameno miri,
    preci jen na chvili zapomen na kosik se svoji tizi,
    silne paze kosik trimou a nad hlavou jeji brambory se sypou.

    a vecer u valniku v trave, polibky jeji splaci ty krasne dane.
    ruka pevna drzi jeji a svazacky slib plne plni.
    kosiky vrchovate do valniku se sypou a v poledne , kdy obed vezou
    spolecne esus vyprazdnujou!

    tesi se na vecer, na sprchu studenou, hlinu a spinu do kanalu splachnutou.
    Spolecne z jedne sklenice horky grog se pije a mysl jeji a jeho brzy se opije.
    Zelezne postele, sololit je deli a ucitel pozorne hledi,
    jestli je divka ta, sama na posteli.

    Brigada konci , adresa se pise, posledni polibek a domu se vraci
    posledni mavnuti a na dopis se tesi , na zpravu od chlapce co muzem se citi.
    krasne setkani v lasku se meni a oba se neboji uz byti sami.
    Spolecne chvile ,spolecne noce, ach lasko kde si se ztratila ,
    zivotem popluji ,lasku jeste nekolikrat potkaji………..

  3. Mirdulis napsal(a)

    Philadelphia je film obr. Tom Hanks úžasný a těžko překonatelný. Ten film mi vehnal slzy do očí a je mi důkazem, že tam, odkud naše komerční televize nakupují převážně hrůzný odpad, dovedou vyrobit i nehynoucí a nezapomenutelné dílo.

Napsat komentář