Září

Ve městě přibylo už dětí.
A Vltava omývá milostný prach.
Nejen z očí.
Je září.

A vlahý vítr laská čas
zlatých promenád.
A ty mi dál
říkáš LÁSKO…!
Podél řeky na nábřeží
chodíme zas každý sám.
Nestýskám si.
Zbyl jsi mi celý.
Jen noci chladný
jsou už na spadnutí.
Už nezašeptám
do tvých oušek milých.
o svým snění.
O tom,
kde jsme spolu
NIKDY BYLI.
A jak jsme jako blázni
tu svou LÁSKU
milovali.

Zvonky zbloudilý
ze všech pražských věží
o věčnosti zvoní.
Dýchám si do dlaní
křesání tepla
svých dní příštích.
Nestýskám si.
Měla bych?
A proč?
Zbyl jsi mi celý!
Dál voníš divočinou
a světlem
svých utajených míst.
A dál mi říkáš
LÁSKO!

Štěstím jsme okřídlili
zbloudilou ztřeštěnost
i když už na startu k cíli
jsme předem věděli!
A když je pryč,
jsme ještě blíž.
Prozatím.
Než přejdem každej sám
na druhej břeh,
stavím se ještě
u Lennonovi zdi.
A křídou namaluji
docela prázdný srdce.
A pod amorův šíp
napíšu velký
DĚKUJI.
Dotkl se mne.
Se vším co k lásce patří.
Už není nač si vsadit.
Byla to hra?
A kdo byl vítěz?
A kdo poražený?
Od startu k cíli.
Co je kdy jasný?
Dal jsi mi LÁSKO
dny tak krásný..!
Stačí pak napsat
na sklonku září
pouhé děkuji?

Komentáře

  1. Ivet - Mejsehezky napsal(a)

    Pegg, Pegg, Pegg, slova v mysli tančí, prsty se chvějí na klávesnici, já se vrátím.. měj moc hezký den..

  2. Maya napsal(a)

    Jen čtu a přemýšlím…krasné..

Napsat komentář