Neodolatelná

Báseň,
co odolává času,
je mrzká, plná slizu;
chapadel se zpětnými háčky
na konci utrpení.
Trhne jimi znovu.
Převrhne misku s jedem.
Kamkoliv chodívá pozdě;
z křížků po funuse
vyřezává párátka
na malém ručním strojku.
Kdybych to neviděl,
také bych nevěřil.
Hlavou dolů křižuje preláty;
je celá naměkko,
z rozeřvaných novin,
buldočků mediálního impéria
a louská nevěřícně titulky:
Preventivní humánní bombardování
je očekáváno
a patří na prkna,
co znamenají slávu,
mrkající kamery i pot v přímém přenosu.

Taková báseň
má hroší kůži;
stahuje do hlubin
kosti z Macochy,
zdrsnělou kostru bubnu
ještě včera potaženého
lidskou kůží.

Chvěje se,
má-li přepsat dějiny jediného dne
a připustit,
že zraněných bude více
než nejmodřejších chrp mezi obilím.
Lék proti bolesti
jsem ti vložil pod jazyk.

Komentáře

  1. wbgarden napsal(a)

    NEDOMAZLENÁ

    Tato báseň je tvoje
    tak díky za tělo
    duši
    a vlasy
    za čas co v čase uplynul
    za noc
    co ztratila jsi
    za slovo co dodnes
    s mým slovem
    se mezi verši
    mazlí

    Tato báseň je tvoje
    tak díky za tělo
    duši a vlasy
    za špetku
    krásy

    Věrná jsi naštěstí nikdy
    nebyla
    tak asi dál se budem scházet
    idyla

    Těch dětí co jsi
    slíbila…

    http://images.bugaga.ru/posts/2009-12/1259839111_1258017596_photographer-igor-lihovidov-photo.jpg

  2. lukrecia napsal(a)

    Teda! Nejsem básničková, ale Nedomazlená je super!

Napsat komentář